Schillerová po kritice ustupuje. Než změní vyplácení dotací z EU pro neziskovky a školství, chce analýzu

  • Ještě před měsícem byl úkol jasný: zrušit zálohy na takzvané měkké projekty hrazené z evropských peněz. Teď to ale vypadá, že ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pod tlakem svých vládních kolegů i kritiků z řad neziskových organizací ustoupila.
  • Od resortů, které mají rozdělování dotací z Evropského sociálního fondu na starosti, si šéfka státní kasy vyžádala podrobnou analýzu jednotlivých žadatelů o unijní peníze. „Pak budeme pokračovat v diskusi nad hledáním řešení,“ řekla pro iROZHLAS.cz. Čas na vypracování mají do konce září.
  • Obavy z nových dotačních pravidel, která mají platit od roku 2021, má nejen neziskový sektor, ale i firmy, jež podporu z Bruselu čerpají například na vzdělávání nebo sociální služby. Podobně jsou na tom i některé obce, jak vyplývá z šetření ministerstva práce a sociálních věcí.

Původní zpráva Praha (Aktualizováno: 9:17 13. 9. 2019) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Václav Šlauf / MAFRA | Zdroj: Profimedia

„Uvědomuji si, že pro některé typy příjemců by mohlo úplné zrušení ex-ante financování (platby předem – pozn. red.) znamenat problémy při čerpání prostředků na projekty spolufinancované z Evropské unie,“ reagovala ministryně financí Alena Schillerová na dotaz serveru iROZHLAS.cz, zda se meziresortní jednání o chystaných pravidlech pro nové dotační období posunuly.

‚Bude to likvidační.‘ Ministerstvo financí chce zrušit zálohy na sociální projekty z evropských dotací

Číst článek

Server iROZHLAS.cz v srpnu upozornil na to, že šéfka státní kasy chce zrušit financování takzvaných měkkých projektů na základě zálohových faktur. A nejen to. Zvýšit by se nově měl také podíl na spolufinancování ze strany příjemců.

Schillerová svůj plán hájila tím, že chce ulevit státnímu rozpočtu. Jenže narazila u resortů, které unijní podporu na veřejně prospěšné projekty rozdělují.

Ministerstva práce a školství mají připravované podmínky za likvidační. Pokud by totiž někteří příjemci museli brát peníze nejdříve ze svého, nemají podle nich kde. V důsledku by to mohlo znamenat, že o podporu nebudou vůbec žádat. Je to případ hlavně neziskových organizací, které z unijních dotací platí například pečovatelskou službu nebo vzdělávání dětí ze sociálně slabších rodin.

„Požádala jsem proto ostatní resorty o zpracování analýzy jednotlivých skupin příjemců, jejich aktivit a možností financování. Na základě výsledků pak budeme pokračovat v diskusi nad hledáním řešení, které uleví státnímu rozpočtu a zároveň bude únosné pro příjemce,“ pokračovala Schillerová.

Analýza žadatelů

Resorty na materiálech aktuálně pracují, jak redakci potvrdil náměstek ministerstva školství pro řízení operačních programů Václav Velčovský. „Vzhledem k tomu, že vlastní několikastránkové vysvětlující dopisy, které jsme ministerstvu poslali jako odpověď, nebyly shledány za dostatečné, přistoupili jsme k externí analýze formou řízených rozhovorů,“ popsal.

Od chystaného dokumentu si ale příliš neslibuje. „Nelze předjímat, jaké ukáže závěry, ale osobně se domnívám, že přínos analýzy nad rámec vlastních zkušenostní a podnětů řídicího orgánu bude spíše omezený,“ míní.

Způsob financování

Systém financování veřejně prospěšných projektů (tzv. měkkých projektů) funguje tak, že příjemce dotace nejdříve obdrží zálohu, kterou utratí a posléze vyúčtuje. Příslušný resort vyúčtování zkontroluje a předloží ministerstvu financí, které žádost o proplacení odesílá do Bruselu. Ten poté převede prostředky z unijního rozpočtu na účet ministerstva financí, které peníze dá zpět do státního rozpočtu. Cyklus tak trvá zhruba o rok déle než u projektů proplácených zpětně.

Ministerstvo školství, které zastřešuje vzdělávací a výzkumné projekty, je podle Velčovského pro zachování stávajícího modelu, tedy financování na základě zálohových faktur a nenavyšování podílu spolufinancování. Důvodem je podle něho hlavně charakter příjemců, které tvoří školy či výzkumné instituce.

„Z 99 procent to jsou veřejné instituce, které nemají jiné než veřejné zdroje, s nimiž mohou disponovat. Hrozilo by, že nebudou předkládat žádosti o projekty, které míří skutečně na zkvalitňování vzdělávání,“ vysvětlil Velčovský.

Lhůta pro zpracování analýz resortům vyprší na konci září. „Součástí naší odpovědi bude i návrh míry spolufinancování pro jednotlivé typy příjemců,“ uvedl Vlastimil Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce.

Problém pro všechny

Kritika chystaných dotačních pravidel přichází také od zmocněnkyně vlády pro lidská práva Heleny Válkové (ANO). Ta upozorňuje na to, že někteří žadatelé si na projekty nemohou peníze ani půjčit. „Neziskové organizace nejsou zajímavou klientelou pro banky, neumí moc dobře měřit jejich kredibilitu. Neziskovky nemají ani čím jistit,“ popsala mluvčí vládní sekce pro lidská práva Olga Jeřábková.

Nejde však jenom o státní instituce nebo neziskový sektor. Problém v nových pravidlech pro rozdělování evropských dotací vidí i většina firem, které peníze ze sociálního fondu čerpají, a to hlavně na vzdělávání svých zaměstnanců. Vyplývá to z šetření ministerstva práce mezi více než tisícovkou příjemců unijních peněz, které resort zveřejnil na svém webu.

Osloveným podnikatelům vadí především to, že by se podle záměru Schillerové měli na financování takzvaných měkkých projektů více podílet. Systém zálohových faktur je totiž u nich už nyní umožněn spíše výjimečně.

„Z výsledků lze usuzovat, že komerční subjekty a organizace veřejné správy by pravděpodobně absenci ex-ante financování (platby předem – pozn. red.) překonaly spíše než většina neziskových nevládních organizací, vyšší spolufinancování by pocítili všichni,“ píše se v dokumentu.

O pravidlech pro vyplácení evropských dotací v příštím programovém období, tedy v letech 2021 až 2027, aktuálně diskutuje na pracovní úrovni Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy. Současný záměr tak není zatím definitivní a může se ještě změnit. Klíčový bude právě postoj ministerstva financí.

Peníze na tzv. měkké projekty

  • Ministerstvo práce zastřešuje projekty hrazené v rámci Operačního programu Zaměstnanost, který příjemcům podle údajů tiskového odboru pokrývá vesměs 100 procent nákladů. Výjimku tvoří podnikatelé, kteří čerpají příspěvek například na vzdělávání svých zaměstnanců. Ti musí uhradit ze svého alespoň část výdajů, které by jinak doplatil stát.
  • Evropská unie totiž hradí maximálně 85 procent nákladů (v případě Prahy je to pouze maximálně 50 procent), zbytek jde ze státního rozpočtu. Celkový rozpočet daného operačního programu byl v současném sedmiletém období 68 miliard korun, přičemž Česko (plus žadatelé o dotaci) přispívalo 12 miliard. Další peníze z Evropského sociálního fondu rozděluje prostřednictvím operačních programů také Praha a ministerstvo školství.
  • Evropská unie přitom část peněz na sociální projekty posílá předem, jde o takzvané předběžné platby. Oproti stávajícímu období by se však měly snížit na 2,5 procenta z celkového rozpočtu programu. Zvýšit by se ovšem měl také podíl jednotlivých členských států na spolufinancování programů. O kolik, zatím není jasné. Mohlo by to ale být nově 30 procent domácích a 70 procent unijních peněz.
  • Spolufinancování projektů ze státního rozpočtu je nyní poskytováno příjemcům dotací například z řad škol, obcí či neziskových organizací vykonávajících veřejně prospěšnou činnost. Podle vyjádření ministerstva financí se však žadatelé na projektech finančně nepodílí pouze výjimečně. „Naprostá většina příjemců část národního kofinancování hradila již nyní, pouze ve výjimečných případech u Evropského sociálního fondu bylo možné přistoupit k 100procentnímu financování,“ uvedla Anna Fuksová z ministerstva financí.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme