Senát hladce potvrdil nominaci Stehlíka a Bublana do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů

Členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) se znovu stal historik Eduard Stehlík a nově někdejší ministr vnitra a bývalý senátor ČSSD František Bublan. Oba byli kandidáty Poslanecké sněmovny. Senát ve středu jejich nominaci v tajných volbách hladce potvrdil.

Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Bývalý ministr vnitra za ČSSD František Bublan (vlevo) a historik Eduard Stehlík

Bývalý ministr vnitra za ČSSD František Bublan (vlevo) a historik Eduard Stehlík | Foto: Český rozhlas | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Bublan, který byl dříve také poslancem, dostal 44 ze 74 odevzdaných hlasů. Stehlíka, kterého navrhoval poslanecký klub ANO, zvolilo 57 senátorů. Proti Bublanově nominaci měli výhrady odboráři ÚSTR, vytýkali mu hlavně snahu o zrušení ústavu. Bublan to odmítl s tím, že se mu v tomto směru spíše křivdí.

Zemanova nominace neprošla, senátoři Procházkovou do rady ústavu pro studium totalit nezvolili

Číst článek

„Ústav pro studium totalitních režimů by měl být horlivý v poznávání pravdy; neměl by být jen úřednickou institucí, ale měl by pořádat diskuse a spolupracovat s vědeckými institucemi,“ řekl Bublan před volbou senátorům.

Uvedl také, že je důležité nejen poznávat minulost, ale i mít představu o budoucnosti. Také to by podle něj mělo být předmětem analýz ústavu. Stehlík se z jednání Senátu omluvil.

Rada ÚSTR má ze zákona sedm členů, které volí Senát. Čtyři členy rady navrhují občanská sdružení, dva sněmovna a jednoho prezident. Nyní zasedají v radě ústavu čtyři lidé. Stehlíkovi skončil předchozí mandát 13. května, Bublan obsadí místo po dalším exsenátorovi Zdeňkovi Bártovi.

1500 stran, 11 let práce. ‚Jde o mamutí dílo,‘ říká k vydání Slovníku disidentů Petruška Šustrová

Číst článek

Od ledna 2017 je v radě neobsazeno místo po zesnulé Naděždě Kavalírové, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Prezident Miloš Zeman dosud za ni nenabídl Senátu náhradu, kterou by horní komora akceptovala.

Úkolem ÚSTR je zkoumání a nestranné hodnocení československé doby nesvobody pod nacistickou nadvládou (1938 až 1945) a komunistické totalitní moci (1948 až 1989).

Vedle ústavu funguje také Archiv bezpečnostních složek, jenž zpřístupňuje a zveřejňuje dokumenty a archiválie týkající se bezpečnostních složek.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme