Teplo může příští rok podražit. Výrobce tíží drahé emisní povolenky a konkurence malých výtopen

Poslanci chtějí pomoci teplárnám z krize. Ve sněmovně proto navrhnou snížení sazby daně z přidané hodnoty na teplo z 15 na 10 procent. To by mělo zabránit očekávanému zdražování tepla v příštím roce, ale i možným krachům řady hlavně menších tepláren.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„To zdražení se může pohybovat mezi deseti až dvaceti procenty,“ tvrdí náměstek ministerstva průmyslu. | Foto: Fotobanka Pixabay

Důvodem potíží tepláren je hlavně prudký nárůst cen emisních povolenek v letošním roce, které si musí nakupovat od státu. „Ta povolenka ze 4 eur vylétla téměř na 22. Pětinásobný nárůst je samozřejmě tak markantní v tak krátké době, že prostě celá řada tepláren během příštího roku díky tomu, že si nakoupila drahé povolenky, nebude mít peníze na to, aby si nakoupily uhlí a zaplatily lidem mzdy,“ vysvětluje šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela pro Radiožurnál.

Teplárny ničí konkurence malých kotelen. ‚Dávno nemají monopol, cena je pro ně citlivá,‘ říká Topolánek

Číst článek

Podle prezidenta Teplárenského sdružení, expremiéra Mirka Topolánka, to bude znamenat tlak na ceny tepla. „V příštím roce se domnívám, že růst cen tepla se dá očekávat,“ říká. O jak velké zdražení by mohlo jít, nechtěl komentovat.

„To zdražení se může pohybovat mezi deseti až dvaceti procenty,“ řekl Radiožurnálu náměstek ministerstva průmyslu pro energetiku René Neděla.

Jenže každé zdražení je problém nejen pro spotřebitele, ale v posledních letech i pro teplárny. Už nyní totiž platí více než 1,7 milionu domácností závislých na ústředním topení v průměru kolem 1100 korun měsíčně.

Ceny v jednotlivých městech se přitom hodně liší, a tam, kde jsou vyšší, se spotřebitelé často od centrálního tepla odpojují už při mírném růstu. Konkurencí jsou hlavně malé kotelny. „To jsou domovní kotelny, které vyrábějí teplo ze zemního plynu. Teplárny dávno nejsou ve výrobě tepla monopolní, takže je velmi citlivá ta cena,“ upozorňuje Topolánek.

Hrozí kolaps systému

Zástupci tepláren proto varují, že systém centrálního topení v Česku by mohl i kvůli povolenkám ve výsledku zkolabovat. Minulý týden proto situaci řešili s poslanci energetického podvýboru sněmovny. Ti jim chtějí vyjít vstříc. Prvním krokem má být poslanecký návrh na snížení daně z přidané hodnoty (DPH).

„My jsme se dohodli, že bychom jako jedno z opatření, jak tu situaci pomoci řešit, navrhli právě i snížení DPH na teplo, na tu nejnižší sazbu deseti procent,“ uvedl člen výboru Marián Jurečka (KDU-ČSL) pro Radiožurnál. „Pro stát by to v tomto případě nemělo až tak negativní dopady, protože tím, jak roste cena emisních povolenek, tak logicky poměrně výrazně vzrostou příjmy státu,“ dodal.

Hrozí Česku 'polský scénář' a pokuty za špinavý vzduch? Podívejte se na mapu, kde se u nás dýchá nejhůř

Číst článek

DPH na teplo je nyní v sazbě 15 procent. Rozdíl pěti procent by tak zůstal výrobcům jako forma dotace. Stát by podle Jurečky kvůli tomu sice přišel asi o 1,5 miliardy korun, naproti tomu ale letos získal až několik miliard navíc právě na prodeji drahých povolenek.

Dlouhodobější podporou teplárenství má být podle ředitele sdružení tepláren Martina Hájka pak i srovnání podmínek na trhu. Zmíněné malé výtopny či majitelé domovních kotlů totiž na rozdíl od velkých výrobců žádné emisní povolenky na CO2 nepotřebují ani nemusí řešit třeba prašnost. Cestou by podle Hájka mohla nová daň pro všechny.

„V případě těch lokálních kotlíků, ty jsou naprosto dominantním zdrojem prachu. Takže pokud se bavíme o zpoplatnění těch emisí, tak bychom se neměli bavit jen o zpoplatnění CO2. Ono je lepší než o uhlíkové dani se bavit o ekologické dani, což by zohlednilo i ty další emise,“ řekl Hájek.

Závazek v EU

Ke snížení znečišťování ovzduší do roku 2030 navíc Česko zavazuje dohoda přijatá na úrovni Evropské unie. Pokud by se centrální systém zásobování teplem v zemi rozpadl a nahradily by ho lokální kotle na uhlí a plyn, Česko by mohlo mít problém své cíle naplnit. To je proti zájmům státu.

„Aby to ekologické řešení, které říká, že čím větší komín - a ekologizovaný komín - tím větší přínos pro životní prostředí, bylo naplněno, tak je potřeba ty podmínky pro malé i velké výrobce nějakým způsobem zrovnoprávnit nebo srovnat,“ vysvětluje šéf energetického podvýboru poslanecké sněmovny Pavel Pustějovský z hnutí ANO.

Teplárny navrhují také zvýšit dotace pro takzvanou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. O výši podpory chtějí jednat s ministerstvem průmyslu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme