670 tisíc pro firmu Agrofertu. Dotaci, kterou kvůli střetu zájmů náměstek stopl, fond nyní proplatil

Zhruba 670 tisíc doplatil Státní fond životního prostředí firmě z holdingu Agrofert na dotaci, která byla blokovaná kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Loni v létě vyplacení peněz stopl tehdejší náměstek fondu Leo Steiner s tím, že by dotace neměly společnosti z holdingu čerpat. A to dokud se možný konflikt zájmů premiéra nevyřeší. Letos v březnu ale dotaci fond doplatil, jak nyní potvrdila redakci iROZHLAS.cz jeho mluvčí.

Tento článek je více než rok starý.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sídlo Státního fondu životního prostředí

Sídlo Státního fondu životního prostředí | Foto: Karel Šanda / Empresa Media | Zdroj: Profimedia

„Závěrečné vyhodnocení projektu již bylo ukončeno a 18. března 2020 byla doplacena část pozastávky ve výši 670 374 korun,“ uvedla pro server iROZHLAS.cz Lucie Früblingová, mluvčí Státního fondu životního prostředí. Ten rozděluje evropské i české dotace na projekty směřující k ochraně životního prostředí.

Zákon o střetu zájmů

Zákon o střetu zájmů začal platit v roce 2017. Dopadl přitom především na tehdejšího ministra financí a současného premiéra Andreje Babiše (ANO), který vlastnil holding Agrofert. Paragraf 4c zákona totiž říká, že jakékoliv dotace případně investiční pobídky nesmí čerpat firma, kterou by alespoň ze čtvrtiny vlastnil člen vlády. Aby Babišovy firmy nepřišly o veřejnou podporu, vložil tehdy holding do svěřenských fondů.

Kutnohorský lihovar Ethanol Energy patřící do holdingu Agrofert se zabývá především výrobou bioethanolu z obnovitelných zdrojů. V době koronavirové krize přešla firma na produkci dezinfekcí a surovin pro její výrobu, které pak částečně státu věnovala zadarmo a částečně je prodala.

Stopnutou dotaci od státu čerpala společnost na novou technologii, která jí měla pomoci řešit zápach z výroby. Původně měl být doplatek vyšší, pracovníci fondu ale museli částku snížit. „V průběhu závěrečného vyhodnocení projektu byly zjištěny nedostatky týkající se jednoho zadávacího řízení, a z tohoto důvodu byla původní výše pozastávky ve výši jeden milion korun ponížena,“ dodala Früblingová. Celkem tak společnost vyčerpala téměř 9,7 milionu korun.

Agrofert se nechtěl k proplacení dotace vyjadřovat. „Pokud požadujete nějaké informace o dotacích a jejich kontrolách, obraťte se, prosím, na jejich poskytovatele. Obchodní záležitosti svých dceřiných společností nemáme v úmyslu komentovat. Navíc v případě, kdy nejsme jediným vlastníkem a firmu majetkově neovládáme, což se týká právě společnosti Ethanol Energy,“ napsal redakci mluvčí holdingu Karel Hanzelka.

Ojedinělý případ

Pro připomenutí: Když se loni řešil možný střet zájmů českého premiéra, který přijeli do Česka prošetřit bruselští auditoři, došlo k preventivnímu pozastavení řady evropských dotací pro holding Agrofert. Unijní kontroloři se totiž obávali, že Babiš jako premiér může ovlivňovat rozdělování dotací a zároveň má na řízení holdingu stále vliv, a to ačkoliv ho převedl do svěřenského fondu.

Náměstek, který odmítl vyplatit milion Agrofertu: Chtěl jsem rovný přístup v dotacích. A to nešlo

Číst článek

V jednom případě se přitom preventivní stopka dotkla i národních dotací, které jsou vypláceny čistě jen z českého státního rozpočtu, nikoliv z toho unijního. Nedoplatit poslední milion z celkem desetimilionové dotace pro Ethanol Energy se loni v létě rozhodl dnes již bývalý náměstek Státního fondu životního prostředí Leo Steiner. Jako první o tom informovaly Hospodářské noviny.

Steiner byl přesvědčený, že dokud není vyloučen premiérův střet zájmů, dotace firmy z holdingu Agrofert dostávat nemají. V srpnu ale v úřadu skončil. Hrozilo mu kárné řízení, protože o pozastavení výplaty informoval média a tím porušil vnitřní předpisy. Rozhodl se proto fond raději opustit.

Bývalého náměstka rozhodnutí fondu nepřekvapilo. „Vyplacení zbytku dotace nemusí být problém, pokud přijmeme aktuální argumentaci státních orgánů, že zákon o střetu zájmů se v případě českých dotací týká žádostí podaných po 7. únoru 2017 (tehdy začal platit zákon o střetu zájmů, pozn. red.), protože zde byla žádost podána v červenci 2016,“ uvedl nyní pro iROZHLAS.cz Steiner.

Zásadní je ovšem těžko uvěřitelné vyjádření fondu z října loňského roku, který tvrdí, že jich ze problematika střetu zájmů netýká,“ dodal s tím, že by pozastavit dotace měly i další úřady. 

Fond: Zákon se na nás nevztahuje

Vedení fondu loni nechtělo situaci kolem pozastavené dotace komentovat. Stejně tak nechtělo říci, jaký je podle právníků fondu výklad zákona o střetu zájmů. Letos v lednu se ale redakci iROZHLAS.cz podařilo získat interní zápis z jednání rady fondu. A z něj vyplývá, že podle jeho ředitele Petra Valdmana se na fond zákon o střetu zájmů vůbec nevztahuje.

Unijní audit

V případě peněz z takzvaného evropského fondu soudržnosti Evropská komise střet zájmů skutečně potvrdila. V konečné auditní zprávě, kterou do Česka komise zaslala loni v prosinci, došla k závěru, že Babiš porušil evropskou i českou legislativu o střetu zájmů. Premiér to dlouhodobě odmítá a označuje šetření za politickou záležitost. Stejně tak jakékoliv pochybení odmítl opakovaně i holding Agrofert.

 

Zákon totiž hovoří o „poskytování dotací na základě rozpočtových pravidel“. Podle Valdmana ale fond životního prostředí hospodaří s vlastním rozpočtem a funguje na základě vlastního zákona, tudíž se na něj nevztahují rozpočtová pravidla, a to ačkoliv se stále jedná o veřejné peníze.

Stejně se k národním dotacím od Nového roku staví také Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který rozděluje zemědělské dotace. Ze zákona tak vypadly veřejné prostředky v řádech miliard, jak server iROZHLAS.cz informoval v listopadu. SZIF navíc tuto argumentaci loni použil také na proplácení dotací z rozpočtů Evropské unie a rozhodl se část peněz, které tehdy kvůli bruselskému auditu zadržoval, firmám z holdingu Agrofert vyplatit.

Steiner na sebe upozornil již v roce 2012, kdy kritizoval nejasnosti s rozdělováním evropských dotací u Regionálního operačního programu (ROP) Severozápad v Ústeckém a Karlovarském kraji. Později několikrát neúspěšně kandidoval za KDU-ČSL do sněmovny a Senátu.

Tereza Čemusová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme