Izraelský Heron-1? Rozšíří se spektrum schopností k plnění úkolů, říká šéf českého dronového praporu

Současné bojiště si již bez dronů neumí nikdo představit. Česká armáda zatím vlastní malé typy průzkumných dronů. „Základní výcvik pilota operátora je rozložen do zhruba osmi měsíců,“ říká v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz Petr Manda, velitel 533. praporu bezpilotních systémů, který vznikl v roce 2020. Případný nákup větších izraelských dronů Heron-1 by jeho lidem „rozšířil obzory“.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dron typ ScanEagle

Dron typ ScanEagle | Zdroj: Reuters

Prapor je relativně mladý. Účastnil se již nějakých bojových misí? Můžete říct jakých?
Náš prapor za sebou nemá ještě ani tři roky existence, ale bezpilotní systémy už armáda používá delší dobu. V zahraničních operacích byly nasazeny například v Afghánistánu, kde v rámci svého pětiletého působení nalétaly více než 3500 letových hodin.

Jak drony ovlivňují válku na Ukrajině? Rusové zaspali, Kyjev zdokonalil použití komerčních strojů

Číst článek

Jakými drony váš prapor momentálně disponuje?
V současnosti používáme bezpilotní prostředky nejmenší kategorie mikro, jejímž zástupcem je například kvadrokoptéra Vážka A.

Kategorie mini je zastoupena letouny RQ-11B Raven a do konce letošního roku pak zahájíme provoz i nově pořízených letounů RQ-20AE Puma.

Poslední kategorií jsou bezpilotní prostředky „malé“, tedy letouny ScanEagle. Ačkoliv říkáme malé, je to trochu zavádějící, vzhledem k jejich maximální vzletové hmotnosti přesahující 20 kg, kdy už se na jejich provozování vztahují obdobná pravidla jako na letadla pilotovaná.

Dron RQ-11B Raven | Zdroj: Armáda České republiky

Menší náklady

Jaké je jejich využití?
Bezpilotní prostředky v naší výzbroji jsou primárně určeny k provádění vzdušného průzkumu a sledování, tedy k získávání aktuálních informací o protivníkovi či prostoru operace.

Dalšími činnostmi jsou pak například zabezpečení situačního přehledu, korekce dělostřeleckých paleb, ochrana perimetru rozmístění vlastních jednotek či kontrola jejich maskování a jiné.

Vzhledem k absenci pilota na palubě a podstatně nižším pořizovacím nákladům oproti pilotovaným letounům je lze využít k získání kritických informací z prostředí s vyšší koncentrací potenciálních hrozeb.

Naše prostředky je samozřejmě možné použít i k posílení IZS, jak se tomu stalo při nasazení našich týmů k lokalizaci ohnisek požáru v Hřensku. Naši specialisté zde byli od 13. srpna. Ke konci měsíce srpna jsme provedli více než 300 letů a identifikovali na sto stále aktivních ohnisek, která pak mohli hasiči definitivně uhasit.

Dron RQ 20 Puma | Zdroj: Armáda České republiky

Průzkum a informace

Jaké nesou vybavení? K čemu konkrétně slouží?
Naše bezpilotní prostředky jsou primárně vybaveny optoelektronickými senzory pracujícími ve viditelné a neviditelné – infračervené - části elektromagnetického spektra. Mohou tedy pracovat jak ve dne, tak v noci.

Výhodou jejich využití je především v rychlosti získávání informací, kdy se bezpilotní letoun může dostat do zájmového prostoru v kratším čase než pozemní jednotka, dále v daném čase dokáže pokrýt mnohem větší prostory, dokáže nahlédnout za terénní útvary či umělé překážky.

Jak vypadá výcvik operátora bezpilotního letounu?
Výcvik operátorů se různí od kategorie a typu bezpilotního prostředku, a to jak v jeho délce, tak i obsahu. Zatímco kategorie mikro a mini ovládá osoba s kvalifikací operátora, v kategorii malých prostředků, tedy nad hmotnost 20 kilogramů, jsou to pak dle platné legislativy již piloti operátoři, kteří jsou zařazeni do skupiny výkonných letců.

Síť, laser a hra o čas. Protivzdušná obrana se stále vyvíjí, vše ochránit ale nelze, říká šéf jejího rozvoje

Číst článek

Základní výcvik pilota operátora je rozložen do zhruba osmi měsíců a obsahuje teoretickou část, výuku na simulátoru a končí praktickou letovou částí. Poté následuje pokračovací výcvik k dosažení dalších kvalifikací. 

Jak vypadá nasazení bezpilotních letounů AČR v poli?
Nasazení bezpilotních prostředků je opět s ohledem na jejich kategorii a schopnosti různé. Zatímco menší prostředky jsou ve výzbroji družstev, která jsou vysoce mobilní a jsou vyčleňována přímo k podporované manévrové jednotce, systém ScanEagle je vzhledem k rozsáhlejšímu technickému zázemí více stacionární, nicméně s několikanásobně lepšími letovými parametry a průzkumnými schopnostmi.

V čem se Heron-1, který chce česká armáda pořídit z Izraele, liší od dronů, kterými momentálně disponuje?
Systém Heron-1 je prostředek působící ve středních výškách s dlouhou vytrvalostí letu (tzv. MALE). V případě jeho pořízení se od ostatních prostředků zavedených v armádě bude výrazně lišit zmíněnými letovými parametry, variabilitou nesených typů senzorů, včetně schopnosti použití zbraní.

Letoun bude možné nakonfigurovat dle požadavku na zjištění informací a zvolit nejvhodnější senzory ke splnění tohoto úkolu. Pokud se senzory dokážou vzájemně doplňovat ke zpřesnění získávaných informací, jejich hodnota pak získává na větší věrohodnosti.

Vyhledávání elektroniky

Změní se s nákupem nového typu dronů úkoly, které váš prapor na misích vykonává?
S plánovaným pořízením víceúčelového bezpilotního prostředku se rozhodně rozšíří spektrum schopností k plnění různých typů úkolů i na větší vzdálenosti.

Schopnosti se konkrétně rozšíří do oblasti radiolokačního průzkumu pozemních cílů, včetně sledování pohyblivých cílů za všech povětrnostních podmínek, ale také i do oblasti průzkumu elektromagnetického spektra k budování přehledu o elektronické bojové sestavě případného protivníka, například o aktivních radiolokátorech.

Jak dlouho bude trvat přecvičit operátory na nový typ bezpilotního letounu?
Pokud budeme přeškolovat již kvalifikované piloty operátory, pak by základní přeškolovací výcvik měl zabrat 2–3 měsíce.

Armáda vyčlenila na nákup bojových dronů 1,5 miliardy korun, dosud žádné nevlastní

Číst článek

Součást bojové taktiky

Jakým způsobem drony ovlivňují moderní způsob vedení války?
Bezpilotní prostředky jsou aktivně nasazovány v rámci ozbrojených konfliktů již několik dekád. Z těch nedávných je to válka v Náhorním Karabachu, která jejich použití značně glorifikovala díky úspěšné taktice Ázerbájdžánu.

Dále je to aktuálně probíhající konflikt na Ukrajině, kde jsou používány čistě vojenské i komerčně dostupné bezpilotní prostředky, které se úspěšně podílí zejména na pozorování  při navádění dělostřelecké palby. Za využití improvizovaných závěsů slouží také k přímému ničení cílů.

Použití bezpilotních prostředků na obou stranách aktuálního konfliktu je také spojeno s působením proti nim, kdy je potvrzeno úspěšné použití prostředků protivzdušné obrany i prostředků elektronického boje. Armáda si uvědomuje význam schopností bezpilotních systémů, ale také jejich zranitelnost.

Bezpilotní prostředky se díky svým schopnostem staly neodmyslitelnou součástí dnešního bojiště. Jsou významných nástrojem k získávání včasných a relevantních informací, které mohou zásadně ovlivnit vývoj situace zejména jako součást celého systému velení a řízení v rámci vojenských jednotek.

Tomáš Vojkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme