Pořád směšujeme žadatele o azyl a migranty, říká ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům
Je současná podoba dohody o evropské azylové politice zvaná Dublin IV prosaditelná? Jak bez ní řešit migraci? Měla by být dohoda přijata členy Evropské unie?
„Myslím, že ano, ale jsem skeptický, protože Itálie se nechce stát uprchlickým táborem pro celou Evropu. Ráda by, aby se uprchlíci rozdělili po Evropě. Státy jako Česká republika zase nechtějí vůbec nikoho, takže se těžko hledá kompromis,“ uvedl v pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Ten odmítl, že by bylo možné mluvit o masové migraci. „Krizovější rok byl 2015, kdy do Evropy přišlo přes milion nově příchozích. Už v roce 2016 to bylo 360 tisíc, v roce 2017 asi 180 tisíc lidí, letos je to zatím 33 192 osob.“
Je současná podoba dohody o evropské azylové politice zvaná Dublin IV prosaditelná?
Rozumek také připomněl, že migranty potřebujeme. „Přijímáme je dnes a denně kvůli práci, podnikání, studiu... Vymýšlíme různé programy, jak sem například migranty z Ukrajiny, Filipín nebo z Mongolska přilákat.“
„Pořád směšujeme žadatele o azyl a migranty... Mluvíme o ekonomických migrantech ze Sýrie, kteří ale utíkají před Asadovými zvěrstvy a válkou. Tady jde o azylovou migraci, která není nikde vítána, ale musí být přijímána podle pravidel mezinárodního práva a podle Ženevské úmluvy,“ říká Rozumek.
V Česku je prý zvyk každého nazývat ekonomickým migrantem. „Přitom ze Sýrie to byla čistě uprchlická migrace. Nikdo dodnes nevrací Syřany do země původu, protože je tam nebezpečno.“
„Je potřeba vnímat, že státy na jihu Evropy jsou dublinským nařízením nepřiměřeně zatíženy... Celá diskuze je ale velmi předčasná. Vůbec nevypadá, že by do konce června, jak se předpokládalo, shoda mohla být nalezena,“ shrnul Martin Rozumek.
Neopakujme chyby Německa a dalších
Místopředseda Poslaneckého klubu ODS Jan Skopeček je přesvědčen, že je v našem zájmu, aby dohoda Dublin IV v současné podobě přijata nebyla. „Respektive aby z ní zmizel povinný realokační mechanismus žadatelů o azyl. Pokud se tak nestane, tak k dohodě nemůže dojít.“
Politik zopakoval, že nemá nic proti individuální migraci. „Byla tu celá léta, naše firmy potřebují zaměstnance z cizích zemí, ale máme si vybírat ty migranty, kteří nebudou problémoví a kteří sdílí aspoň elementárně podobné hodnoty jako my.“
„Zažíváme masovou migrační krizi. To, že v tuto chvíli nesměřuje největší počet migrantů do České republiky, ale do zemí s lepší ekonomickou situací, nemění nic na tom, že to bude mít vlivy a dopady i na nás... Migrační krize přeci nekončí tím, kdy klesne počet migrantů pod nějakou hranici,“ myslí si Skopeček.
„Nyní jde právě o ten milion migrantů, kteří nemají s evropskou kulturou a hodnotami cokoliv společného. „Evropa se s nimi dodnes nevypořádala, podívejme se na přeplněné tábory a kolabující azylový systém.“
„Tento milion migrantů bude ovlivňovat v následujících desetiletích situaci v Německu, což bude dopadat i na Českou republiku. Proto je úkolem českých politiků neopakovat stejnou chybu, kterou udělalo Německo a další země, když masové migraci otevřely dveře,“ varoval Jan Skopeček.
