Dva poslanci ODS zveřejnili své záznamy u komunistické vojenské kontrarozvědky

Poslanci ODS Walter Bartoš a Tomáš Hasil dnes zveřejnili záznamy, které o nich vedla bývalá komunistická vojenská kontrarozvědka. Vyplývá z nich, že poslanci s touto tajnou službou nespolupracovali.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Walter Bartoš | Zdroj: ČTK

Jako důvěrníci prý byli evidováni pouze na základě tvrzení spolupracovníků kontrarozvědky, kteří jejich spis založili.

V dokumentech vojenské kontrarozvědky zveřejněných v pátek Archivem bezpečnostních složek se objevila také jména poslanců Juraje Ranince a Pavla Ploce.

Ranincův spis byl ale skartován v roce 1989. Ploc nedal souhlas ke zveřejnění záznamu. Sociální demokraté se dnes ohradili proti způsobu, kterým Archiv bezpečnostních složek informace o Plocově evidenci zveřejňuje. Proti Archivu bezpečnostních složek chtějí kvůli tomu podniknout právní kroky.

Archiv bezpečnostních složek zveřejnil v pátek na internetu takzvané pomocné registrační protokoly bývalé vojenské kontrarozvědky. Na adrese www.abscr.cz jsou údaje jak o spolupracovnících jedné ze složek komunistické Státní bezpečnosti, tak o lidech, které tato tajná služba prověřovala.

Databáze obsahuje zhruba 140 tisíc záznamů a zdaleka není konečná. Ministerstvo obrany zatím předalo přibližně dvě třetiny všech dokumentů, další svazky jsou ještě neroztříděné a uložené ve 440 pytlích. Některé už prozkoumalo současné Vojenské zpravodajství. Před rokem tak vyšlo najevo, že mezi spolupracovníky bývalé vojenské kontrarozvědky patřili mino jiné i polistopadoví ministři vnitra a obrany Richard Sacher a Miroslav Vacek.

Podle ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Pavla Žáčka je hlavním důvodem zpřístupnění záznamů snaha o vyrovnání s minulostí: "Snažili jsme se tímto vyřešit dřívější nepřehlednost. Není to nic, co by mělo diabolizovat (démonizovat pozn. red.), naopak je to snaha o transparentnost, protože přeci jen jsme státní instituce, musí být přehled a veřejnost má právo vědět, co v minulosti existovalo na koho. Startujeme nové kolo diskuse."

Nejstarší ze zveřejněných protokolů pochází z roku 1954, nejmladší je z roku 1989. Jednotlivé osoby lze v databázi vyhledávat podle jejich příjmení.

Milan Kopp, Lenka Rákosová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme