Dvě procenta HDP na obranu by Česko mohlo vydávat v roce 2025, prohlásil ministr Stropnický

Česká republika by mohla postupně zvyšovat peníze na svou obranu. Návrh státního rozpočtu proberou příští týden poslanci. Ministerstvo obrany by mohlo získat přes 52 miliard. Splnit požadavek NATO a vydávat na obranu dvě procenta svého hrubého domácího produktu by podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) mohla Česká republika zhruba v 2025. Předseda KSČM Vojtěch Filip se domnívá, že by zvýšené výdaje měly přispět hlavně k posílení vnější bezpečnosti Česka.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Martin Stropnický | Foto: Filip Jandourek

Podle ministra Stropnického se v rozpočtových výhledech plánuje meziroční nárůst výdajů na obranu ve výši 9 až 10 procent. „Zemí, kde je nárůst mezi jednotlivými finančními roky takový, v Evropě nenajdete příliš. Možná tři čtyři. V příštím roce budeme na 1,1. Při současném nárůstu, a on může být podle mě větší, jsme na dvou procentech v roce 2025,“ řekl v České televizi ministr obrany. Dodal, že by armáda měla mít v budoucnu aspoň 30 tisíc profesionálních vojáků

Předseda KSČM Vojtěch Filip si myslí, že je ale také důležité, na co konkrétně peníze půjdou.

Místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Vojtěch Filip | Foto: CC BY-SA 3.0 David Sedlecký

„Jestli budeme posilovat počet vojáků, jejich vyzbrojenost, nebo jestli budeme posilovat mise do zahraničí. Nemůžeme přeci nakupovat jenom proto, že máme mít dvě procenta z rozpočtu, to je nesmyslné,“ domnívá se Filip.

„Musíme vědět, co chceme, k čemu to má sloužit a jestli to občanům bude sloužit skutečně tak, aby měli zabezpečenou vnější bezpečnost,“ dodává předseda KSČM.

Diskusi o navýšení výdajů na obranu rozproudil Trump

Podle poslance Marka Ženíška (TOP 09) ale prakticky není vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu na zbrojení ani v následujících deseti letech.

„Muselo by dojít ke skokovému nárůstu a ten rozpočet dorovnat nějakými obrovskými částkami. Pokud armáda dostane pouze na jediný rok tak obrovskou částku, je pak asi problém s nimi nějak efektivně zacházet,“ míní Ženíšek.

O plnění požadavků NATO se začalo mluvit hlavně v souvislosti se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který před volbami spolupráci v rámci Severoatlantické aliance (NATO) zpochybňoval. Po spojencích chtěl, aby se o svou bezpečnost starali víc sami.

Lenka Jansová, dab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru