Dva a půl roku tahanic o informace. Hrad prohrál další soud, musel odtajnit platy a odměny úředníků

Žádost o informace, stížnost, odvolání a nakonec žaloba. Teprve až po příkazu soudu zveřejnila Kancelář prezidenta republiky informace, o které novinář Radek Kedroň žádal před necelými třemi lety. A to dokonce ve lhůtě sedmi dnů. Hrad nyní nechce sdělit, kolik spor o informace stál, případně jestli tyto náklady bude vymáhat po konkrétním úředníkovi.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hradní kancléř Vratislav Mynář | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Zveřejnění platu poskytovanému z veřejných prostředků má jiný dopad provázený rizikem zneužití v případě ředitele základní školy a mateřské školy Lhota u Vsetína a jiný v případě zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky," konstatoval za Kancelář prezidenta republiky v roce 2014 kancléř Vratislav Mynář.

Definitivně tak v dvoustránkovém rozhodnutí odmítl poskytnout informace o platech a odměnách vedoucích úředníků za období 2010 až 2014.

Redakce tehdy s odvoláním na zákon o svobodném přístupu k informacím chtěla vědět, kolik stojí práce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, jeho zástupce a vedoucích odborů. Prezidentská kancelář žádost nejprve odložila, po nějakém čas ji pak zamítla úplně. Zákon o svobodném přístupu k informacím se podle jejího tvrzení totiž vůbec nevztahuje na platy úředníků.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu

Redakce se v žádosti z roku 2014 opírala o tehdy čerstvý rozsudek Nejvyššího správního soudu. Podle rozšířeného senátu se informace o platových poměrech „bez dalšího" poskytnou u „zaměstnanců ve všech řídicích pozicích", případně těch, kteří se „podílejí na výkonu vrchnostenských oprávnění nebo jej mohou nikoli nevýznamně ovlivnit", a zároveň těch, kteří mají „faktický vliv na činnost povinného subjektu (např. poradci, osobní asistenti osob v řídicích nebo jiných důležitých pozicích)".

Kromě toho se tehdy Hrad ve svém zdůvodnění podivoval nad tím, že podobné dotazy se „v poslední době množí", a je tedy otázkou, jaký účel všichni žadatelé sledují.

Z vlastní vůle

Přitom veřejný zájem na informace byl tehdy veliký. Jak tehdy argumentoval novinář Radek Kedroň, který žádost podával, sdělovací prostředky jsou vedeny jen a pouze snahou informovat veřejnost. 

„Tím spíše v době, kdy se majetkové poměry vedoucích zaměstnanců Kanceláře prezidenta republiky oprávněně stávají tématem veřejné debaty," uvedl Kedroň v žalobě k Městskému soudu v Praze, kterou – s ohledem na definitivně zamítnutou žádost – musel v lednu 2015 podat.

Tajit a soudit se. Mantra, kterou Hrad s úspěchem opakuje. A pomalé soudy mu nahrávají

Číst článek

Konkrétně odkázal na vilu, kterou kancléř Mynář koupil za 5,5 milionu korun od Víta Širokého, právního zástupce Romana Janouška.

Teprve až městský soud dal novináři Kedroňovi za pravdu a Kancelář prezidenta republiky musela informace o platech a odměnách zveřejnit.

Stěžejním argumentem prezidentské kanceláře přitom bylo, že zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na platy státních zaměstnanců, nýbrž jen na ty, kdo „ze své vlastní vůle žádají o přidělení veřejných prostředků". Podle tehdejšího rozhodnutí šéfa odboru legislativy a práva Václava Pelikána totiž státní zaměstnanec není jednoznačně ten, kdo přijímá peníze z veřejných prostředků (viz box vpravo).

„Státního zaměstnance nelze beze všeho považovat za osobu, která je příjemcem veřejných prostředků na svoji vlastní žádost a která tak na základě své vlastní žádosti získala určitou výhodu. Zaměstnanec z tohoto pohledu ani nemůže být cílovou skupinou, na níž zákonodárce v rámci legislativního procesu pomýšlel a nelze proto učinit závěr, že povinný subjekt má povinnost zveřejnit požadovanou informaci proti vůli konkrétního zaměstnance.“

z rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky

Odpověď nakonec – na příkaz soudu – dorazila do sedmi dnů. Nicméně až v dubnu 2017, tedy po necelých třech letech od původní žádosti o informace. Přitom právě doba poskytnutí informace je zásadní. Jak před lety v analýze upozornilo protikorupční sdružení Oživení, čím déle se spor o informace táhne, tím více ztrácí informace na svém významu.

„Argumenty a odůvodnění pro neposkytování informací jsou leckdy irelevantní nebo neoprávněné – což je koneckonců pochopitelné, protože jediným cílem takových argumentů je nezřídka pouze celý proces prodloužit. (...) Nové argumenty, třebaže irelevantní, jsou nejlepší způsob, jak získat další čas, během nějž informace ztratí svou hodnotu," píšou autoři ve zprávě.

Přehled hradních platů a odměn v období 2010 až 2014 by zpravy.rozhlas.cz on Scribd

„Žadatel se ocitá v pozici permanentního ‚bojovníka', který i přes maximální možnou vynaloženou energii často nemůže získat informaci, na kterou má právo," doplnilo sdružení Oživení.

Podejte další žádost

Po prohraném soudním sporu se proto server iROZHLAS.cz obrátil opět na Pražský hrad. Redakci zajímalo, kolik korun zastupování ve sporu kancelář stálo, případně zdali bude tuto sumu – s ohledem na výsledek soudu – vymáhat po konkrétním úředníkovi.

„Plně využijte možnosti, kterou vám dává zákon o svobodném přístupu k informacím," odpověděl bez dalšího ke všem dotazům Jiří Ovčáček, mluvčí prezidenta republiky.

Přitom právě otázka, kolik zbytečný soudní spor prezidentskou kancelář stál, je podle novináře a právníka Tomáše Němečka důležitá. „Redaktor Českého rozhlasu postupoval jako příkladný občan znalý práva. Možná by ale měl mít příště advokátní zastoupení - nikoli proto, že by ho nutně potřeboval, ale proto, aby prezidentská kancelář platila za svou aroganci výrazněji než teď," uvedl pro server iROZHLAS.cz Němeček.

Spory Kanceláře prezidenta republiky

K soudu dospěl také spor novináře a právníka Tomáše Němečka. Prezidentská kancelář mu odmítla vydat informace o platech tehdejšího zástupce vedoucího kanceláře Petra Hájka, ředitele politického odboru Ladislava Jakla a šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta. Informace musel Hrad z nařízení soudu v roce 2012 zveřejnit. S žalobou na Kancelář prezidenta republiky uspěl v lednu 2017 i právník a člen TOP 09 Michal Kincl. Ten chtěl v červenci 2015 přístup do majetkového přiznání kancléře Vratislava Mynáře. Hrad mu to odmítl s tím, že takový registr nevede. Soud nakonec rozhodl o tom, že prezidentská kancelář tuto evidenci vést musí.

Hana Mazancová, Radek Kedroň Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme