Beneš: Není realistické, aby stát platil stavbu Dukovan ze sta procent. ČEZ už financuje první fázi projektu

Plán státu na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany se v posledních měsících překotně vyvíjel a měnil oproti původnímu harmonogramu. Podle ředitele společnosti ČEZ Daniela Beneše ale přesto vládě nelze vytknout, že by jednala nesrozumitelně. „Čekáme na finální papír od vlády, abychom mohli celý proces bezpečnostního prověření spustit,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše se má společnost věnovat byznysové rovině projektu

Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše se má společnost věnovat byznysové rovině projektu | Foto: Zdeňka Trachtová | Zdroj: Český rozhlas

V březnu ministr průmyslu Karel Havlíček rozhodl, že se start tendru odkládá na dobu po příštích volbách, a oznámil akci bezpečnostních dotazníků, o které do té doby nikdo nemluvil. Po vrbětické kauze pak vláda nepřímo rozhodla o vyřazení ruského Rosatomu. Jak tento vývoj vnímáte?
Role ČEZ je věnovat se byznysové rovině. Kroky ze strany vlády beru jako fakt. V tuto chvíli je dané, že do tendru budou pozvány tři společnosti, a to Westinghouse (USA/Kanada), EDF (Francie) a Kepco (Jižní Korea). O tom nevedeme žádné úvahy a spekulace. Naše role není taková, že bychom dělali geopolitická a bezpečnostní rozhodnutí. My chystáme všechny podklady, máme připravenou zadávací dokumentaci, tak abychom ji mohli těmto třem společnostem poslat, a teď čekáme na finální papír od představitelů vlády, abychom mohli tuto fázi celého procesu spustit.

S uchazeči jsme měli už celou řadu konzultací, abychom si ujasnili, za jakých podmínek jsou vůbec ochotni do té soutěže jít. Zjišťovali jsme, co je pro ně limitující, že by kvůli tomu nemuseli dát nabídku. Myslím si, že není důvod si myslet, že bychom harmonogram nestíhali.

Francouzi k dostavbě Dukovan: České firmy znají místní prostředí, chceme s nimi spolupracovat

Číst článek

Není ta fáze bezpečnostního prověřování (dotazníků) zbytečná? Potřebné informace už jste od uchazečů zjišťovali v uplynulém období a další by vám dodali po spuštění tendru. Není to tedy zbytečné zdržení? Tendr by se mohl spustit hned.
Ono je otázka, jestli chcete nazvat nějaký moment spuštěním tendru, protože ten proces je komplexnější a řada věcí už běží. Jestli je, nebo není bezpečnostní hodnocení zbytečné? Obsahuje celou řadu otázek, které budeme těm třem uchazečům klást: s kým budou v konsorciu, jaká je finanční síla všech členů toho konsorcia, jak budou ta konsorcia poskládaná, jak budou zajišťovány prvky bezpečnosti.

Myslím si, že to bezpečnostní hodnocení svoji cenu má, pro mě je jedno, jestli to nazýváme samostatnou etapou nebo je to součást toho delšího procesu výběru. Ale určitě to není zbytečné, protože ty otázky, které budeme klást, stejně tak jako tak musíme uchazečům položit. Vláda si vymínila, že výsledek toho vyhodnocení bude chtít na konci roku znát, aby formálně mohla říct, že rozumí tomu, kdo podává nabídku a v jakém konsorciu. Potom nám dá zelené světlo, abychom je pozvali už do podání nabídek. Z tohoto pohledu to nepovažuju za zbytečné.

Vy tedy věříte, že ten tendr na přelomu roku spustí?
Záleží, co míníte spuštěním tendru.

Oficiální vypsání tendru, zaslání celé zadávací dokumentace uchazečům.
My tu předběžnou zadávací dokumentaci budeme posílat už těm, kteří nám odpoví, že jsou ochotni zúčastnit se bezpečnostního posouzení, a podepíšou nám podmínky toho posouzení. Těm pošleme předběžnou zadávací dokumentaci, na které budou moct pracovat. A jestli myslíte moment, kdy jim pošleme pozvánku na podání nabídky, tak to věřím, že může nastat někdy v lednu. Ale je otázka, jak dlouho se po volbách bude tvořit nová vláda. To podle mě nevíte vy ani já.

Zrušte bezpečnostní dotazník pro zájemce o stavbu Dukovan, žádá opozice Havlíčka

Číst článek

Teď tedy čekáte, až vám ministerstvo průmyslu předá podklady pro bezpečnostní hodnocení a dá pokyn, že je můžete poslat uchazečům. Ty podklady už jsou hotovy několik týdnů. Máte informaci, v čem se proces zadrhnul?
My čekáme na finální papír, který by nám měl dát ministr průmyslu a obchodu. A ten k tomu musí dostat interní dokument od ministerstva vnitra. Podle smlouvy mezi státem a ČEZ naše protistrana, která nám v této fázi formuluje stanovisko státu, je ministerstvo průmyslu a obchodu. My ho nemůžeme obcházet a chodit napřímo na ministerstvo vnitra.

Je pro vás jednání ze strany státu a ministerstva průmyslu srozumitelné?
Myslím si, že je srozumitelné.

Lhůta na podání prvních nabídek po oficiálním spuštění tendru má být podle plánů ministerstva průmyslu a ČEZ šest měsíců. Zástupce francouzské EDF nám řekl, že je to na předložení propracované nabídky příliš krátká doba.
Ten proces podávání nabídek je několikakolový. Jak jsem řekl, máme v plánu jim poslat předběžnou zadávací dokumentaci už ve fázi bezpečnostního posouzení. A to by mohlo být už třeba teď v průběhu měsíce. Pak je formálně pozveme – to by mohlo být někdy v lednu příštího roku. A někdy v létě příštího roku budeme chtít první nabídku. Věříme, že tu nám dají všichni tři. A potom budeme mít víc než rok na to, abychom s nimi vyjednávali, dojasňovali. Potom nám dají všichni tři druhou nabídku. To znamená, že jejich čas na dopřesňování, které by mohlo vést ke zlepšení nabídky i zlevnění, bude přes dvacet měsíců.

Samozřejmě, pokud by nám některý z uchazečů napsal: „Strukturálně by nám vyhovovalo, aby se první fáze posunula o dva nebo tři měsíce,“ tak se tím budeme seriózně zabývat. Není to tak rigidní proces, že bychom chtěli za každou cenu dodržet nějakou mantru několika měsíců na úkor toho, že bychom dostali kvalitní nabídku.

Havlíček: V Dukovanech nenecháme Rosatomu otevřená vrátka. Začněme mluvit o dostavbě Temelína

Číst článek

Současně jednáte s ministerstvem průmyslu o financování projektu. Původně měl ČEZ platit třicet procent finální ceny a zbytek si výhodně půjčit od státu. Později ministr průmyslu prohlásil, že by stát mohl financovat až sto procent. Co by pro vás byla optimální varianta?
Role politiků je zajišťovat levnou elektřinu občanům a firmám. Levná elektřina vzniká kombinací toho, že máte dobře a levně nakoupenou elektrárnu, levné financování a kontrakt na půjčku je na dostatečně dlouhou dobu. Z těchto všech faktorů vám na konci vypadne výsledná cena elektřiny.

My v tuto chvíli financujeme první fázi, tu financuje ČEZ. A vedeme diskusi, jak by to mělo vypadat do budoucna. Pokud by do toho vložil stát tu „návratnou finanční výpomoc“, jak se tomu říká v rámci hantýrky ministerstva financí, tak se samozřejmě můžeme dostat na jinou cenu peněz, než jakou by do toho musel vložit ČEZ. Je zde tedy pozitivní tlak na to, aby těch levných peněz od státu bylo co nejvíc, aby to snížilo cenu elektřiny. To celé se ale musí představit Evropské komisi, která musí říct: „Do této míry to je dovolená, přiměřená státní podpora.“ A z toho pak vznikne definitivní číslo.

Bylo by pro ČEZ akceptovatelné, výhodné, i kdyby stát hradil sto procent ceny?
Myslím si, že celých sto procent to nebude. Bude to hodně vysoké číslo, ale nemyslím si, že je úplně realistické, aby to bylo celých sto procent.

Zdeňka Trachtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme