Důchodce dostal 180 tisíc na péči o manželku, ta byla už přes rok mrtvá
Stát platí každý měsíc statisíce korun na péči o lidi, kteří už nežijí. Ti, kdo čerpají takzvaný příspěvek na péči, totiž často neohlásí včas úmrtí osoby, o kterou se starali a úřady problém odhalí až po několika měsících. Příkladem je důchodce, kterému během patnácti měsíců po smrti manželky přišlo 180 tisíc korun.
Čtyřiasedmdesátiletý Walter z Českých Budějovic více než rok po smrti své manželky zjistil, že na jeho účet stále chodily sociální dávky.
„Já jsem tam rok a čtyři měsíce nebyl a najednou jsem tam zjistil tuto částku 180 tisíc, a hned jsem na přepážce řekl, že ty peníze nepatří mně. Vždyť já už jsem to tam nahlásil, jenže holt jsem měl jít na sociálku,“ řekl Radiožurnálu.
Stát platí měsíčně statisíce korun na péči o lidi, kteří už nežijí. O případu důchodce, který tak dostal 180 tisíc korun, natáčel reportér Radiožurnálu Ivan Studený.
Vdovec se po patnácti měsících sám přiznal na krajském úřadu práce, 160 tisíc korun na místě vrátil a zbytek hradí v pravidelných měsíčních splátkách. Přesto se ale nevyhne soudu, který bude zkoumat jeho úmysly.
„Zákon hrozí trestní sazbou za takovéto jednání tím rozmezím jednoho až pěti let,“ říká státní zástupce Josef Richter. Dodává ale, že je možné věc posoudit méně přísně:
„Ono je třeba tady vzít do úvahy i to, že ten muž je starší, pachatel se k činu přiznal a škodu uhradil. Je možno trestní stíhání podmíněně zastavit.“
Příspěvek na péči o nežijící osoby pobíra v česku více lidí, ať už úmyslně nebo omylem. Ani oni se nevyhnou vyšetřování, říká Yvona Pražáková z úřadu práce, která nahlásila polici i Waltrův případ.
„Každý přeplatek, který vznikne nad pět tisíc, jsme povinni hlásit policii. Zákon nám ukládá hlásit, takže musíme hlásit. Podobné případy se nám stávají, zhruba okolo sedmi osmi případů za měsíc. Řádově se ty přeplatky pohybují od dvanácti do padesáti tisíc korun,“ upřesnila.
Úřad to nedokáže zjistit i několik měsíců
Pokud lidé hospitalizaci či úmrtí osoby, o kterou se starali, neohlásí, úřad práce to není schopen zjistit i několik měsíců.
„Trvalo by to do doby, než bychom lékařskou posudkovou službu na okresní správě žádali o přeposouzení zdravotního stavu. Nebo v rodině děláme nové sociální šetření, anebo se to můžeme doslechnout samozřejmě z jiné ruky,“ vysvětlila Pražáková.
Přitom Státní správa sociálního zabezpečení, ošetřující lékař i matrika informace o zesnulých mají. Lidé tak v některých případech doplácejí na to, že si úřady nedokážou informace navzájem předat.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zatím nemá detailní přehled o tom, kolik z celkových čtyř a půl miliardy korun příspěvků na péči v letošním prvním čtvrtletí bylo vyplaceno neoprávněně. V celorepublikovém měřítku se jedná o desítky případů a statisíce korun, kupříkladu v Ústeckém kraji bylo vyplaceno 32 pozůstalým kolem půl milionu korun.
