K zásadnějšímu rozvolňování je možné přistoupit v prvním prosincovém týdnu, myslí si Prymula
Tím, co Čechy podle průzkumu agentury Median pro Český rozhlas tíží nejvíc, jsou zavřené školy. Prvňáci a druháci se vrací do škol od středy 18. listopadu. Kdy je budou následovat starší spolužáci, ale zatím jasné není. Třeba středoškoláci už se podle epidemiologa a bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly do lavic před koncem roku nevrátí.
„Pokud chceme pustit děti do škol, tak bychom to měli nějak kompenzovat – buď opatřením mimo rezort školství, nebo testováním v rezortu školství, abychom věděli, jaká ta situace je,“ vysvětluje Prymula.
K zásadnějšímu rozvolňování budeme moct přistoupit v prvním prosincovém týdnu, tvrdí Prymula
K odkládání otevření obchodů až po svátích se ale nepřiklání. „Dá se jasně spočítat, že pokud bychom pokračovali ve stávajícím komplexu opatření, jsme schopni se dostat pod tisíc případů denně někdy kolem 14. prosince. K zásadnějším rozvolňovacím aktivitám je možno přistoupit už sedm dní předtím, tedy v prvním prosincovém týdnu.“
Školy jsou priorita
Prymula nicméně souhlasí s tím, že vracení nejmenších dětí do škol je nyní naprostou prioritou. „Musíme si uvědomit, že tady máme komplex opatření, která mají nějakou sílu. A pokud ji budeme rozmělňovat, opatření nebudou stačit k tomu, abychom nadále snižovali zátěž stávajícím tempem.“
Hosty byli:
Roman Prymula, epidemiolog
Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky
Daniel Münich, vedoucí projektu IDEA antiCOVID-19 z výzkumného pracoviště CERGE-EI
I prezident Asociace hotelů a restaurací České republiky Václav Stárek si myslí, že na prvním místě je otevírání škol. Upozorňuje ale na to, že „celou tíhu opatření nesou obchody a služby a ty už jsou poměrně vyčerpány“.
Průzkum: Jaká opatření Čechům nejvíc vadí? Zavření škol vnímá jako omezující 60 % respondentů
Číst článek
Stárek je vděčný za vznik nové tabulky PES, podle níž je možné se orientovat a předvídat další vývoj v restrikcích. Připomíná ale, že všechny stupně ohrožení v tabulce počítají s vyhlášeným nouzovým stavem v zemi. „V případě, kdy budeme na nule, přitom není důvod nějakým způsobem zásadně regulovat služby,“ domnívá se.
Postavit opatření tak, aby nepoškodila nikoho, je těžké, uznává Stárek. Varuje ale, že před vánočními svátky se veškerá nákupní síla přesune do otevřených supermarketů, které budou plné lidí, zatímco malá hračkářství budou muset zůstat zavřená.
Kdo se nechá očkovat?
Ačkoli vakcína proti onemocnění covid-19 je prakticky na dosah, z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že podstatná část dotázaných o očkování neuvažuje.
„Proti očkování se už delší dobu šíří nenávistná kampaň,“ hodnotí Prymula. „Evropská unie se k tomu ale chce postavit poměrně jasně – lidé, kteří budou naočkovaní, budou moci cestovat bez jakýchkoliv omezení, nebudou muset používat roušky, ani se testovat… To bude motivační faktor, který počáteční odpor zvrátí,“ předpokládá epidemiolog.
Daniel Münich, vedoucí projektu IDEA antiCOVID-19 z výzkumného pracoviště CERGE-EI, má za to, že vláda musí využít čas, aby o kladech a záporech očkování dobře informovala. „Aby se nestalo, že očkovací látky bude dost, ale nebude jasné koho, jak, proč a kde očkovat.“
Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Martiny Maškové a Jana Burdy.
