Lživé e-maily sehrály během voleb svou roli. Důvěra v ně není doménou nevzdělaných, říká analytik Šlerka

Lživé e-maily rozesílané před letošními prezidentskými měly podle analytika Josefa Šlerky z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy aktivizační potenciál. A sehrály podle něj roli i v tom, kdo k volbám přišel. Lživé e-maily jsou podle Šlerky už delší dobu fenoménem a úspěšnější jsou mezi lidmi ty, které přinášejí senzační zprávy nebo vyvolávají pocit ohrožení.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Šlerka | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Jak velkou skupinu lidí mohou podle vás zasáhnout a ovlivnit lživé e-maily?
Bude to zapotřebí spočítat. Lživé e-maily jsou fenoménem, o kterém se mluví už delší dobu. Až s letošními prezidentskými volbami ale došlo k tomu, že se začal mapovat. V tuto chvíli tedy těžko říct.

Přehrát

00:00 / 00:00

Lživé e-maily přivedly k urnám více voličů. Důvěra v ně nesouvisí se vzděláním, říká analytik Šlerka

Platí, že e-maily jsou cílené převážně na starší věkovou skupinu uživatelů internetu?
To je ta druhá věc. E-maily jsou něco jako facebook starší generace. Víme, že generace střední a mladší, zhruba do 45 let, je na facebooku silně přítomná, a víme, že ta starší generace je už dnes plně elektronizovaná. A e-mail je pro ni zásadní. Dobře odpovídá jejich mediálnímu návyku, protože dopisy jsme ještě psávali všichni.

Starší generace silně používá e-maily, podobně jako mladší a střední generace používá sociální sítě. Ale míra dosahu e-mailů je něco, co bude třeba zkoumat.

E-mailové lži. Předvolební dezinformace psali a šířili lékař, advokát, důchodce nebo farmář

Číst článek

Dá se určit typologie člověka, který lživým e-mailům snadno uvěří a zapojí se do jejich dalšího šíření?
Žádným způsobem to nesouvisí se vzděláním. Varoval bych před představou, že to je doména nevzdělanosti. Ve výzkumech se spíše ukazuje, že úspěšnější jsou lživé e-maily, které přinášejí nějaký pocit ohrožení nebo zaručené senzační zprávy. U nich jsou typické spíše povahové rysy jako podezřívavost vůči světu, nedůvěra vůči oficiálním médiím a tak dále.

Mohly e-mailové dezinformace zásadně ovlivnit výsledek prezidentských voleb?
Víme z předchozích voleb, kdy se už nějaký výzkumy podařilo udělat, že celá takzvaná kauza lithium, která z větší části byla dezinformací, byla schopna zastavit propad některých stran, a naopak byla schopna jim získat dvě až tři procenta. Ale to byla extrémní situace, kdy byla dezinformace přímo využita uvnitř volebních kampaní.

Daleko větší roli u těchto e-mailů v prezidentské kampani sehrál jejich aktivizační potenciál. Bude to zapotřebí ještě ověřit. Když se ale podíváte na výsledky, tak se k volbám podařilo přivést rekordní počet voličů. Při tom těsném výsledku hrálo roli, koho se podaří aktivizovat, aby šel k volbám. A myslím, že tyto e-maily svoji roli určitě sehrály.

Zdroj informací je mi ukradený, říká autor masivně šířeného dezinformačního e-mailu

Číst článek

Podle Kamila Kopeckého z Centra prevence rizikové virtuální komunikace je jisté, že část těchto lživých e-mailů vznikla organizovaně. Souhlasíte s ním?
Jeho argumentaci jsem četl a zní velmi logicky.

Je možné se proti šíření lživých zpráv nějak bránit?
Proti šíření? Asi těžko, ale můžeme se bránit proti některým prvkům. Lidé by si měli uvědomovat, že ve chvíli, kdy něco přeposílají nebo sdílejí na sociálních sítích, tak se dostávají do pozice malých novinářů. Nejen že mají moc oslovit spousty lidí, ale mají i odpovědnost. Užitečné by tedy bylo posilování vědomí o této odpovědnosti.

Vladimír Kroc, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme