Druhá volba nového prezidenta opět nepřinesla

Ani ve druhé volbě poslanci a senátoři nezvolili nového prezidenta. Tři kola jim dnes znovu nestačila k tomu, aby vybrali nástupce Václava Havla, jehož mandát vyprší již příští neděli. Favorit ODS Václav Klaus ani kandidátka části lidovců, unionistů a nezávislých senátorů Jaroslava Moserová nezískali potřebný počet hlasů. Expremiér Miloš Zeman překvapivě vypadl ze hry o prezidentské křeslo už v prvním kole. Politická reprezentace teď musí rozhodnout, zda zkusí zvolit prezidenta ještě na třetí pokus, nebo tuto pravomoc svěří občanům.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

neúspěšní kandidáti druhé volby | Foto: Michal Doležal

Václav Klaus získal ve třetím kole dvakrát více hlasů než Moserová, ke zvolení mu však chybělo 14 hlasů. Ve sněmovně dostal 95 a v Senátu 32 hlasů. Dohromady tedy získal 127 hlasů, ale potřeboval nejméně 141 hlasů odevzdaných v obou parlamentních komorách. Moserová dostala ve třetím kole celkem 65 hlasů, a to 26 ve sněmovně a 39 v Senátu.

Všech 200 poslanců se sice volby zúčastnilo, ale 23 z nich hlasovací lístek neodevzdalo a dalších 44 nikoho z dvojice finalistů nevolilo. Všichni senátoři lístek do urny hodili, pro žádného z kandidátů nehlasovalo deset z nich.

Klaus dnes dosáhl lepšího volebního výsledku než před týdnem, kdy se při parlamentní schůzi ucházel o zvolení prezidentem poprvé. Minulý týden dostal ve třetím kole 113 hlasů, přičemž ke zvolení mu jich tehdy chybělo 28. Třetí, závěrečná prezidentská volba by se měla konat nejpozději do 4. března.

Z prvního kola postoupili Václav Klaus s 32 hlasy v Senátu a 89 hlasy ve sněmovně a Jaroslava Moserová, která dostala v Senátu 43 hlasy a ve sněmovně 25 hlasů. Neúspěšný Miloš Zeman obdržel v Senátu 5 a ve sněmovně 78 hlasů. Ve druhém kole volby zvedlo pro Jaroslavu Moserovou ruku 32 poslanců a 42 senátorů, celkem tedy 74 zákonodárců. Klaus získal ve sněmovně 85 hlasů a v Senátů 33 hlasy, dohromady 118 hlasů.

Miloš Zeman prohru neunesl a ihned po volbě opustil Pražský hrad, aniž by předstoupil před novináře. Nerozloučil se ani se svými soupeři. "Já Miloše Zemana, jakkoliv jsme spolu nesouhlasili pětatřicet let a veřejné půtky jsme spolu měli od roku 1968, nepovažuji za nepřítele a mrzí mě, že tu teď není, protože bych za ním šel a ruku bych mu podal," reagoval na porážku svého rivala Václav Klaus.

Klaus chce nyní dál pokračovat v boji o prezidentský úřad. Zúčastní se jak třetí volby zákonodárců tak i volby přímé, pokud by se na ní dohodly politické špičky. Klausovu nominaci už potvrdilo nynější vedení ODS. Hlavní roli ve výsledku druhé volby podle něj sehrál neúspěch Miloše Zemana. "To, že řada zejména poslanců vůbec nehlasovala, ukazuje spíše jejich frustraci z toho, že neuspěl jejich kandidát, než zodpovědné hlasování o výsledku, který byl veřejností očekáván," řekl.

Klausova finálová soupeřka ze druhé volby Jaroslava Moserová už takové ambice nemá. Podle ní se parlamentní strany nyní musejí shodnout na společném kandidátovi. Zároveň uvedla, že výsledek finále druhé volby bylo možné předvídat. Zklamání necítí, má naopak radost z toho, že ji v prvním a druhém kole volila většina senátorů.

Další patová volba otevřela ještě aktuálněji otázku, co bude dál. Komunisté si teď přejí zasednout s ostatními parlamentními stranami ke stolu a jednat před třetí prezidentskou volbou co nejrychleji. ODS stále více uvažuje o přímé volbě. Ve stejném duchu hovoří i unionisté.

Sociální demokraté by celé rozhodnuté odložili až do doby, než si vyřeší vnitrostranické rozpory, které nejspíš přispěly k tomu, že jejich kandidát Miloš Zeman neprošel ani prvním kolem volby. "Toto je určitý obraz procesů, které probíhají uvnitř sociální demokracie, my si je musíme vyřešit a proto bych považoval za vhodné, aby příští volba prezidenta proběhla někdy v dubnu," potvrdil místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. Naznačil tak, že by osobně přivítal, kdyby se další volba Havlova nástupce odložila až do doby po březnovém sjezdu jeho strany.

Premiér Vladimír Špidla chce o řešení nynější patové situace po další neúspěšné volbě prezidenta diskutovat s představiteli všech politických uskupení. Schůzku svolá Špidla možná hned v pondělí nebo úterý. Pokud se politikům nepodaří shodnout na společném kandidátovi, který dostane naprosto spolehlivou podporu, pak už podle premiéra nemůže dojít k další parlamentní volbě hlavy státu a na řadu přijdou hlasy občanů. Hovoří se například o ombudsmanovi Otakaru Motejlovi, bývalých ministrech zahraničí Jaroslavu Šedivém a Jiřím Dienstbierovi či šéfovi Senátu Petru Pithartovi. Padla dokonce jména i samotného premiéra Špidly či ministra spravedlnosti Pavla Rychetského.

Neúspěch prezidentského kandidáta ČSSD Miloše Zemana označil Špidla za porážkou jednoho typu strategie, nikoliv za neúspěch sociální demokracie jako celku. Mnozí sociální demokraté ale z tohoto neúspěchu viní právě Vladimíra Špidlu, který si Zemanovu kandidaturu nepřál.

Podle prezidenta Václava Havla je možné vyřešit patovou situaci ve sněmovně a zvolit hlavu státu jen dohodou politických stran na společném prezidentském kandidátovi nebo přímou volbou. "Prezident republiky vidí v tuto chvíli jen dvě možnosti. Buď je potřeba ihned jednat o změně ústavy a zavedení přímé volby prezidenta, jejímž byl vždy příznivcem, anebo se může připravovat třetí volba, ale nejdříve až za několik týdnů, až najdou politické strany konsenzus, svého nového kandidáta představit veřejnosti a ta bude mít čas osvojit," řekl mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Před volbou

V úvodu společné schůze Poslanecké sněmovny a Senátu vystoupili kandidáti před oběma komorami parlamentu s krátkými projevy o svých představách výkonu prezidentského úřadu. Poté zákonodárci podle očekávání rozhodli, že i druhá volba hlavy státu bude tajná.

Václav Klaus, který hovořil jako první, připomněl tři teze, které považuje za nejdůležitější. Působení prezidenta ve vztahu k vnitropolitickým událostem má být podle něho aktivní, nikoliv aktivistické. Prezident musí vůči všem politickým silám v zemi zachovávat respekt a objektivitu a nesmí se pokoušet vytvářet protiváhu výkonné a legislativní moci. Těžiště prezidentské funkce Václav Klaus spatřuje v roli důstojného a seriózního reprezentanta zájmů republiky v zahraničí.

"Prezident musí být s občany. A to nejen v komplikovaných a osudových chvílích, ale musí umět naslouchat jejich každodenním starostem a radostem. Nesmí být arbitrem dění v zemi. Musí být spíše uvážlivým svorníkem legitimních zájmů jednotlivců i celých politických seskupení vzešlých ze svobodných voleb", zdůraznil Václav Klaus.

"Pokud mi věnujete důvěru, budu v první řadě věrná občanům tohoto státu a jeho voleným zástupcům, vám, v obou komorách," uvedla Jaroslava Moserová. "Dbala bych co možná stability ve státě, zejména teď, když stojíme na prahu Evropské unie a musíme dotvářet obraz, pravdivý obraz unie uvnitř státu a dobrý obraz našeho státu, ven, za jeho hranice. I v tom může a musí prezident sehrát důležitou úlohu. Věřím, že všechny tyto úkoly dokážu splnit jako politik i jako státník".

"Státník je velké slovo a v naší zemi nemá ženskou podobu. Avšak ženy, které se ocitly v roli státníka za hranicemi, v jiných zemích, si zjednaly a zjednávají vážnost a já vás ubezpečuji, že bych si ji zjednala také. Neváhala bych však přijímat rady a naslouchat lidem v tom či onom, více poučeným než jsem já, to je samozřejmé," připomněla ve svém vystopupení Jaroslava Moserová.

Miloš Zeman vyjádřil názor, že "prezident v rámci svých ústavních kompetencí měl podporovat, a to i častou účastí na jejich aktivitách, například nadprůměrné výkonné podniky, nadprůměrné výkony v oblasti umění, oblasti vědy, oblasti sportu, kde je to ještě nejsnadnější, protože dokážeme obdivovat naše hokejisty, ale mnohé ostrovy pozitivní deviace obklopuje prostá lidská závist."

"Závist i tam, kde by byl na místě obdiv a skutečná úcta k nadprůměrnému výkonu. A tuto hradbu závisti by měl podle mého názoru jakýkoli český prezident prolomit a měl by samozřejmě vést boj i proti ostrovům negativní deviace, ať už jde o skinheadské hnutí a další jevy sociální patologie", uzavřel Miloš Zeman.

Celé projevy kandidátů si můžete vyslechnout v audiogalerii.

Václava Klause doporučil zvolit prezidentem předseda ODS Mirek Topolánek. Jaroslavu Moserovou v rozpravě podpořili předsedy KDU-ČSL Cyril Svoboda, senátor Jiří Zlatuška a senátor Martin Mejstřík. Ten vzbudil pozornost svou výzvou Klausovi a Zemanovi, aby svou kandidaturu stáhli a podpořili Moserovou. Žádné přímé podpory se naopak v rozpravě nedostalo Miloši Zemanovi. Jeho stranický kolega a premiér Vladimír Špidla pouze konstatoval: "Nemohu říci nic jiného, než že Miloš Zeman je kandidátem sociální demokracie."

Nový prezident nahradí Václava Havla, který na Hradě končí 2. února. Pokud se do té doby nepodaří zvolit prezidenta rozdělí si pravomoci hlavy státu premiér Vladimír Špidla a předseda sněmovny Lubomír Zaorálek. Špidla by tak například velel ozbrojeným silám a šéf sněmovny by mohl jmenovat a odvolávat premiéra a ministry.

Milan Kopp, Milada Richterová, Dana Jaklová, Jakub Železný, Eva Hůlková, Marika Táborská, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme