Být závislý na jedné rouře z Ruska je riskantní, říká vládní zmocněnec pro jadernou energetiku

Stát a energetická společnost ČEZ podepsaly dvě smlouvy o zajištění stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Ten byl měl být uveden do zkušebního provozu v roce 2036. Jak je pravděpodobné, že bude za 16 let nový blok opravdu ve zkušebním provozu? „Čeká nás hodně let před námi, řekl bych, že příštích deset let bude hodně o papírování,“ odhaduje vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl

Vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

„Těmito smlouvami jsme udělali to, že se přistoupí k reálnému výkonu činností tak, aby byl definován investor, aby byl definován způsob výkupu elektrické energie a umístění na trhu. Definovali jsme způsob zajištění financování, lokalitu, výkonový rozsah a formu výběrového řízení,“ říká.

Přehrát

00:00 / 00:00

Stát a energetická společnost ČEZ podepsaly dvě smlouvy o zajištění stavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Je pravděpodobné, že bude uveden ve zkušebním provozu?

Dvě podepsané smlouvy podle něj umožňují to, že ČEZ bude moci financovat a pokračovat v tom, že získá souhlas Úřadu pro ochranu nad jadernou bezpečností pod státním dozorem k umístění nového jaderného zdroje. „Bude moci získat územní rozhodnutí, což je věc naprosto klíčová z hlediska stavebního zákona, a bude moci připravit smlouvy na výběr dodavatele na dodávku elektrárny,“ vysvětluje.

Jak je ale velké riziko, že k projektu nedá souhlas Evropská komise? „Stát má v rámcové smlouvě povinnost zajistit stabilitu legislativního regulatorního prostředí, a zároveň má za povinnost uplatnit bezpečnostní zájmy,“ argumentuje. 

Dodává také, že Česká republika nebude mít podle bilance spotřeby, které jsou upřesněny až k roku 2040, dostatek elektrické energie.

„Hledali jsme řešení, jak nedostatek výkonu nahradit. Šli jsme cestou úspor, pak zastavit export a navýšit import na maximum, což technické parametry umožňují. Šili jsme i cestou navýšení podílu obnovitelných zdrojů,“ zdůrazňuje s tím, že v případě teplárenství šli cestou zvýšení importu plynu.

„To je tak dramatické navýšení spotřeby plynu, že by Česká republika měla víc jak vážně uvažovat nad severojižním propojení z Polska přes české území na jih Evropy. Být závislý na jedné rouře, v nadsázce řečeno, přes Severní moře a Německo do České republiky z Ruska je z bezpečnostního hlediska riskantní,“ míní.  

Tomáš Pancíř, Prokop Havel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme