Poslanci ANO a SPD si po šestnácti hodinách vyžádali pauzu, o penzích budou znovu jednat v šest ráno
Sněmovna ve středu krátce po druhé hodině ranní přerušila jednání o tom, zda má ve stavu legislativní nouze projednávat sporný vládní návrh na snížení mimořádné červnové valorizace důchodů. O celkem čtyřhodinovou přestávku v jednání požádaly po šestnáctihodinové debatě opoziční kluby ANO a SPD. Sněmovna tak bude znovu pokračovat od 6.03. Podle šéfky klubu ANO Aleny Schillerové nezaznělo ze strany vládní koalice mnoho argumentů.
Postrádala také přítomnost ministra pro legislativu Michala Šalomouna (za Piráty), který se z jednání omluvil právě do šesté hodiny ranní.
Poznamenala, že by od ní bylo nepoctivé, kdyby požádala o přestávku na poradu svého klubu, ale uvedla, že přestávka má sloužit odpočinku a hygieně poslanců ANO. Obdobně se vyjádřil i předseda klubu SPD Radim Fiala.
„Pevně věřím, že v šest hodin ráno, až se tu sejdeme, tak že tu bude hlavně pan ministr Šalomoun, ať můžeme právě v té odborné debatě pokračovat,“ řekla Schillerová.
Okamura řečnil sedm hodin
Valorizace penzí
Průměrný měsíční důchod vzroste podle novely od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.
Schůze Sněmovny začala v úterý v 10.00 a pokračovala bez přestávky do noci. Jen předseda SPD Tomio Okamura mluvil sedm hodin v kuse. Okamura se k blokování projednávání předlohy otevřeně přihlásil.
„Děláme tady největší obstrukce, které tady zatím byly,“ uvedl. SPD bude podle něho dál bránit tomu, aby „vláda okradla téměř tři miliony důchodců o jejich peníze, na které mají ze zákona nárok“. „Budete tady s námi dny, možná týdny,“ odhadoval.
Zároveň vyzýval koalici k tomu, aby případně neomezovala dobu poslaneckých vystoupení, neboť zkrácení růstu penzí je podle něho vážné téma. „Ještě si mé vystoupení zrecyklujeme. Ještě jsem neskončil,“ řekl Okamura v závěru své řeči.
„Akutní záchvaty ukrajinofobie jsou obvykle symptomem chronické kolaborace,“ objevilo se po Okamurově projevu na twitterovém účtu bývalého ukrajinského velvyslance v Praze Jevhena Perebyjnise.
Předseda SPD byl druhým řečníkem s přednostním právem po místopředsedovi Sněmovny a ANO Karlu Havlíčkovi, kterému na jeho kritické vystoupení vůči vládě stačilo kolem půl hodiny.
Havlíček zpochybňoval vládní důvody pro vyhlášení stavu legislativní nouze. Podle poslance před tím varovala i Národní rozpočtová rada. Havlíček označil za „morbidní“ brát peníze důchodcům - skupině, která se nemůže bránit a vůči níž je stát dlužníkem.
Po Okamurovi v úterý následovala další vystoupení řečníků s přednostním právem. Místopředsedkyně dolní komory za ANO Klára Dostálová obvinila kabinet z toho, že ho nezajímá demokratická diskuse, a podobně jako Okamura tvrdila, že navrhovaná změna zákonné valorizace důchodů v sobě nese zpětnou platnost.
Zrušení legislativní nouze
Před půlnocí debata sklouzla opět do slovních rozepří vedených formou nejvýše dvouminutových faktických poznámek, které podle jednacího řádu slouží k reakci na průběh rozpravy.
Opozice tvrdí, že pro projednávání návrhu ve zkráceném řízení není důvod. Předseda ústavně právního výboru Radek Vondráček (ANO) navrhl omezit stav legislativní nouze tak, aby skončil ke konci dnešního dne. Předseda SPD Tomio Okamura v úterý navrhl tento stav zrušit zcela.
Poslanec ANO Ondřej Babka navrhl ukončit stav legislativní nouze do středečních 13.00. O podaných návrzích se bude hlasovat po ukončení rozpravy k tomu, zda přetrvávají důvody pro vyhlášení tohoto stavu. Babka připustil, že pokud se bude hlasovat až po 13.00, stane se jeho návrh bezpředmětným.
Poslanec za hnutí ANO Patrik Nacher upozornil na to, proč vládní koalice nepředložila návrh v prosinci, nebo začátku ledna. „Nezpochybňuji, že je potřeba otevřít debatu o valorizačním mechanismu. Zpochybňuji, že to děláte ve stavu legislativní nouze,“ uvedl a doplnil, že podle něj to „vládní koalice nechtěla otevřít, protože byly prezidentské volby“.
Pokud neupravíme valorizaci důchodů, v příštím roce přijdou radikálnější kroky, říká poslanec Bernard
Číst článek
„K debatě o důchodech přistupuji i v tom smyslu, že nechci, aby mně jednou moje děti vyčítaly, že na jejich důchody nebudou peníze, protože jsme v době, kdy jsme s tím něco měli udělat, nic neudělali. Ale věřím tomu, že každý z nás, ať už je z SPD, z hnutí ANO, od lidovců, z ODS, vychováváme děti tak, jak nejlépe umíme, aby se za nás nestyděly. Prosím, nepoužívejme tyto věty. Nepatří to sem. Snižuje to politickou kulturu,“ reagoval místopředseda Sněmovny z ODS Jan Skopeček.
„Vy jste si prostě vymysleli, že pod vějičkou těchto věcí dneska v legislativně úplně jiném procesu přijmete to, že okradete české důchodce. To je prostě tristní, co se v této Sněmovně děje. A věřím tomu, že jednou vás vaše děti za tohle budou soudit!“ prohlásil Jaroslav Foldyna z SPD.
Opozice vytýká vládě, že měla o nutnosti navýšení důchodů vědět předem z makroekonomických predikcí. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) opakoval, že impulsem pro vládní návrh bylo výrazné zvýšení inflace mezi prosincem a lednem, o kterém se kabinet dozvěděl až 10. února.
Jurečka reagoval i na výtky opozice, že vláda čekala s návrhem na dobu po prezidentských volbách. Řekl, že v takovém případě by předložil návrh v pondělí po druhém kole prezidentských voleb, které se odehrálo koncem ledna.
Vláda v důvodové zprávě argumentuje pro zvolený postup zejména značnými hospodářskými škodami, které státu bez přijetí návrhu zákona hrozí.
Absence Šalomouna
Antoš vs. Kysela. Bylo by rychlé protlačení seškrtaných valorizací důchodů protiústavní?
Číst článek
Někteří opoziční řečníci si opakovaně stěžovali na nepřítomnost ministra Šalomouna. Očekávali od něj, že za vládu zdůvodní, proč vláda k této formě zkráceného projednávání návrhu zákona přistoupila.
Roman Kubíček (ANO) poznamenal, že začíná mít dojem, že Šalomoun anivystoupit nechtěl, protože prý nechtěl říkat nepravdu. Jana Mračková Vildumetzová (ANO) označila Šalomounovu nepřítomnost za nehorázné jednání.
Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun.
