Dotaci pro AGPI Vajax šetřila Národní centrála proti organizovanému zločinu, případ založila

Firma dosáhla díky převodu vlastnických podílů na dotaci pro mladé začínající zemědělce. Podle policistů a státních zástupců se nenašly žádné důkazy toho, že by šlo o úmyslné jednání.

České Budějovice Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejvyšší státní zastupitelství | Foto: Zuzana Kopuletá

Spornou třináctimilionovou dotaci pro firmu AGPI Vajax, která je součástí skupiny AGPI, jíž patří i vepřín na místě bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku, prověřovala od loňského listopadu do letošního června Národní centrála proti organizovanému zločinu, expozitura České Budějovice.

Vyšetřování nicméně skončilo hned v zárodku tím, že policisté kauzu takzvaně založili.

Přehrát

00:00 / 00:00

Josef Český o založení případu dotace pro AGPI Vajax

„Je to odborný termín, který neznamená, že se případ 'zametl pod koberec',“ vysvětluje Josef Český z Krajského státního zastupitelsví v Českých Budějovicích.

„Znamená, že nebyly zjištěny skutečnosti důvodně nasvědčující spáchání trestného činu," dodává pro Český rozhlas České Budějovice.

Policejní vyšetřování začalo na podnět Nejvyššího státního zastupitelství, které do Českých Budějovic poslalo poznatky Evropského účetního dvora a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). 

Nejvyšší státní zastupitelsví v podnětu naznačilo, že by se mohlo jednat o podezření z trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie.

„Poté, co jsme tento poznatek obdrželi, jsme - s ohledem na charakter věci - dospěli k závěru, že by bylo na místě, aby věc byla předána Národní centrále proti organizovanému zločinu," pokračuje státní zástupce Český.

Firma spojená s vepřínem v Letech má vrátit 13 milionů. Podle bruselských vyšetřovatelů získala dotaci lstí

Číst článek

OLAF i SZFI mají jasno

Vyšetřování se podle něj za půl roku nedostalo ani do fáze přípravného řízení, protože policisté nenašli žádné důkazy o úmyslném jednání.

Zmíněné evropské úřady i český Státní zemědělský intervenční fond (SZFI), který třináctimilionovou dotaci od AGPI Vajax vymáhá ve správním řízení, jsou přitom přesvědčeny, že AGPI v roce 2011 formálně převedla 52procentní podíl ve své dceřiné společnosti AGPI Vajax na Jiřího Leskovce a Petra Lacinu.

Oběma bylo v té době méně než 40 let a AGPI Vajax od roku 1998 nevyvíjela žádnou činnost. Díky tomu splnila dvě z podmínek pro vyplacení dotace určené pro mladé a začínající zemědělce.

Obě firmy nadále sídlí na stejné adrese v hlavním areálu AGPI ve Vrcovicích a mateřská AGPI uvádí na svých webových stránkách výrobnu vajec jako součást svého portfolia zemědělských podniků.

Nejednotný výklad pojmu prvovýroba sena

Podle státního zástupce Českého ovšem na takovém postupu není z pohledu trestního práva nic stíhatelného: "Založení dceřiné společnosti zákon nijak nezakazuje. Společnost AGPI, a. s., nesplňovala podmínky pro dotaci, byla založena AGPI Vajax, s. r. o., která už ty podmínky zřejmě splňovala. Do podrobností v této fázi není možné zabíhat, snad jenom stručně lze říci, že tam byl různý názor – a to i ze strany pracovníků SZIF – na to, jakým způsobem vykládat určité podmínky, které by byly nutné pro to, aby dotace byla poskytnuta. SZIF se rozcházel například ve výkladu pojmu zemědělská prvovýroba nebo prvovýroba sena. My jsme se tím samozřejmě museli konkrétně zabývat: co bylo doloženo, nebylo doloženo... Ale z těchto skutečností však není možné dovozovat trestněprávní odpověnost."

Z umělého vytvoření podmínek pro získání dotace - konkrétně z trestných činů dotační podvod a poškození finančních zájmů EU - jsou podezřelí také aktéři kauzy Čapí hnízdo. V jejich případě jsou vyšetřovatelé přesvědčeni, že důkazy úmyslného jednání našli. Na rozdíl od farmy Čapí hnízdo také nebyla AGPI Vajax po získání dotace začleněna "zpět do holdingu".

Podle Josefa Českého případ AGPI Vajax definici daného trestného činu neodpovídá: "V případě poškození finančních zájmů EU se postihují jasné případy, kdy (podezřelí) uvedou nepravdivé skutečnosti či hrubě zkreslující údaje, které se vztahují k příjmům nebo výdajům EU. V tomto případě úmyslné jednání nebylo shledáno a bylo by obtížné dokazovat jekékoli osobě úmysl z trestněprávního pohledu."

Čtyřstránkovou policejní zprávu s výsledky šetření odeslali českobudějovičtí státní zástupci zpět Nejvyššímu státnímu zastupitelství v Brně letos 15. června. "Zatím ze strany Nejvyššího státního zastupitelství žádná reakce nebyla, takže vycházíme z toho, že s naším postupem, respektive s postupem policie, byl vysloven souhlas," řekl státní zástupce Český.

Jan Kopřiva, Petr Kočí Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme