Dražší léky přinesou stamiliony na lepší péči, tvrdí ministerstvo zdravotnictví

Od prvního července podražily desítky léků, které zatím byly k dostání volně nebo na recept. Pojišťovny už nebudou částečně hradit na 150 různých druhů léčiv. Ze strany pacientů panují obavy z horší dostupnosti některých léčiv. Ministerstvo zdravotnictví tyto námitky vyvrací a poukazuje na ušetřené stamiliony, které nové opatření přinese.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

lékárna, zimní sortiment | Foto: Eva Odstrčilová

Někteří pacienti si to, co potřebují, nakoupili do zásoby, díky tomu šly ceny určitých léků dolů. Objevují se ale obavy, že nová úprava ztíží dostupnost některých léčiv, hlavně menších balení. Ta velká hradí pojišťovny chronickým pacientům dál. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že úspory pojišťoven zajistí kvalitnější lékařskou péči.

„Dá se říct, že změny se dotknou pouze pacientů, kteří v systému ‚neumí chodit‘ a nepřesvědčí svého lékaře, aby jim předepsal větší balení, nebo si ‚nevydupou‘ z pojišťovny mimořádnou úhradu,“ tvrdí Ondřej Dostál, právník Platformy zdravotních pojištěnců, a pokračuje:

„Předepsání většího balení hodně záleží na postoji lékaře. Na mimořádnou úhradu – tedy v situaci, kdy lék není hrazen, ale je jedinou možností péče o dané postižení či nemoc – je sice ze zákona nárok, ale pacient musí být hodně agresivní ve vztahu ke zdravotní pojišťovně, aby úhradu získal.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O zdražení léků diskutovali v Ozvěnách dne na Radiožurnálu Ondřej Dostál, právník Platformy zdravotních pojištěnců, a náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek

Dostál zároveň uznává, že se do značné míry jedná o menší příplatky v řádu desítek korun, které zamezí zbytečnému plýtvání léky.

„Určitý regulační efekt to mít bude, část léků byla spotřebovávána zbytečně. Varuji však před tímto drobným ostříháváním nároku o desetikoruny, které nikomu nestojí za to, aby se o ně soudil, ale přesto je lidé jako celek pocítí,“ říká Dostál.

Běžné léky si prý lidé sice opravdu mohou v drtivé většině případů koupit, aniž by je to zruinovalo, ale jde prý o to, jestli je správné za ně platit.

„Většinu péče do řekněme 10 tisíc korun si konec konců můžeme zaplatit sami, když prodáme auto nebo střechu nad hlavou. Je však otázka, jestli si ji platit máme, pokud odvádíme poměrně hodně peněz na zdravotní pojištění a peníze z pojišťoven odcházejí na pochybné projekty,“ míní Dostál.

Levné léky jsou vyřazeny z úhrad

Ministerstvo zdravotnictví zrušilo regulaci 30 korun za položku na receptu, zároveň stanovilo, že budou z úhrad pojišťovnami vyřazeny takzvané levné léky.

„Dopad na celkovou bilanci je takový, že zatímco na poplatcích za položku na receptu zaplatili pacienti asi 700 milionů korun, stávající vyřazení z úhrad volně prodejných léků představuje položku zhruba 400 milionů korun. Takže celkově by na této záležitosti měli pacienti ušetřit 300 milionů korun,“ tvrdí náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.

Proti této změně protestuje Svaz pacientů, podle nějž ministerstvo porušuje zákon, který garantuje na každou nemoc nejméně jeden placený lék pojišťovnou. Tento argument Petr Nosek odmítá.

„Zákon stanoví, že pro účinné látky, které jsou v příloze zákona, musí být alespoň jeden lék v dané skupině plně hrazen. To my plníme, příloha byla dokonce v rámci nového zákona upravena tak, aby lépe zahrnovala skutečně ty skupiny léků, které řeší závažná onemocnění,“ vysvětluje Nosek.

V krajním případě hrozí ústavní stížnost

Ondřej Dostál souhlasí, že ministerstvo zákon dodržuje. Upozorňuje ale, že pacienti, jimž ze seznamu levných léků vypadne celá skupina určitých přípravků, se mohou začít bránit.

„Ve hře zůstává paragraf 16 zákona, který říká, pokud je jedinou možností péče žádat o mimořádnou úhradu, to se budou muset pacienti naučit, a potom platí, že pokud by byl lék zcela nedostupný a pro toho pacienta by to představovalo překážku k účinné léčbě, tak by mohl nastat i stav zralý pro ústavní stížnost. Domnívám se ale, že to u těchto léků typicky nastávat nebude,“ říká Dostál.

Někteří lékaři také upozorňují, že se do volného prodeje dostávají i léky, které by mohly při nesprávném užívání ohrožovat zdraví pacientů.

„S tím nesouhlasím, protože to se dá takto použít u kterékoli formy léků. Pokud pacient bude konzumovat jakýkoli lék v nevhodném množství, tak si může v každém případě poškodit zdraví. To nesouvisí s tímto opatřením,“ oponuje Nosek.

Stamiliony korun, které pojišťovny novým opatřením ušetří, chce ministerstvo podle Noska co nejrychleji efektivně využít ve prospěch jiných pacientů.

„Do určité míry je také systém zdravotního pojištění v letošním roce zatížen zvýšením DPH o 4 procenta, jsou zde neustálé nároky na zvýšený počet pacientů se vzácným onemocněním, jako je třeba roztroušená skleróza,“ dodává Nosek.

Argument, že lidé si připlatí desetikoruny, ale bude pak i víc peněz na léky pro lidi s vzácným onemocněním, je podle Ondřeje Dostála důležitý, ale zatím nedošel naplnění.

„Toto se nám slibuje už od zavedení regulačních poplatků. Rok od roku odvádíme jako aktivní občané více a přesto problémy s dostupností léků přetrvávají,“ říká Dostál a doplňuje:

„V roztroušené skleróze se to mírně zlepšilo, ale stále máme zprávy o některých pacientech, že se k nim léčba nedostává nebo je opožděná, i v jiných nemocech. Mám zprávu o 812 revmatických pacientech, kteří na svoji léčbu čekají přesčas. Doufám, že dojde k větším změnám spíš na úrovni řízení zdravotních pojišťoven.“

Kateřina Kozmová, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme