Dvojí metr úřadů? Informace o úřednících zarytě tají, data občanů ale zveřejňují

Osobní údaje občanů zveřejňovat - v rámci zákona - mohou. Když ale mají úřady poskytnout informace o svých zaměstnancích, tak je naopak úzkostlivě tají. Na základě příběhu Jana Lukeše si proto úřad veřejné ochránkyně práv posvítil na mnohdy zarážející praxi českých úřadů. A ministerstvo vnitra se nakonec rozhodlo upravit metodiku ve prospěch občanů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jan Lukeš bojuje s úřady už několik let. | Foto: Filip Jandourek

Jan Lukeš z Prahy využil zákon o svobodném přístupu k informacím a na pražský magistrát poslal žádost o platy a odměny vybraných úředníků. Úřad mu informace odmítl poskytnout a toto rozhodnutí vyvěsil na úřední desku. Tam Lukeše identifikoval jménem a příjmením, datem narození i adresou trvalého bydliště. Naopak dotčené úředníky označil pouze jménem.

Pro upřesnění: podle správního řádu mohou úřady rozhodnutí doručovat prostřednictvím úřední desky, tedy takzvanou veřejnou vyhláškou, avšak za splnění určitých podmínek. Jednou z nich může být například velký počet účastníků, tak jako v případě Lukešovy žádosti, kdy se ptal na platy a odměny u několik úředníků. Podobně také zákon umožňuje, že žadatele musí úřad identifikovat včetně data narození i trvalého bydliště, ostatní účastníky jen jménem a příjmením. Správní orgán pak má na výběr, zdali rozhodnutí vyvěsí na úřední desce, či zveřejní pouze oznámení o tom, že si účastníci mohou rozhodnutí převzít. Kdy a jak konkrétně postupovat, už zákon nestanoví.

Takový postup, kdy mu úřad odmítl na základě zákona poskytnout informace, a zároveň jeho osobní údaje veřejně vyvěsil, se Lukešovi nelíbil a na pražský magistrát podal stížnost.

„Má to být přece přesně obráceně. Zveřejňovány mají být údaje o pracovnících úřadu, a to ze zákona, a osobní údaje o žadatelích o informace nemá úřad vůbec zveřejňovat. Není podstatné, kdo se ptá, ale zda mají být informace o úřadu veřejnosti přístupné," vysvětlil pro server iROZHLAS.cz sám Lukeš.

Stížnost však byla zamítnuta jako nedůvodná a postup magistrátních úředníků posvětilo i ministerstvo vnitra: k porušení zákona prý nedošlo. K podobnému závěru dospěl nakonec i Úřad na ochranu osobních údajů, na který se Lukeš také obrátil.

Občan porazil Prahu 10. Platy a odměny úředníků dostal po 822 dnech boje a 16 zamítnutích

Číst článek

Podle zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislava Křečka se ale ministerstvo a ochránci dat případem nedostatečně zabývali.

„Nelze pominout účel poskytování informací, jímž není zveřejňovat informace o žadatelích o informace, nýbrž o povinných subjektech a osobách, kterým poskytl veřejné prostředky, a proto totožnost žadatele o informace je obecně chráněna," napsal do zprávy o svém šetření Křeček.

Postup magistrátu byl podle jeho mínění po formální stránce v souladu se správním řádem a podle zákona mu nelze nic vytknout. To už dříve na dotaz uvedl také mluvčí magistrátu Vít Hofman s tím, že doručení veřejnou vyhláškou zákon umožňuje, a proto tak úřad učinil v případě Jana Lukeše.

Budoucí dobrá praxe

Nakonec se ale Křeček rozhodl svolat společné jednání úřadu ombudsmana, ministerstva vnitra a Úřadu na ochranu osobních údajů.

„Je třeba především uvážit, zda je v souladu s požadavky na ochranu osobních údajů, aby povinné subjekty důsledně anonymizovaly osobní údaje žadatelů (...), ale bez dalšího zveřejňovaly osobní údaje žadatelů při rozhodnutí o jejich neposkytnutí u více než 30 dotčených osob.“

Stanislav Křeček (zástupce veřejné ochránkyně práv)

Z této schůzky pak vzešel jednoznačný závěr: úřady při doručování rozhodnutí mají upřednostnit oznámení o tom, že si účastníci řízení mohou písemnost vyzvednout. Doručování veřejnou vyhláškou mají – s ohledem na ochranu osobních údajů – šetřit. Tento přístup ministerstvo zapracovalo do své metodiky, navrhlo ho však jen pro případy podle zákona o svobodném přístupu k informacím.

Zástupce ombudsmanky Křeček považuje takový závěr za dostatečný. „Řešení považuji za víc než jen dostatečné opatření k nápravě. Vnímám je především jako příslib budoucí dobré správní praxe."

„Od ministerstva a inspektorů Úřadu pro ochranu osobních údajů však očekávám víc než jen posuzování prosté zákonnosti. Očekávám, že přispějí k naplňování principů dobré správy," uzavřel šetření Křeček.

Podle Lukeše ale tento postup nic nevyřešil. „Úřady se ze všeho pouze vykroutily, že všechno bylo v pořádku, a že pouze do budoucna zváží, jestli by to snad možná mohly udělat jinak. Podstata problému nebyla vůbec vyřešena," uvedl pro server iROZHLAS.cz.

Původně požadované informace o platech a odměnách dostal po dlouhé době, a to ještě částečně. „Takhle vůbec státní správa fungovat nemá," uzavřel Lukeš.

„Ministerstvo bude ve své metodické praxi doporučovat povinným subjektům, aby při doručování dokumentů podle zákona o svobodném přístupu k informacím, prostřednictvím úřední desky, upřednostňovaly doručení formou zveřejnění oznámení o možnosti převzít si danou písemnost namísto zveřejňování stejnopisu příslušných dokumentů, obsahujících úplné identifikační údaje účastníků," napsala pro iROZHLAS.cz mluvčí resortu Hana Malá. „V oznámení by měly být žadatel i dotčené osoby, jedná-li se v obou případech o fyzické osoby, identifikovány pouze v míře nezbytně nutné, aby ony samy mohly zjistit, že takto doručovaná písemnost je určena jim. Postačí proto identifikace jménem a příjmením spolu s vymezením předmětu žádosti," doplnil mluvčí ochránců dat Tomáš Paták.

 

Hana Mazancová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme