Důchodová reforma zatím neplatí, prezident Klaus vetoval druhý pilíř
Prezident Václav Klaus vetoval druhý pilíř důchodové reformy. Rozhodnutí zdůvodnil tím, že se na něm neshodli odborníci ani politici. Podle Klause je důchodová reforma zásadní změnou sociálního systému, která má dlouhodobý efekt a dotýká se každého občana. A prosazovat ji v nejisté ekonomické době není rozumné.
Druhý pilíř měl umožnit lidem, aby neodváděli na státní důchodový účet celou povinnou částku, ale aby si mohli tři procenta z ní ukládat u penzijního fondu. Museli by k tomu zároveň přidat dvě procenta ze svého platu.
Pokud by se tak rozhodli, nemohli by z fondu odejít. Tuto podobu kritizovali nejen opoziční politici, ale také mnozí odborníci. Vadilo jim, že by kleslo množství peněz na státním důchodovém účtu, ze kterého se průběžně proplácí penze.
Druhý pilíř by byl výhodný jen pro lidi s nejvyššími příjmy. Proto sociální demokracie rozhodnutí prezidenta vítá.
„Sociální demokracie vítá veto prezidenta republiky. My dlouhodobě nesouhlasíme se vznikem druhého pilíře a v Poslanecké sněmovně uděláme vše proto, aby veto prezidenta nebylo přehlasováno. Vyzýváme vládní koalici, aby odložila start druhého pilíře, protože v tuto chvíli mohou vzniknout výrazné zmatky a organizační problémy s jeho zaváděním,“ říká předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Koaliční kabinet nemůže v poslanecké sněmovně počítat ani s hlasy Věcí veřejných.
„Nepodpoříme důchodovou reformu i kvůli naprosté nekoncepčnosti přístupu vlády k problematice seniorů a důchodu. Na jedné straně snížené valorizace důchodu, na druhou stranu nezavedení mezigenerační solidarity, na třetí stranu v podstatě potrestání aktivních pracujících seniorů tím, že v rámci daňového balíčku se jim škrtají daňové výhody. To je ta nekoncepčnost vlády, z toho důvodu ji nepodpoříme,“ říká předsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Klasnová.
Předseda poslanců TOP 09 a Starostů Petr Gazdík vnímá rozhodnutí prezidenta jako krátkozraký politický krok:
Na prezidentovo veto reagoval ve Světě o druhé Rádia Česko předseda poslanců TOP 09 Starostové Petr Gazdík
„Je jasné, že díky populační křivce za několik desítek let nebude první pilíř schopen ufinancovat současný počet důchodců, který do něho bude vstupovat.“
Klaus podle Gazdíka odsunutím řešení důchodové reformy upřednostnil své vlastní politické zájmy:
„Václav Klaus je součástí vrcholné politiky 20 let. Za tu dobu byl u několika vlád, u opoziční smlouvy a měl mnoho možností k tomu, aby problém budoucích důchodců vyřešil. Dnes dal přednost svým osobním zájmům a nezodpovědnosti před zájmy budoucích důchodců.“
Prezidenta Asociace penzijních fondů Jiřího Rusnoka veto prezidenta překvapilo. Ostatní části důchodové reformy totiž Václav Klaus podepsal:
„Trochu mě překvapuje, že pan prezident nevetoval zákony už v minulém roce. Tento zákon poslední byl jenom technickou novelou a doděláním už platných zákonů z minulého roku. Takže to tak trochu nedává úplně smysl.“
I místopředseda TOP 09 a ministr financí Miroslav Kalousek se podivil nad tím, že Klaus neměl výhrady k předešlým zákonům důchodové reformy:
Podle místopředsedy TOP 09 a ministra financí Miroslava Kalouska se prezident odvolává na zástupné důvody
„Přičemž se nijak nezměnila situace, kterou komentuje. On říká, nechci to podepsat, nepokládám to za správné, neboť to nemá širší politickou podporu. Ale to nemělo v tom okamžiku, kdy to podepisoval. Jinými slovy nemám sebemenší pochybnosti o tom, že argumenty pana prezidenta jsou zástupné. Nemohu jim věřit, protože kdyby je myslel vážně, tak to nepodepsal už tenkrát. Co sleduje doopravdy, to nevím.“
Podle Rusnoka by šlo reformu důchodů spustit i bez přehlasování prezidentova veta. Ministerstvo financí ale nechce o této variantě zatím uvažovat.
Dnes vetovaná novela se znovu vrátí do Poslanecké sněmovny. Veto Václava Klause by se mohli poslanci pokusit přehlasovat nejdříve 23. října - na další schůzi poslanecké sněmovny.
Už při opakovaném hlasování ve sněmovně novela prošla jen těsně. Mezi poslanci ODS je šest rebelů, kteří už nehlasovali pro zvýšení daní.
Dosud pro reformu hlasy zvedli, i když jeden z nich, Marek Šnajdr ji silně kritizoval. Někteří další už se nechali slyšet, že souhlasí s prezidentem Klausem v tom, že reformu nelze spustit, když na ni stát nemá peníze.
Odmítají financovat náklady zvýšením daní a chtějí, aby náklady na důchodovou reformu a také církevní restituce šly z peněz, které by vynesla privatizace státního majetku.
