Satelitní centrum českého Vojenského zpravodajství vede od loňského května Antonie Kalinová. Její tým „úkoluje“ družice, a zpravodajci tak mohou z Prahy vidět jakékoliv místo na planetě. „V případě náhlé krizové situace dokážeme velmi rychle zabezpečit aktuální snímek,“ vysvětlila v exkluzivním rozhovoru pro iROZHLAS.cz Kalinová. K větší nezávislosti Česka přispěje vlastní satelit. První snímky z něj dorazí už za dva roky.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha 17:10 11. března 2023 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Na začátku února byla média plná zpráv o čínském špionážním balonu, který se objevil nad USA. Používají se balony běžně, nebo je to něco výjimečného?
Je to běžná věc. Z velké části jsou to meteorologické balony. Balony se také mohou používat pro různé experimenty ve vrstvách atmosféry nebo ke sledování nelegálních činností, k ochraně hranic, k monitorování obchodu s narkotiky, pašování a tak dále.

Jak vysoko tyto balony létají?
Většinou se pohybují ve stratosféře mezi 18 až 37 kilometry nad zemí.

Satelitní centrum Vojenského zpravodajství má novou ředitelku. Přípravy na vyslání české družice pokračují

Číst článek

Proč ale používat balon, když existují drony a satelity?
Balon je ideálním kompromisem mezi dronem a satelitem. Každé řešení má výhody a nevýhody. Balon se pohybuje většinou ve vysokých výškách a oproti některým dronům je tak například obtížněji zahlédnutelný.

Satelit přeletí nad místem, které chcete sledovat, velmi rychle, balon může zůstat nad sledovanou oblastí i delší dobu. Je to dlouhodobý monitoring s minimální starostí se zásobováním a údržbou.

Má Česko svůj špionážní balon?
Nemá. Žádný takový špionážní balon, jaký jsme viděli nad USA, nemáme. V Česku se denně vypouštějí meteorologické balony se sondami, které měří teplotu vzduchu, atmosférický tlak, vlhkost vzduchu a rychlost větru. Normálně se stává, že na poli můžete najít zbytky balonu se sondou.

Není to jako ve filmu

Vy se ale věnujete družicím. V květnu to bude rok, co jste se stala ředitelkou satelitního centra Vojenského zpravodajství. Můžete vidět každé místo na planetě?
Můžeme. My jako satelitní centrum máme možnost získávat snímky z družic od více dodavatelů. Můžeme tyto družice „úkolovat“, snímání tedy pak probíhá na základě našich požadavků. Limitem pro získání snímku může být počasí, světelné podmínky a také finance.

Každý si na základě filmů myslí, že celý svět je snímán každodenně. To sice je pravda, ale většinou s rozlišením od 10 metrů. To znamená, že jeden pixel na snímku odpovídá deseti metrům. Každý den vzniknou snímky z celého světa, ale ty nesplňují parametry, které potřebujeme k naší práci.

Jaké rozlišení tedy potřebujete?
Ideálně takové, kde jeden pixel odpovídá třiceti až padesáti centimetrům. Družic, které tohle umí, moc není. Na světě je hodně míst, která nikdy satelit v takovém rozlišení nesnímkoval.

Takže když přijde požadavek, abyste pořídili satelitní snímek například Kanárských ostrovů, co děláte?
Odešleme požadavek na družici. Pokud jde o snímky Evropy, máme data k dispozici téměř okamžitě po jejich nasnímáni. Data z jiných oblastí jsou doručená po nejbližším přeletu dané družice nad Českem.

Snímky, se kterými pracujete, vypadají jako satelitní snímky, které si mohu najít na internetu?
Ano.

Když se na takový snímek podívám já, tak na něm spíš nic neuvidím, protože nevím, na co se dívat. Máte celý tým lidí, který satelitní snímky analyzuje. Jak dlouho trvá vycvičit dobrého analytika?
Dlouho, několik let. K nám přicházejí lidé z různých vojenských i nevojenských odborností, kteří musí následně projít speciálními kurzy nejen v Česku, ale i v zahraničí. Potřebné zkušenosti se získávají až po dlouhodobé praxi. Práce analytiků je hlavně týmová práce.

Počítání lodních kontejnerů

K čemu ještě, kromě vojenského využití, můžete satelitní snímky použít?
Satelitní snímky získáváme od komerčních poskytovatelů a jejich následné využití se řídí licenčními podmínkami. Satelitní snímky můžeme poskytovat integrovanému záchrannému systému a také dalším státním institucím.

V případě náhlé krizové situace dokážeme velmi rychle zabezpečit aktuální snímek. V roce 2022 jsme pomáhali monitorovat požár v Českém Švýcarsku a letos od nás hasiči dostali snímky před odletem do Turecka, kam odjeli členové USAR týmu pomáhat s vyhledáváním lidí v sutinách po zemětřesení.

Můžeme také třeba monitorovat přístavy a na základě toho, kolik tam je kontejnerů a jaký je tam provoz, dokážeme poznat, jestli jsou dodržovány sankce, nebo nikoliv.

Před ruským útokem na Ukrajinu přicházely zprávy od západních tajných služeb, že se invaze chystá. Rusko tvrdilo, že jde jen o cvičení. Dokážete pomocí satelitu rozlišit, kdy jde o pouhé cvičení a kdy jde o přípravu na skutečný útok?
Ze satelitních snímků dokážeme analyzovat situaci v daném místě a určitém časovém horizontu. Jsme pouze jedním ze zpravodajských zdrojů, který přispívá k vytvoření uceleného obrazu o stavu v dané lokalitě.

Na webu Vojenského zpravodajství jsem se dočetla, že na vlastní družici už pracujete. V jaké je to fázi?
V současné době se řeší mimo jiné projekt GOLEM-X, což je přesně řečeno experimentální projekt elektrooptického orbitálního senzoru. Řešitelem je Výzkumný a zkušební letecký ústav.

To znamená, že Česko už pracuje na tom, aby mělo svůj první vlastní satelit a zároveň aby získalo potřebné zkušenosti pro vývoj dalších satelitů s výrazně lepšími parametry. Cílem je, abychom byli v následujících letech nezávislí na komerčních dodavatelích satelitních dat.

Šéf Satelitního centra: Cílem je kontinuálně snímat Česko. Vlastní družice bychom mohli mít do pěti let

Číst článek

Takže satelit se už staví?
Je hotová technická dokumentace a začaly práce na jeho vlastním sestavení. Další informace nemůžu sdělit, protože projekt podléhá určitému stupni utajení.

Až ho dostavíte, tak ho ještě musíte dostat nahoru, do vesmíru…
Ano. V době, kdy se začíná pracovat na stavbě satelitu, se už musí zamluvit jeho vynesení do vesmíru. Až bude na oběžné dráze, je s ním ještě potřeba navázat spojení.

Jakou má satelit životnost?
Bude se jednat o první, experimentální satelit, u kterého není životnost to nejdůležitější, o co nám jde. I tak předpokládáme, že se ho budeme schopni využívat po několik let. Většina dodavatelů satelitů deklaruje životnost nejméně pět až sedm let. Ze zkušeností víme, že většina je na orbitě delší dobu.

Kdy očekáváte, že vám přijde první snímek z českého satelitu?
Projekt je teď v první fázi. V roce 2024, ale spíše v roce 2025 by měly být první snímky.

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít