Přemrštěná reakce na hloupost bezvýznamných politiků, říká Zeman k ruskému stíhání starosty Prahy 6

V úterý si Česko připomíná jedno z klíčových výročí své historie, 5. května 1945 začalo Pražské povstání proti nacistickým okupantům. Velmi důležitou roli v něm měl Český rozhlas, nejenom legendárním hlášením: „Je sechs hodin“. Tím, že hlasatel Zdeněk Mančal vynechal povinný německý jazyk, tak vyslal pro posluchače signál, že se něco děje. O tom a dalších tématech mluvil v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu prezident Miloš Zeman.

Tento článek je více než rok starý.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Miloš Zeman v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Zpovídal jej Jan Pokorný.

„Jak říkal klasik, revoluce požírá vlastní děti,“ říká k Pražskému povstání prezident Miloš Zeman. | Foto: Jaromír Nikl | Zdroj: Český rozhlas

Jestli dobře počítám, tak v květnu 1945 vám bylo tři čtvrtě roku, to znamená, že jste se o 2. světové válce a jejím konci dozvídal ve škole, z literatury, z archivů. Je nějaké místo, které byste chtěl zaplnit informačně, které vám ještě chybí? Je něco, čemu z Pražského povstání nerozumíte?
Myslím, že jsem se o Pražské povstání dověděl poměrně dost, ale tady bych chtěl mluvit spíše o tom, jak aktéři Pražského povstání dopadli. Byl to především profesor Albert Pražák, předseda České národní rady, byl to Josef Smrkovský, ale byl to taky voják Nechanický, který byl dokonce komunisty popraven. To souvisí s tím, o čem jsem mluvil při udělování státních vyznamenání, když jsem říkal, že lidé, kteří se zasloužili o první republiku, většinou skončili špatně. Uváděl jsem jako příklad generála Ečera, který nás zastupoval v Norimberském tribunálu. Platí, jak říkal klasik, že revoluce požírá své vlastní děti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý rozhovor s prezidentem Milošem Zemanem, který byl hostem v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu

V tom případě, o kterém mluvíme, to bylo leckdy do slova a do písmene, protože jak jste sám říkal, řada hrdinů z roku 45 zůstala ve vězení. Já bych přidal ještě jméno generála Karla Kutlvašra, který byl 5. května v Praze jmenován velitelem povstaleckých jednotek, 16. května 1949 Státním soudem v Praze odsouzen za velezradu, k trestu odnětí svobody na doživotí, degradován na vojína v záloze. Vy jste mu v roce 2017 udělil in memoriam Řád bílého lva I. třídy, vojenské skupiny za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu. Kolikrát jste si říkal, jak je vlastně možné stát se z hrdiny vězněm, pak sice byl v šedesátých letech amnestován, ale s důchodem 230 korun pracoval třeba jako noční vrátný. Co jste si o tom myslel, jak se to vlastně může stát?
Stát se to může poměrně jednoduše. Ve státě, kde vládnou šedivé podprůměrné osobnosti, vyvolává každá osobnost komplex méněcennosti, pane redaktore. Je to závist, která se přelévá do nenávisti, a pokud ty neosobnosti mají v ruce moc, tak dělají všechno pro to, aby tito lidé, tito hrdinové, byli buď likvidováni fyzicky, nebo alespoň profesně.

Když je vedle toho ještě jedna zřejmě tehdy budoucí světová velmoc, a mluvím o Sovětském svazu, které tehdy byli tito lidé také trnem v oku, tak se to tím ještě multiplikuje.
Svým způsobem ano, dodnes se vedou diskuse o smrti Jana Masaryka. Nevím, jestli tam měl Sovětský svaz vliv, nebo ne, protože těch hypotéz je opravdu několik, na jedné straně Sovětskému svazu to Masarykovo angažmá pomáhalo, připomene si jeho výrok: „S touto vládou si rád zavládnu.“ To bylo už po komunistickém puči, na druhé straně se třeba obávali, že může uprchnout do zahraničí a tam vytvořit další odboj. Ale bohužel, v tomto naši historici selhali, nechali po sobě jen několik hypotéz, z nichž žádná není úplně věrohodná.

Prezident Miloš Zeman v pořadu 20 minut Radiožurnálu. Zpovídal jej Jan Pokorný. | Foto: Jiří Ovčáček

Ono je to možná také tím, že jsme ještě neměli možnost nahlédnout do archivů z tehdejší doby, ať už německých, amerických, ale zejména těch z té sovětské éry. Když si promítneme události posledních dnů, tak ruské ministerstvo obrany některé z materiálů z této doby zveřejňuje na svých stránkách, vždy v souvislosti s nějakým výročím. Může to souviset i s nynější vyhrocenou debatou ohledně interpretace některých událostí?
Máte-li na mysli maršála Koněva, tak asi ne. Když jsem před dvěma lety mluvil s prezidentem Putinem o uvolnění ruských archivních materiálů, tak mi to zaprvé slíbil, zadruhé jsme se domluvili na vytvoření česko-ruské komise historiků, která doopravdy začala pracovat, a předpokládám, že některé tyto materiály má k dispozici. Nezapomínejme, že Rusové s výrazným zpožděním zveřejnili Katyň, tak proč by nezveřejnili i tyto záležitosti.

Obecně platívá, že archiválie se zveřejňují po padesáti letech. My mluvíme o době 75 let staré. V Moskvě, kromě jiného, je archiv Komunistické internacionály, což byla ruskými bolševiky zřízená organizace zahrnující všechny komunisty z celé Evropy. Bylo by užitečné znát materiály z toho jejich tehdejšího archivu, abychom pochopili různé procesy, které vedly k různým procesům?
Každý archivní materiál je zajímavý. Kominterna byla svým způsobem vlivná organizace, i když nezapomeňte, že i řada jejích vedoucích představitelů byla popravena, vzpomeňte si třeba na Radka a další. Jiní, jako třeba Dimitrov, sloužili jako ikona, ale v poslední fázi svého života už to byla taky loutka. Nebyl tam žádný výrazný politik, když to srovnáte s pozdější dobou, kdy se mluvilo třeba o eurokomunismu ve Španělsku, tak toto byla železná disciplína podléhající Sovětskému svazu, jakákoliv decentralizace tam byla nemožná.

Neměli bychom vést stejně agresivní politiku jako Rusko, říká ke sporu o Koněva ministr Petříček

Číst článek

Vy jste potvrdil ruskému prezidentu Putinovi, že se zúčastníte odložených oslav 75. výročí konce 2. světové války na evropském válčišti, které by si měli připomenout v Moskvě. Zdá se, že Ruská federace patří k zemím, které jsou velmi výrazně postiženy epidemií koronaviru. Dá se předpokládat, že to setkání bude v nějakém střídmějším aranžmá, než tomu bylo v minulosti?
To záleží na ruské straně. Ono těch postižených zemí je daleko víc. Vezměte si třeba Spojené státy, které z tohoto hlediska bohužel vedou. Myslím, že to setkání bude mezi čtyřma očima, možná za účasti 6 nebo 8 osob, a to už není žádná velká recepce nebo něco podobného.

Rusko-české vztahy

Už víte, kdy se tato akce bude přibližně konat?
Přibližně ano, přesně ne. Ono to bude k příležitosti výročí konce 2. světové války, jak víte, tak Rusové se také účastnili boje s Japonskem, byť na poslední chvíli, tohle bylo v září, takže se to bude konat někdy v září.

Ono to vypadá, že rusko-české vztahy probíhají, mírně řečeno, nějakým turbulentním obdobím, platí stále, že když na oslavy do Moskvy dorazíte, tak Rusy vyzvete, teď cituji: „aby obrátili list“, o čemž jste mluvil v prosinci na konci roku v souvislosti s kritickým vyjádřením ruského ministerstva zahraničí k českému rozhodnutí zařadit 21. srpen mezi památné dny? Vy jste to tenkrát označil za absolutní drzost.
Ano, ale teď jste citoval velmi nesprávně, protože ta výzva k obrácení listu nebyla ode mě, ale od ruského ministerstva zahraničí. Já už jsem udělal něco podobného před několika málo lety, když jsem kritizoval jednoho ruského novináře za to, že chválil ruskou okupaci. Tehdy jsme o tom mluvili s tehdejším premiérem Medveděvem, a mohu konstatovat, že ten novinář byl vyhozen, takže moje intervence měla určitý efekt. Přál bych si, aby nám nikdo, když říkám nikdo, tak myslím nikdo, nemluvil do našich vnitřních záležitostí. Víte, že jsem mimo jiné nedávno citoval amerického velvyslance, který nedávno rozeslal dopis poslancům, a v souvislosti s digitální daní vyhrožoval odvetnými opatřeními českým firmám ve Spojených státech, takže my s těmito vnějšími tlaky musíme zacházet padni komu padni, ne jednoho protežovat a jenom druhého kritizovat.

Teď mluvíte i o něčem, co souvisí s odstraněním sochy maršála Koněva, kterou v Praze vztyčili v květnu roku 1980. V Rusku existuje zákon, podle kterého se teď chystá trestně stíhat české politiky. Jaký je váš komentář k tomu?
Tak pokud nejdou do Ruska a myslím si, že v tomto není možné vydat ani eurozatykač, ani zatykač od Interpolu, tak se jim nic nestane. Pokládám to za přemrštěnou reakci, ale je to reakce na hloupost, kterou udělali naši jinak bezvýznamní politici. Protože když je politik bezvýznamný, tak se snaží něčím upoutat. Buď tím, že má sexuální skandál, tím, že si nakrade nějaké peníze, nebo tím, že se zviditelní tímto způsobem. Myslím, že Praha 6, Praha i Řeporyje se mají starat o své osídlení a politiku, která je, řekl bych celostátní, ponechat na politicích.

Hrad je rusko-čínská ambasáda, reaguje starosta Novotný na Zemanova slova o ‚bezvýznamných‘ politicích

Číst článek

Nejenom ti dva, o kterých jste mluvil, ale i pražský primátor Zdeněk Hřib jsou teď pod politickou ochranou. To je úkon, který policie neprovádí, pokud k tomu není pádný důvod. Považujete situaci, kdy tři představitelé samosprávy mají policejní ochranu, za znepokojivou?
Je zase otázka, zda to není součástí jejich zviditelňování, jestli o tu policejní ochranu případně nepožádali sami. Přečetl jsem článek v Bakalově Respektu, jak víte, tak já médiím Zdeňka Bakaly nevěřím ani slovo, a pobavilo mě, že ten údajný ruský agent měl přijet s ricinem, protože moje malé znalosti chemie říkají, že ricin je jakési projímadlo, italští fašisté ho dokonce používali k trestání politických odpůrců zajímavým způsobem, ale alespoň to nebyla poprava. Každopádně, kdyby to byla pravda, tak by to musely potvrdit zpravodajské služby, což se zatím nestalo.

Ono je to tak, že o policejní ochranu může požádat každý kteréhokoliv policistu, ale potom následují důležité úkony, protože o takové ochraně musí rozhodnout ředitel krajského ředitelství na základě návrhu svého odborného aparátu, tedy služby kriminální policie. Ono to není tak jednoduché získat policejní ochranu, pokud tam nejsou pádné důvody. Vy jste adresátem svodek tajných služeb, četl jste nějakou, která by objasňovala, proč se toto opatření muselo udělat?
Naprosto žádnou. Mimochodem, z těch tří zpravodajských služeb, které máme, z nichž dvě považují za úplně zbytečné, nejvíce věřím Vojenskému zpravodajství, tam žádná taková informace také nebyla.

Pojďme se vrátit ještě k tomu, čím jsme začali - ke konci 2. světové války. Již 75 let na našem území nebyla žádná válka. Čemu tuto skutečnost přičítáte?
Byla sice poměrně dlouhá období třeba po Vestfálském míru, kdy nebyla válka, ale máte pravdu, že toto období je extrémně dlouhé. Přičítám to vzniku Evropské unie. Evropskou unii můžeme kritizovat za celou řadu věcí, ale myslím si, že vznik tohoto společenství je jedním z hlavních faktorů, proč tu tak dlouho nebyla válka.

Neakceptovatelné chování, píše starosta Prahy 6 Evropské komisi. Žádá odsouzení ruských praktik

Číst článek

Před 10 lety jste v Otázkách Václava Moravce řekl, že Rusko bude v horizontu 20 nebo 30 let členem Evropské unie. Od té doby už 10 let uplynulo, změnil jste názor?
Uplynulo 10 let, takže máme ještě 10 nebo 20. Domnívám se, že toto je stále ještě možné. Z kulturního hlediska je nepochybně Rusko součástí evropské kulturní tradice. Pokud některé země kritizujete za to, že je tam autoritativní režim, tak ten je sice v Rusku taky, ale berte v úvahu, že se tam konají volby, je tam několik politických stran, a to už úplně není symptomem autoritativního režimu.

Koronavirová pandemie

Před časem jste říkal, že jste pro uzavření hranic kvůli koronaviru, které by mohlo trvat třeba rok. Zároveň jste také říkal, že Evropská unie není schopná koordinovat akci. Jak je možné koordinovat nějakou akci, když jsou zavřené hranice?
Pokusím se vám to vysvětlit na příkladě předsedkyně Evropské komise, ta nejdříve vyzvala k otevření hranic, pak se omluvila, že není odbornice, ale o několik dní opět vyzvala k otevření hranic. Není třeba být epidemiologem, abychom věděli, že v situaci vrcholící pandemie by otevření hranic tuto pandemii ještě zhoršilo. Toto je příklad neobratnosti Evropské komise, jako jeden z mnoha. Právě proto tady sehrály pozitivní roli národní státy, zatímco Evropská komise je spíše instituce pro dobré počasí, a když do lodí teče voda, tak musí být dokonce několik kapitánů, kteří umějí tu loď řídit, případně spravit.

Nejvyšší od vzniku České republiky. Schodek státního rozpočtu na konci dubna stoupl na 94 miliard

Číst článek

Je pravda, že zdravotnictví je ale výsostně v národní gesci států, že unie nemá žádný extra nástroj, jak by tuto situaci mohla koordinovat?
Ale má, pane redaktore, má. Teď dokonce vyhlašuje různé formy pomoci, čehož si skutečně vážím, ale na druhé straně máte naprostou pravdu, že nejenom toto je v rukou národních vlád a národních parlamentů, ale v jejich rukou bude například i boj s ekonomickou krizí, právě proto, že Evropská unie je ještě stále zóna volného obchodu, ale to není totéž jako jednotný ekonomický celek.

Ministr zahraničí ČSSD vede jednání s vládami ostatních zemí, aby se možnost cestovat do sousedních států objevila už na začátku července. Je to podle vás krok riskantní?
Je riskantní, ale míra rizika není tak dramatická, abych to nemohl považovat – zejména teď, když ta čísla jsou u nás tak nízká – za nepřijatelné. Už jsem to vysvětloval mnohokrát, ale důvod mého postoje je velmi jednoduchý. Jestliže by naši turisté vyjeli do rizikové země, vrátili se nakažení a tady byla druhá vlna epidemie, tak to je první faktor, který mluví proti těmto výjezdům. Druhý faktor je ten, že potřebujeme restartovat ekonomiku a součástí ekonomiky je pochopitelně i domácí cestovní ruch, takže to, že by jeden rok lidé nejeli do zahraničí, by pomohlo domácímu cestovního ruchu.

Znamenalo by pro vás jako pro hlavu státu otevření hranic možnost dalších zahraničních cest, které jste třeba měl v plánu?
Víte, že i při tom uzavření hranic se mluvilo o turistických cestách, zatímco služební nebo pracovní cesty byly povoleny. Pokud jde o turistické cesty, tak se chystám maximálně na moji milovanou Vysočinu. Pokud budu nějaké cesty do zahraničí absolvovat, tak to budou vždy cesty služební, respektive pracovní.

Jste průběžně v kontaktu s krizovým štábem. Zajímáte se, jak budou nastavená pravidla rozvolňována?
Máme pravidelné kontakty s předsedou krizového štábu Janem Hamáčkem, ten teď byl nedávno na poradě expertního týmu v Lánech, v další fázi budeme mít 16. května paní ministryni Schillerovou, protože ta zdravotnická problematika už se postupně překlápí do politiky ekonomické, takže já si myslím, že informací mám dost.

Mynář odmítá spekulace o podílu na Kuberově smrti. Po novinářích chce omluvu

Číst článek

Je nějaké číslo deficitu státního rozpočtu, které byste jako prezident nepodepsal?
Jistě by takové číslo mohlo existovat, ale zatím ho paní ministryně nenavrhla. Víte, že když jsem předstupoval před Poslaneckou sněmovnu, tak jsem říkal, že kdyby se zrušily všechny daňové výjimky, tak by to státní pokladně přineslo přes 300 miliard korun, já vím, že všechny výjimky se samozřejmě nezruší, ale kdyby se pracovalo tímto směrem, tak ten deficit může být reálně menší. S paní ministryní budeme diskutovat o úsporách, ale jsem rád, že už vláda zasáhla proti nesmyslně vysokým dotacím na solární elektrárny.

Už jste naznačil dvě témata, která chcete s ministryní financí probrat. Bude na stole také možný vstup států do strategických firem?
Možná že to bude na stole, ale ty naivní výkřiky, že to znamená zestátnění, jsou trošku komické. Uvědomte si, že když krachoval General Motors, tak americká vláda do něj vstoupila, když se ho podařilo zachránit, tak svůj akciový podíl zase prodala na burze. Takovou pomoc si dokážu představit i u nás.

Je u nás taková firma jako General Motors?
Ano, ale ta naštěstí nemá takové problémy. Je to mladoboleslavská škodovka, ta je i v této situaci úspěšná, a jak víte, tak obnovuje výrobu.

