Opatření se zmírní na třetí stupeň nejdříve za týden, oznámil ministr Blatný
Do třetího stupně rizika podle protiepidemického systému PES, který by znamenal další zmírnění přijatých opatření včetně otevření obchodů nebo restaurací, se může Česko posunout nejdříve za týden. Novinářům to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
V pátek ministr Jan Blatný vládě navrhne přesun z pátého, nejpřísnějšího, do čtvrtého stupně rizika. Čtvrtý stupeň předpokládá skóre podle PES 61 až 75.
„Aktuální hodnota je 62 bodů, což je blízko ke stupni tři. Budeme trvat na tom, aby uběhlo ještě sedm dní, než bude možné stupeň tři vyhlásit,“ řekl k tomu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Odpověď soudu
Odpověď Městskému soudu v Praze kvůli nedávnému zrušení mimořádného opatření o rozšířené povinnosti nošení roušek bude zaslána v pátek, uvedl Blatný. Věří, že argumentace resortu obstojí, jedná se podle něj zejména o formální záležitost.
Městský soud zrušil mimořádné opatření, kterým ministerstvo zdravotnictví od 21. října rozšířilo povinnost nosit roušky v Česku. Úřad ho podle soudu nedostatečně odůvodnil. Soud rozhodl o tom, že opatření se ruší k sobotě 21. listopadu, ministerstvo tak má do té doby čas přijmout nové bez vad.
Zmírnění opatření
Do třetího stupně rizika podle protiepidemického systému PES, který by znamenal další zmírnění přijatých opatření včetně otevření obchodů nebo restaurací, se může Česko posunout nejdříve za týden. Novinářům to v pátek řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Systém hodnotí vývoj epidemie podle čtyř kritérií, kterým přiřazuje bodovou hodnotu. Podle jejich součtu pak země patří do jednoho z pěti pásem přísnosti protiepidemických opatření.
V pátek ministr vládě navrhne přesun z pátého, nejpřísnějšího, do čtvrtého stupně rizika. Čtvrtý stupeň předpokládá skóre podle PES 61 až 75. „Aktuální hodnota je 62 bodů, což je blízko ke stupni tři. Budeme trvat na tom, aby uběhlo ještě sedm dní, než bude možné stupeň tři vyhlásit,“ řekl k tomu ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Polní nemocnice
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) chce o budoucnosti polních nemocnic, které byly zřízeny v Praze a Brně jako záložní kapacity pro pacienty s nemocí covid-19, rozhodnout nejdříve v druhé polovině ledna. Zatím je rušit nechce. Řekl to na dotazy novinářů po páteční tiskové konferenci. Smlouva na pronájem pavilonů letňanského výstaviště, kde pražská polní nemocnice stojí, byla prodloužena do konce února příštího roku.
„Ve chvíli, kdy by došlo k demontáži nebo úplné deaktivaci té nemocnice, jsou s tím také spojené poměrně velké náklady. A ve chvíli, kdy situace v celé Evropě je taková, jaká je, tak si myslím, že by to nebylo bezpečné,“ řekl Blatný na dotaz, proč byla smlouva s letňanským výstavištěm prodloužena. Doplnil, že i v případě brněnské nemocnice doporučil, aby nebyla zrušena. „Rozhodovat o tom dříve než v druhé polovině ledna zatím nejsme schopni. Uvidíme, jakým způsobem se to bude vyvíjet. Nebylo by zodpovědné tuto kapacitu nemít v záloze,“ dodal Blatný.
V Praze ubyla kvůli pandemii covidu asi pětina automobilů. Zvýšil se počet cyklistů a chodců
Číst článek
Podle dřívějších informací stát zaplatil provozovateli letňanského výstaviště za pronájem do konce listopadu 20,5 milionu korun bez DPH. Při prodloužení do konce února se Nemocnice Na Bulovce, která má polní nemocnici na starosti, dohodla na denní sazbě 489.800 korun bez DPH (592.658 korun s daní). Pokud by nájem trval celou dobu, zaplatil by stát na nájemném dalších 53,3 milionu korun s DPH.
Odměny zdravotníkům
Mimořádné odměny by zdravotníci měli dostat podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) i za druhou vlnu epidemie covidu-19. Nyní se podle něj jedná o tom, jakým způsobem budou hrazeny, řekl v pátek novinářům. Ministerstvo připravuje také změnu ve vyplácení kompenzace nemocnicím za péči o pacienta s covidem-19. Nově by měla být nižší, za celou dobu hospitalizace.
Tam, kde nemocnice nevyplatily zdravotníkům odměny dříve, dostali je z příspěvku státu k říjnové výplatě. Podle Blatného je to sice pozdě, ale nemyslí si, že by to šlo udělat dříve. Jedná se podle něj odměnách za druhou vlnu a jakým způsobem budou realizovány. „Jestli podobným způsobem nebo jiným, například skrze platby ze zdravotního pojištění. Určitě je vůle, aby i kompenzace za tu druhou vlnu, která byla ještě složitější než ta první, přišla,“ uvedl.
