Šéf Dukly si stěžuje na šikanu od náměstkyně. ‚Neumí jednat s lidmi, Metnar to ale nevidí,‘ říká Priščák

Na náměstkyni ministerstva obrany Kateřinu Blažkovou, která má na starosti resortní organizace, si stěžuje dlouholetý ředitel Dukly Jaroslav Priščák. Podle něj šikanuje své podřízené. „Dostala obrovskou moc a nezvládá komunikaci s lidmi, správný manažer má umět naslouchat," říká Priščák v rozhovoru pro iROZHLAS.cz. Stížnost adresoval přímo do rukou ministra Lubomíra Metnara (za ANO). Sama Blažková odmítla, že by pochybila.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dlouholetý ředitel Dukly Jaroslav Priščák podal stížnost kvůli šikaně | Foto: Martin Zajíček | Zdroj: iROZHLAS.cz

Podal jste stížnost na náměstkyni Kateřinu Blažkovou, která má od června v rámci ministerstva obrany na starosti podřízené organizace, tedy i Duklu. Co vás k tomu vedlo?
Tím hlavním impulzem byla situace, kdy mi paní náměstkyně neschválila služební cestu do Banské Bystrice. Šlo o výjezd na vyhlášení nejúspěšnějších armádních sportovců ministerstva obrany na Slovensku, kam mě každoročně zve tamní ředitel Dukly. Je to už taková tradice. Na oplátku zase jezdí delegace ze Slovenska k nám, na našeho armádního sportovce. Tato akce má velký význam pro reprezentaci armádního sportu. Pravidelně se jí účastní také slovenský ministr obrany, stejně jako u nás český ministr obrany. Žádost o služební cestu jsem podal standardním způsobem, paní náměstkyně coby moje přímá nadřízená to ale bez udání důvodu zamítla.

‚Je to šok, ztratím před olympiádou pocit stability.' Sportovci apelovali na Metnara kvůli konci šéfa Dukly

Číst článek

Bez udání důvodu? Nijak to nezdůvodnila?
Bohužel ne. Chtěl jsem se s ní o tom pobavit. Přesvědčit ji, že jde skutečně o velmi významnou akci a že bych se měl služebně účastnit. Navíc jsem měl informaci, že mě chtějí pořadatelé ocenit za dlouhodobou spolupráci. Dozvěděli se totiž, že končím v uniformě i na postu ředitele. Paní náměstkyně se ale se mnou sejít nechtěla, pouze mi přes své podřízené vzkázala, že jestli chci jet, mám si vzít dovolenou.

Věděl o tom pan ministr Metnar?
Jelikož jsem mu adresoval stížnost, tak ano. Poslal jsem ji 20. ledna a cesta na Slovensko se měla uskutečnit až 4. února. Doufal jsem, že se podaří zvrátit rozhodnutí paní náměstkyně a že budu moci Duklu náležitě reprezentovat. To se ale nakonec nestalo. Ze strany pana ministra jsem dostal informaci, že je to v kompetenci paní náměstkyně a že on to řešit nebude. A paní náměstkyně trvala na tom, abych si vzal dovolenou, naštěstí mi ale povolila, že můžu použít uniformu. Kromě mě přitom na této akci byli tři další zaměstnanci ASC Dukla, kteří tam ale byli služebně, protože jsem jim to schválil. A to paní náměstkyni nevadilo.

Jak si celou záležitost vysvětlujete?
Co za tím ve skutečnosti je, ví jen ona. Mám dojem, že paní náměstkyně nevzala v úvahu historii a neváží si vztahu mezi českou a slovenskou Duklou. Zřejmě neodhadla, že je to velmi významná akce z hlediska propagace armádního sportu a že je to pro ministerstvo obrany velmi nešťastné rozhodnutí.

V čele Dukly jste téměř dvacet let. Stalo se vám za tu dobu, že byste na tuto akci nejel nebo nebyl pozván?
Ne. Pokud jsem tedy nebyl zrovna v zahraničí nebo jsem neměl zdravotní problém, tak jsme vždy reprezentovali.

Bossing náměstkyně

Jaký je rozdíl mezi tím, kdybyste tam jel služebně, a tím, kdybyste jel v době své dovolené?
Nechtěl jsem tam jet jako turista bez uniformy, chtěl jsem český armádní sport plnohodnotně reprezentovat jako voják a ředitel ASC Dukla. To je velký rozdíl. A vztah mezi českou a slovenskou Duklou na oficiální úrovni jejich ředitelů by měl být zachován. Měli bychom se vzájemně podporovat a posouvat naše výsledky dopředu.

Řešili jste tuto situaci i se slovenskou Duklou? Nebyla to pro Česko tak trochu ostuda?
Mluvil jsem o tom s panem ředitelem, podplukovníkem Romanem Benčíkem. Říkal jsem mu, že mám s cestou trochu problémy a že si budu muset vzít dovolenou, kterou mi bude muset paní náměstkyně ještě schválit. On se vyjádřil tak, že by mu bylo velmi líto, kdybych nedorazil. Bral to velmi osobně. Mrzelo ho to. Takže si myslím, že to ostuda skutečně byla.

Jaké byly náklady na tuto cestu? Není možné, že paní náměstkyně chtěla pouze ušetřit?
To je velmi nepravděpodobné. Ten výjezd včetně diet vyšel na osobu 84 eur (zhruba 2100 korun – pozn. red.). Ubytování a stravování hradil pořadatel. Takže to nemohlo z mého pohledu být kvůli snaze ušetřit.

Podle šéfa Dukly Jaroslava Priščáka náměstkyně Kateřina Blažková nezvládá komunikaci se svými nejbližšími spolupracovníky | Foto: Martin Zajíček | Zdroj: Český rozhlas

Stížnost jste podal kvůli tomu, že celou záležitost vnímáte ze strany paní náměstkyně jako bossing, tedy šikanu ze strany nadřízeného. Můžete to přiblížit?
Paní náměstkyně nastoupila do funkce 1. června 2019. Působí velmi ambiciózně, nemá ale z mého pohledu schopnost jednat s lidmi. Dostala se najednou k obrovské moci. Má pod sebou vojenské nemocnice, vojenský historický ústav, odbor pro veterány, Duklu a další státní podniky, které mají rozpočty v řádu miliard korun. V takové pozici to není jen o tvrdém uplatňování vlastní moci, ale i o určitém respektu k druhým, protože jeden člověk tak širokou problematiku může obsáhnout jen stěží. Samozřejmě každý člověk se snaží se svým nadřízeným maximálně vyjít, ale některá její rozhodnutí vnímám tak, že nebyla správná.

Moc jí tedy podle vás stoupla do hlavy?
To nevím, každopádně nezvládá komunikaci se svými nejbližšími spolupracovníky. Vnitřní prostředí organizace, které na jí řízeném úseku vytváří, není dobré.

Mluvil jste především o služební cestě na Slovensko. Jde o jediný incident, či jich bylo více?
Stížnost se ještě řeší. Nechci proto – a ani nemůžu – říkat podrobnosti.

„Za dobu mého působení coby představené vůči panu Priščákovi mi bylo předloženo sedm návrhů na služební cesty, z toho pět bylo schváleno, což rozhodně nepovažuji za projev šikany.“

Kateřina Blažková (náměstkyně ministerstva obrany)

Můžete alespoň vyčíslit, o kolik incidentů šlo?
Řekl bych, že to bylo osm až deset případů, kdy si myslím, že paní náměstkyně směrem ke mně pochybila. Stížnost byla skutečně krajní řešení a nepodal bych ji, kdyby neodmítla se se mnou sejít a vše si vysvětlit. Nedala mi bohužel jinou možnost.

Když paní náměstkyně loni v červnu nastoupila do funkce, přišla s nápady či plány, jak zefektivnit chod Dukly? Sedli jste si nad tím a nastavili si budoucí mantinely spolupráce?
Pár dní potom, co nastoupila do funkce, jsme měli mít se všemi šéfy podřízených organizací první velké jednání. Měl jsem pocit, že by bylo fajn, kdyby se projevili i naši sportovci, aby řekli i oni, jakou mají představu o fungování Dukly do budoucna, protože jsme všichni věděli, že bych měl k 1. březnu končit. Začal jsem také už konzultovat svého možného nástupce, mluvil jsem o tom s Honzou Železným, Ondrou Synkem, Evou Samkovou, Jirkou Ježkem, Davidem Svobodou. A tato sestava sportovních celebrit souhlasila s tím, že se ohlásíme k paní náměstkyni. Přes paní asistentku jsme se tedy objednali na schůzku, paní náměstkyně ale tuto schůzku bez udání důvodu den poté zrušila a nikdy se už nezajímala o to, co jsme vlastně chtěli. Takže tato schůzka v této sestavě dodnes neproběhla. Na druhou stranu probíhají pravidelná jednání, na kterých se paní náměstkyně právě setkává s podřízenými šéfy organizací, takže měla možnost se na to zeptat.

Jak si vysvětlujete, že není z její strany zájem s vámi komunikovat? A tedy nejenom s vámi, ale i se sportovci, jako je Železný nebo Samková?
Nemá o to asi zájem. Má svůj okruh lidí, se kterými komunikuje. Názory ostatních ale zřejmě nechce slyšet.

Maximální důvěra

Je možnost paní náměstkyni obejít a jednat přímo s ministrem, jako jste to udělal teď v případě vaší stížnosti?
Bohužel to nejde. Fungujeme na základě subordinace, problémy Dukly spadají pod paní náměstkyni. Takže všechno se musí řešit s ní. Jenom v případě vyhrocených situací, jako byla ta moje nešťastná služební cesta, jsem neměl jinou možnost. Nakonec to bylo stejně k ničemu.

Zmínil jste, že jste chtěl vaší stížností původně zvrátit rozhodnutí paní náměstkyně, že si máte na vyhlášení slovenského armádního sportovce roku vzít dovolenou. To se ale nepodařilo, pan ministr vzal stížnost na vědomí s tím, že jde však o kompetenci paní náměstkyně. Dá se tedy říct, že nad ní drží ochrannou ruku? Přece jenom spolupracoval s ní už na vnitru, kde ji pověřil řízením své kanceláře. Po přestupu na obranu ji Metnar vzal sebou, Blažková se tak ve svých 27 letech stala politickou náměstkyní a posléze i odbornou náměstkyní pro sekci správy a řízení podřízených organizací.
Ze strany pana ministra má skutečně obrovskou důvěru. Až bych řekl extrémně obrovskou.

Je to opodstatněné? Nebo čím je to dáno?
To můžu těžko posoudit. Ale ta maximální důvěra tam jednoznačně je. V očích pana ministra je všechno v pořádku.

Stížnost na Blažkovou

Stížnost ředitele Dukly Jaroslava Priščáka kvůli šikaně aktuálně řeší resortní státní tajemník. Podle mluvčího ministerstva obrany Jana Pejška byla o stanovisko požádána také už náměstkyně Kateřina Blažková. „Nyní bude vše posouzeno a vyřízení předpokládáme cca do dvou týdnů,“ uvedl redakci Pejšek. Server iROZHLAS.cz požádal o vyjádření také Blažkovou. „Své vyjádření ke stížnosti jsem již poskytla, a to příslušnému služebnímu orgánu, ostatně tak to předpokládá i zákon o vojácích z povolání,“ uvedla. Náměstkyně současně odmítla, že by pochybila. „Za dobu mého působení coby představené vůči panu Priščákovi mi bylo předloženo sedm návrhů na služební cesty, z toho pět bylo schváleno, což rozhodně nepovažuji za projev šikany. Jiná stížnost na mou osobu od jiných podřízených organizací nebyla podána,“ doplnila.

Má vůbec na tuto funkci z vašeho pohledu náležité kompetence?
To nemůžu hodnotit. Má na sobě velké břemeno. Úkoly, které musí řešit, pro ni musí být velmi složité. Na druhou stranu věděla, do čeho jde. Základem úspěšného manažera je, že musí s lidmi komunikovat. Musí být slušný a musí ty lidi umět vyslechnout. A to mi ze strany paní náměstkyně chybí.

Za tu dobu, co jste ředitelem Dukly, dostal jste se s předchozími náměstky do podobné situace?
Samozřejmě někdy nastaly situace, že jsem si třeba s panem náměstkem nepadl úplně do oka. Nikdy to ale nebylo tak vyhrocené. Měl jsem pocit, že předchozí náměstkové sportu fandí. My jsme se na paní náměstkyni vlastně původně těšili. Byla to volejbalistka, která byla v 15 letech reprezentantka v juniorské kategorii. Takže jsme si říkali, že to bude fajn, že sportovkyně nastoupí do tak významné funkce. Teď na ní máme pohled úplně jiný, velmi těžko se s ní spolupracuje.

Jak celou záležitost vnímají další pracovníci Dukly, kteří s paní náměstkyní přišli do kontaktu? Mají podobnou zkušenost?
Lidi to napětí vnímají, a to velmi silně. Zdá se jim, že některé úkoly, které jim paní náměstkyně zadala, jsou nešťastné.

Můžete uvést příklad?
Máme třeba zanalyzovat celkový rozpočet ASC Dukla rozdělený na mandatorní a běžné výdaje, investice a tak dále za poslední tři roky, a to včetně určení, kolik jde na platy sportovců a kolik na platy funkcionářů a také včetně rozpoložkování běžných výdajů. Chce totiž vědět, kolik by nás stála olympijská medaile. To se ale nedá exaktně ekonomicky vyčíslit. Nejsou to jenom náklady na mzdy, materiál nebo trenéry, to je i penězi neocenitelná osobní zainteresovanost, silná emoční záležitost. Je to i o spolupráci trenérů a sportovce, psychologa. Stojí za tím obrovský tým lidí. Nejde to úplně přesně přepočítat na peníze.

A ten záměr má být tedy spočítat, jestli se Dukle olympijská medaile finančně vyplatí?
Nevím. Nechápu to.

Vaše stížnost leží u resortního státního tajemníka, k věci se má teď vyjádřit paní náměstkyně. Tím původním cílem bylo hlavně zvrátit její rozhodnutí o služební cestě, to už je teď mimo hru. Tak co od toho očekáváte?
Požádal jsem především pana ministra, aby paní náměstkyně skončila s bossingem.

Takže hlavní cíl je, aby s vámi začala z vašeho pohledu náležitě komunikovat?
Přesně tak.

Vztahy s ministerstvem

Nenaruší to teď ale vaše vztahy s ministerstvem?
Sám před sebou bych neobstál, kdybych dovolil, aby se tento stav vyvíjet dál. Samozřejmě jsem o tom přemýšlel, byl jsem pod velkým tlakem. Došel jsem ale nakonec k závěru, že to musím udělat. Pokud se navíc chová tímto způsobem ke mně, myslím, že nejsem sám. Takže si myslím, že je potřeba se v podobných případech ozvat, že takovéto jednání s lidmi není v pořádku.

Takže si myslíte, že nejste ojedinělý případ?
Jednoznačně bych řekl, že to nejsem jen já, ale že se podobně chová i k jiným podřízeným.

Obrana znovu prověří spornou zakázku na pasivní radary. Italové chtějí zrušit nákup vrtulníků

Číst článek

Příští týden vám končí služební poměr a měl byste jít do důchodu. Vy jste chtěl ale zůstat alespoň do léta, kdy bude olympiáda. Podle resortu to ale nešlo. Co tam bylo za zádrhel? Proč se za vás museli nakonec postavit sportovci Dukly?
Je to poměrně složité. Naše tabulka ředitele je vojenská, z hlediska zákona o vojácích z povolání, když dosáhnu jako voják důchodového věku, musím skončit. Tam neexistuje možnost výjimky. Jevilo se ale řešení jiné, což jsem panu ministrovi navrhoval, když jsem byl u něj na jednání. Tehdy jsem mu už i naznačil, že by bylo fajn, kdybychom začali už přemýšlet o mém nástupci. A že bych byl rád, kdyby moje mise skončila olympijskými hrami. Asi by se to zvládlo i beze mě, ale pro sportovce je lepší, když nad nimi bdí nějaká hlava a odborně se o ni mohou opřít.

Chápu to správně, že ze strany pana ministra nebyla vůle vás ve funkci ponechat až do okamžiku, kdy se za vás postavili přední sportovci Dukly, jak upozornil iROZHLAS.cz?
Přesně tak. Nakonec v reakci na vaše dotazy oznámil, že moji tabulku zcivilní až do olympiády v Tokiu.

Máte to už taky oficiálně?
Zatím ne. Čerpám ale dovolenou, tudíž mi to asi oznámí až příští týden.

Zmínil jste, že jste o svém možném nástupci mluvil už dříve s panem ministrem. Kdy to bylo?
Loni v červnu. Pan ministr si udělal poznámku, že se tím bude zabývat. Od té doby od něj ani od paní náměstkyně nepřišla žádná nabídka na další jednání.

Ptám se na to i proto, že doteď nebylo vypsáno na vaše místo výběrové řízení, vy jste měl přitom končit už příští týden.
Přesně tak. Je to nešťastná situace. Nechci kritizovat své nadřízené, ale tato situace se podcenila. V tom, že se zašlo až do tohoto extrémního data, kdy najednou sportovci ztrácí pocit stability. Cítí, že je to špatně.

Pan ministr plánuje vypsat na vaše místo výběrové řízení až v létě. Není to i tak pozdě? Neměl byste mít možnost vašeho nástupce zaučit?
Tak by to správně mělo fungovat.

Kdo by vás tedy mohl v čele Dukly nahradit? Máte v hlavě nějaká jména?
Jednu osobu jsme už panu ministrovi naznačili. Otázka budoucího šéfa je velmi důležitá. Od roku 2001, kdy jsem do čela Dukly nastoupil, získala Česká republika na olympijských hrách 66 medailí. A z toho jen Dukla 33, tedy přesně polovinu. To je velmi slušné číslo a veřejnost to vnímá pozitivně. Stejně tak i jednotlivé sportovce, jako je Jan Železný, Bára Špotáková, David Svoboda, Eva Samková, Ester Ledecká, Jarda Kulhavý nebo Ondra Synek. Jejich práce i to, jak působí na mládež, má smysl. A proto bych byl rád, kdyby Dukla fungovala takto kvalitně dál a její nový šéf vzešel přímo z jejích řad. Po olympiádě bude končit plno sportovců jako Ondra Synek nebo Bára Špotáková, kteří jsou už dnes třeba funkcionáři Dukly. Takže potenciál pro příštího ředitele tady je, jen je potřeba, aby to někdo chtěl seriózně řešit.

Jaké kvality by měl mít váš nástupce?
Samozřejmě přechod ze sportovního prostředí do funkce manažerské není jednoduchý. Musí se orientovat v různých oblastech, jako je ekonomika nebo logistika, ale také mít pod sebou kvalitní lidi, na které se dá spolehnout. Musí také umět dobře komunikovat, být schopen své podřízené vyslechnout a najít si cestu ke sportovcům i k trenérům. Musí si umět získat autoritu a to nejde hned, ta se získá až časem. Musí být také spravedlivý a vnímavý, problémy neodkládat a řešit je hned.

Kdo je tedy podle vás nyní tím ideálním kandidátem na post ředitele?
Zatím se k tomu nechci příliš vyjadřovat.

Dukla

Dukla je armádní sportovní centrum, které spadá pod ministerstvo obrany. Za úkol má připravovat sportovce k národní i resortní reprezentaci. Dukla začala fungovat po druhé světové válce. V minulosti za ni běhal třeba Emil Zátopek. Mezi někdejší reprezentanty patří také oštěpař Jan Železný, vícebojař Roman Šebrle nebo běžkyně na lyžích Kateřina Neumannová.  

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme