dTest kritizuje nadměrné obaly. Zákon ale dává výrobcům určitou volnost

Nezisková společnost dTest upozorňuje na zbytečně velké obaly výrobků, kterými prý prodejci klamou zákazníky a navíc zbytečně zatěžují životní prostředí. Nejčastěji se tento marketingový trik používá u kosmetiky, léků, potravin nebo elektroniky. Konkrétní příklady mohou spotřebitelé najít ve speciální databázi časopisu dTest.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nakupování (ilustrační foto)

Nakupování (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

„Teď jsem si nedávno koupil flash disk, který je v podstatě malý, a ten obal byl oproti tomu asi desetkrát větší, než bylo nutné,“ stěžuje si jeden ze zákazníků.

Výrobci využívají toho, že spotřebitelé vybírají především očima. Díky většímu obalu zabere výrobek více prostoru v regálu a zákazník může získat dojem, že si za své peníze kupuje více zboží.

„Nikde není přesně definované, co je nadměrný obal, ale jsou to krabice, sáčky i dózy, do kterých by se vešlo někdy o polovinu, ale někdy i několikanásobně více prodávaného obsahu. Ale posuzuje se to v každém případě. Takže máme-li na dně krabičky pár tablet a sotva je tam vidíme, tak určitě je to nadměrný obal,“ vysvětluje vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený.

Přehrát

00:00 / 00:00

Nezisková společnost dTest upozorňuje na nadměrné obaly, kterými prodejci klamou zákazníky a navíc zbytečně zatěžují životní prostředí

Nadměrné obaly řeší v České republice zákon o obalech. Výrobcům ale dává určitou volnost, kterou prý často zneužívají.

„Ten, kdo uvádí zboží na trh, je podle zákona povinen zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele. Cílem je snížení množství odpadu z obalů, který je nutno odstranit,“ popisuje mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

„Tato obecná povinnost je dále rozvinuta v normě ČSN, která klade specifické požadavky na balení zboží. Na základě této normy musí ten, kdo výrobek zabalí, výrobek zvážit a obhájit jeho balení. Pro jeden a ten samý výrobek mohou být splněna různá funkční kritéria, která se odvíjí od nakládání s tímto výrobkem, respektive jeho cesty ke spotřebiteli,“ upozorňuje.

Nejasná hranice

Zároveň dodává, že každý výrobce, který obaly používá, platí za zajištění zpětného odběru a recyklace obalu.

„Výše prostředků se odvíjí právě od hmotnosti obalu, ve kterém je výrobek zabalen. Čím je obal větší, tím více váží a tím vyšší jsou prostředky, které výrobce, popřípadě i prodejce baleného zboží musí odvést. Tyto prostředky jsou pak například dávány obcím na provoz odděleného sběru nebo jsou jimi dotovány dotřiďovací linky,“ říká Roubíčková.

Kampaň časopisu dTest upozorňuje na nadměrné obaly | Foto: dTEST

Výrobci často argumentují tím, že větší obal slouží k ochraně obsahu. Typickým příkladem jsou například smažené brambůrky.

„Společnosti se samozřejmě brání, že nemá dojít k poškození výrobku, takže obal je o něco větší, je tam nějaká atmosféra, tedy ten vzduch. A právě v tom jsou ty brambůrky. Takže my vlastně brambůrky nebo chipsy do databáze ani nezařazujeme, protože není úplně jasné, zda se jedná o nadměrný obal. Anebo od jakého momentu se o nadměrný obal jedná,“ podotýká Zelený.

Výrobcům, kteří zákon nedodrží, podle něj hrozí pokuta až do výše půl milionu korun.

Zuzana Petráňová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme