Nepotřebujeme penzijní reformu ze dne na den, míní Maláčová. Důležitá je podle ní adaptace systému

Česko zásadní důchodovou reformu nepotřebuje a neumí ji ani pořádně připravit. Potřeba je průběžné přizpůsobování systému penzí měnící se společnosti. Je o tom přesvědčena ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V pátek to řekla v Praze na sjezdu úřednických odborů. Propočty resortů práce a financí i Národní rozpočtové rady ukazují, že bez reformních změn ale nebude penzijní soustava do budoucna udržitelná.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Velkou reformu, která ze dne na den změní celý systém, nepotřebujeme. Také to v ČR neumíme dělat - koneckonců historie to potvrzuje. Co ale potřebujeme, je průběžná, kontinuální adaptace celého systému, protože naše společnost se mění. My bychom na to měli být schopni reagovat průběžně, nikoliv jednou za dlouhý časový úsek,“ pronesla Maláčová.

Důchody od ledna vzrostou o 900 korun. Vláda schválila nárůst pevné části i zásluhové výměry

Číst článek

Podle ní průzkumy veřejného mínění potvrzují, že lidem v soustavě penzí nejvíc chybí „pocit spravedlnosti a nastavení systému“.

Na reformu se tak nezaměřuje ani nová komise pro spravedlivé důchody, která se poprvé sešla v únoru. Věnovat by se do konce volebního období měla řešení nižších penzí žen, možnosti dřívějšího důchodu pro lidi v náročných profesích, příjmům systému a nastavení vdovských a vdoveckých penzí.

Nerovné důchody

Opoziční politici i někteří ekonomové zadání kritizovali. Podle nich by se tým měl zabývat hlavně udržitelností systému do budoucna a poměrem důchodu ke mzdě.

Podle ministryně právě o poměru průměrné penze k průměrnému výdělku strany představu ale příliš nemají. Na tento takzvaný náhradový poměr a jeho důstojnou hranici se ptala komise v dotazníku, který její členové na prvním zasedání dostali.

„Je to zpětná vazba, kterou zatím máme. Je zvláštní, že velká část politického spektra vůbec nepřemýšlí o tom, co by měla být důstojná hranice v poměru k průměrné mzdě,“ uvedla ministryně. České důchody označila za „velice nízké“.

Vláda musí penze zvyšovat cíleně, po roce 2030 hrozí stamiliardové deficity, varuje ekonom

Číst článek

Starobní penzi pobírá kolem 2,41 milionu lidí. Loni na konci třetího čtvrtletí důchod v průměru činil 12 395 korun. Podle Maláčové se po lednovém přidání dostal na zhruba 13 300 korun. Medián - tedy částka, na kterou dosáhne polovina seniorů - činí 13 258 korun.

„Částka 13 300 korun není moje představa důstojného stáří. Zároveň přes milion seniorů - zejména seniorek - na ni nedosáhne. Je potřeba najít nějakou cílovou hranici, na které bude shoda napříč politickým spektrem,“ míní ministryně.

Nůžky mezi důchody a mzdami se v poslední době rozevírají, a to s výraznějším navyšováním výdělků. Do pravidelné valorizace penzí se totiž promítá jen polovina růstu reálných mezd, do konce roku 2017 to byla pouze třetina.

Výraznější přidávání doporučila minulá důchodová komise. Do zákona se pak její doporučení dostalo ve sněmovně jako pozměňovací návrh, který prosadila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Problém: generace Husákových dětí

Podle Maláčové by o případném dalším posílení valorizace a navázání růstu penzí na celý růst mezd mohla důchodová komise diskutovat. Záměr by sice zvedl výrazně výdaje na důchody, ale současně by také lidem v penzi citelně přilepšil.

Sněmovna znovu schválila novelu o změně důchodů. Přilepší si lidé s nízkými penzemi a senioři nad 85 let

Číst článek

Ministerstvo práce pod vedením ČSSD takový návrh novely ale připravovat nebude. „Nemáme pro to (pro prosazení) jako sociální demokraté teď partnera,“ dodala Maláčová.

Resort práce spočítal, že už s nynějším modelem valorizace a bez dalších změn by se systém penzí mohl propadnout do výrazného deficitu po nástupu do důchodu silné generace 70. let, tedy takzvaných Husákových dětí.

Při schváleném zmrazení důchodového věku na 65 letech by schodek mohl v roce 2060 činit 3,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP). V dnešních částkách by tak výdaje převýšily příjmy asi o 172 miliard korun. Takzvaný náhradový poměr, tedy poměr průměrné penze k průměrnému výdělku, by postupně klesl asi na 36 procent. Nyní je pod 40 procenty.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme