Drábová: EK nám ohledně jaderných elektráren doporučuje jen to, co už víme
Zátěžové testy jaderných elektráren, které provedla Evropská komise, odhalily nedostatky také v případě Temelína a Dukovan. Komise například doporučila českým úřadům zvýšení ochrany naftových čerpadel pro případ povodní a upozornila na chybějící systémy včasného varování před zemětřesením.
Nedostatky jsou už ale známy půl roku a odhalili je sami Češi, upozorňuje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.
„My jsme do Bruselu jako součást národních zpráv, které také posléze prošly partnerským hodnocením, poslali řadu opatření, která povedou ke zvýšení bezpečnosti našich jaderných elektráren. A zpátky z Bruselu se nám to v jejich formulacích vrací jako nedostatky, které máme rychle odstranit,“ vysvětluje.
Předsedkyně SÚJB Dana Drábová a energetický analytik Aliance za energetickou soběstačnost Martin Sedlák přiblížili, v jakém stavu jsou české jaderné elektrárny
Evropská komise podle ní ani nemá prostředky objevit nedostatky, o kterých by Státní úřad pro jadernou bezpečnost na základě provedených zátěžových testů ještě nevěděl.
Energetický analytik Aliance za energetickou soběstačnost Martin Sedlák si přesto myslí, že stanovisko Evropské unie je důležité. Česká republika a především SÚJB totiž podle něj přistupovaly k vypracování zpráv, zaslaných Evropské komisi k hodnocení, velmi benevolentně.
„Byl docela katastrofální anglický překlad, který používal české zkratky v anglickém textu. Ale zároveň právě i v této zprávě vynechal řadu věcí, které jiné státy testovaly, například riziko pádu velkého letadla,“ připomíná. Vadí mu také, že zprávu vypracovala dceřiná společnost ČEZu.
Evropské jaderné elektrárny mají řadu nedostatků. Zavřít se ale nemusí žádná
Číst článek
Drábová připouští špatnou kvalitu anglické verze, brání se ale, že pád letadla podle dohody nebyl povinnou součástí prováděných testů.
„My jsme ho také hodnotili, ale z toho pohledu, že je nám v zásadě jedno, co nám způsobí ztrátu bezpečnostních funkcí, jestli je to zemětřesení, tsunami nebo pád letadla. V každém případě ta elektrárna musí mít prostředky, jak to zvládnout, a to byla ta náplň zátěžových testů,“ dodává.
Přípravy na extrémní počasí
Přestože jsou podle ní české jaderné elektrárny v souladu s dobrou světovou praxí, našel se prostor i pro provedení zlepšení v reakci na havárii ve Fukušimě.
„Pro nás je největším poučením to, že v rámci periodického přehodnocování bezpečnosti musíme věnovat pozornost také takzvanému extrémnímu počasí, protože klimatické výkyvy jsou v posledních letech natolik závažné, že původní projekty třeba pro případ extrémního deště, extrémního sucha, extrémního mrazu na ně nemusely úplně reagovat. I tak jsme ale neshledali, že by bylo třeba něco dělat akutně,“ přibližuje Drábová.
Zjistili také, že jaderná elektrárna by měla být schopná svými silami a bez pomoci okolí vydržet alespoň 72 hodin. Na českých elektrárnách proto postupně dochází k úpravám. Skoro polovina zamýšlených opatření už byla provedena na Dukovanech, na Temelínu je hotovo asi 30 až 40 procent.
České jaderné elektrárny ovšem stále nemají chráněna důležitá místa proti záplavám, varuje Sedlák. Jedná se prý například o havarijní štáb.
„Osobně jsem zažil velké povodně v roce 1997 na Moravě, Praha zažila velké povodně v roce 2002 a i po těchto zkušenostech, kdy bylo například ohroženo metro, o kterém se do té doby tvrdilo, že je poměrně bezpečné zařízení a mělo by odolávat i povodním, mě dost výrazně překvapuje, že už jaderné elektrárny daná opatření nemají udělaná,“ říká.
Obě lokality se ale nacházejí 80 až 130 metrů nad hladinou nejbližší řeky, nesouhlasí Drábová. Temelín byl navíc nedávno zabezpečen pro případ extrémního deště a zvládnout by tedy měl i více než 100 milimetrů srážek během jedné hodiny.