Všichni u pump

Jak jste spokojený s tím, jak vláda prezentuje svá opatření?
Pozoruju česká média, která ječí, že vláda jedná chaoticky. Vláda, pane redaktore, vyvedla bez předchozích zkušeností tuto zemi z největší krize, když nepočítám dobu poválečnou, v moderní historii, a za to jí třeba poděkovat. Selhala naproti tomu opozice, selhala média, obojí se omezilo pouze na poštěkávání, obviňování z chaotičnosti, protože náš rozhovor se, jak vidím, blíží ke konci, tak bych uvedl alespoň tři příklady, kterými mohu tato tvrzení doložit. Dvě politická, jedno novinářské. Poslanec Kalousek vyzval k ozbrojenému odporu proti vládě, dokonce prohlásil, že má tři revolvery a že mu bude ctí do toho jít společně s občany. Senátor Fischer zase obvinil celé vedení státu z vlastizrady, víte jistě v jaké souvislosti. No a konečně ten mediální případ, jakýsi Palata z Deníku sdělil ve svém komentáři, že žijeme ve fašistickém režimu, přesněji řečeno v koronafašismu a v koronadiktatuře, což je v podstatě totéž. Tyto tři příklady vedou k závěru, že vláda jednala zodpovědně.

Vláda odložila další vlny EET. ‚Je důležité, aby podniky vůbec fungovaly,‘ řekla Schillerová

Číst článek

Takže jeden příklad vám stačí k paušálnímu odsudku všech médií?
Chraň bůh, pokud si přejete, můžeme tu být další půl hodinu a já vám vysvětlím, kolik takových příkladů ještě je. Můj přítel Pavel Dostál mně kdysi říkal: „Miloši, s domovnicí se nediskutuje.“ Já třeba znám jednu mediální domovnici v Deníku, tak s ní nediskutuji, ale myslím si o ní totéž co Pavel Dostál. Jinými slovy, těch mediálních případů je celá řada, ale já mám vždycky nejradši ty nejvíce drastičtější, protože jsou nejvíce vypovídající.

Dovolím si vám položit ještě jednu otázku, vy občas používáte sousloví, že když do lodi teče, tak musejí všichni k pumpám. Jsou teď všichni u pump?
Ne. Samozřejmě že když teď epidemie končí, tak opozice, která se na začátku chovala slušně, tak dnes ječí, obviňuje vládu z absolutní neschopnosti, viz TOP 09, takže opoziční politici už bohužel u pump nejsou, i když objektivně uznávám, že tam alespoň částečně byli. Pokud jde o média, zejména pak Bakalova média, tak ta spíš do té lodi vrtají další díry.

Vy říkáte, že opozice ječí, na druhou stranu ona i upozorňuje na úskalí některých kroků, což jsem si dovolil zformulovat do otázky, která vychází z článku V. Ústavy. Ten říká, že „politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy na jedné straně“. Pak je tu krizová situace, která tu nikdy nebyla, kde je snaha rozhodovat rychle a efektivně, aby vše fungovalo třeba jen na základě vládních nařízení, a já se ptám, mohou tyto modely fungovat vedle sebe?
Ale ano, ale za jedné podmínky. Pokud je jasně vymezen časový interval, kdy tento nouzový stav bude trvat. Ten je mimochodem několikaměsíční, takže nedělejte z komára velblouda. Ta politická soutěž trvá desítky let, no a ať občané sami teď v blížících se volbách rozhodnou, zda jsou spokojeni s výkonem vlády a také zda jsou spokojeni s výkonem opozice.

V našem rozhovoru jsme se dotkli i koronavirové krize. Když si přečteme některá světová média a posloucháme výroky světových politiků, tak spekulace o tom, odkud pochází ten nový koronavirus, se různí, mnozí říkají, že opravdu může pocházet z laboratoře v čínském Wu-chanu. Vy jste nedávno hovořil se svým čínským protějškem, kterému jste děkoval za zaslání ochranných pomůcek. O tomhle tématu jste se nezmiňovali?
Blbostmi se opravdu nezabýváme, to je bulvární tematika. Já vycházím ze dvou věcí. Světová zdravotnická organizace jasně konstatovala, že ten virus nepochází z laboratoře, tedy není umělý, ale pochází z netopýrů. Nechci kritizovat jídelní chutě čínských kolegů, ale myslím si, že po této skutečnosti už z netopýrů nebudu dělat polévku. Dokonce i některé americké zpravodajské služby tuto netopýří hypotézu potvrdily.

Jan Pokorný Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme