Vydali jsme se špatnou cestou, vládě chybí jasná strategie, kritizuje rektorka Nerudová půlbilionový deficit

Vláda shání podporu pro nový rozpočet s rekordním schodkem půl bilionu korun. Jak k sumě dospěla, však dosud ministerstvo financí konkrétně nevysvětlilo. „Předložení takto vysokého deficitu je předčasné. Mělo by se počkat na prognózu po prvním pololetí,“ říká pro iROZHLAS.cz Danuše Nerudová, rektorka Mendelovy univerzity a členka skupiny KoroNERV-20, iniciativy předních ekonomů, jejichž cílem je zmenšení dopadů pandemie na ekonomiku.

Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ekonomka Danuše Nerudová | Foto: Jana Přinosilová | Zdroj: Český rozhlas

Aktuálně to vypadá, že vláda nakonec získá podporu komunistů a sněmovnou projde navýšení schodku státního rozpočtu na půl bilionu korun. Má ministryně Alena Schillerová dostatečně podložené, proč potřebuje deficit navýšit?
Asi začnu důležitými věcmi, které ve veřejné diskusi moc nezaznívají. Deficit měl být původně čtyřicet miliard, pak dvě stě, tři sta a nakonec pět set. První věc, která mě zaráží, je, že jsou to takto zaokrouhlená kulatá čísla. Druhá věc je, že v důvodové zprávě pozměňovacího návrhu je prosté konstatování poklesu příjmů o 63 miliard korun.

To se jistě dá pochopit, ale zcela chybí makroekonomická prognóza, která by ukázala, u jakých daní pokles příjmů je. Abychom mohli považovat nárůst výdajů za opodstatněný, měla by proběhnout diskuse o tom, co se za těmito zvýšenými výdaji skrývá, a tato diskuse neproběhla. Pouhé hrubé rozepsání do kapitol není z mého pohledu dostatečné.

Právě absenci makroprognózy odhadovaných příjmů pro letošní rok kritizují i odborníci. Chybí tedy proto, že není možné ji vytvořit?
To samozřejmě není pravda. Existují makroekonomické modely a je to pouze o definici vstupních parametrů. 

Danuše Nerudová (41)

Profesorka Danuše Nerudová je nejmladší českou rektorkou, Mendelovu univerzitu vede od října 2018.

Vystudovala obor hospodářská politika a správa na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity a hned po absolvování studia se začala aktivně podílet na vedení školy, kde působila jako proděkanka a prorektorka.

Od roku 2007 na univerzitě působí jako šéfka Ústavu účetnictví a daní. O daňové problematice přednáší i v zahraničí.

Pro Evropský parlament například zkoumala kauzu Panama Papers, v níž unikly miliony tajných dokumentů z panamské advokátní kanceláře Mossack Fonseca, která pomáhala firmám a podnikatelům utajovat jejich příjmy a majetky přes daňové ráje.

Je vdaná, má dva syny.

Má tedy podle vás vláda nějakou ekonomickou strategii?
Podle mě je předkládán bezprecedentní deficit rozpočtu bez existence jasné hospodářské strategie České republiky. Tento dokument prostě není k dispozici. Předložení takto vysokého deficitu považuji za předčasné. Mělo by se počkat na to, jak bude vypadat ekonomika po prvním pololetí. Je potřeba si uvědomit, že ona rozpočtová rezerva 136 miliard korun byla do kapitol rozepsána poměrně rychle, bez toho, aby proběhlo klasické kolečko diskusí.

Při sestavování státního rozpočtu ministři chodí za ministryní financí a o jednotlivých položkách s ní diskutují. Kvůli vynechání tohoto kroku úplně chybí specifický účel výdajů včetně analýz jejich dopadů na ekonomiku. Součástí takového deficitu by měla být i analýza dopadu stabilizačních opatření vlády.

Ta ale zatím chybí. Co tedy vláda předkládá?
Vláda předkládá bianco šek, který nereflektuje realitu, protože nejsou zhodnoceny dopady stabilizačních opatření. Pokud nemáme spočítané dopady opatření, tak přece nemůžeme vědět, o kolik peněz je schodek potřeba zvýšit.

Babiš chce projednat rozpočet v legislativní nouzi. Pokud by neprošel, pak nevyloučil ani předčasné volby

Číst článek

Podle ministerstva je novela „nezbytná s ohledem na podstatně zvýšené výdaje státního rozpočtu na jedné straně a klesající příjmy na straně druhé“.
Návrh konstatuje, že příjmy klesnou o 63 miliard korun, ale není doloženo, na jakých daních a kde. Pochopila bych, že by mohl růst deficit z toho důvodu, že klesají příjmy, ale nerozumím větším výdajům, protože ty jdou i do jiných kapitol, než ze kterých byla poskytována státní pomoc. Podle mě by měl být jasně specifikován účel výdajů a měly by být k dispozici rámcové analýzy dopadů na ekonomiku.

Distribuovat pomoc k postiženým firmám se ale podle odborníků příliš nedaří. Říká to například ekonomka Helena Horská, která se problematikou zabývá. Jaká část pomoci už byla proplacena?
Z té pomoci bylo zatím vyplaceno strašlivě málo. My ekonomové jsme říkali, že je vcelku jasné, logické a potřebné, aby stát hrál po určitou dobu větší roli v ekonomice. Šlo o to období od března do května. Teď už je doba, kdy se musí z ekonomiky začít stahovat.

Přece nemůžeme mít ekonomiku, kde víc než padesát procent bude tvořit stát. Je to velmi nezdravé a deformuje to trh. Navýšení na výdajové straně je podle mě v kontextu stahování státu z ekonomiky neopodstatněné.

Vláda ale investice plánuje.
Ano, říká to pan premiér. Když se podíváte, tak výdaje ospravedlňuje investicemi. Blíží se ale konec června a já jsem neslyšela o tom, že by byly připraveny velké investiční projekty, za které by se peníze daly do konce roku utratit. Kde jsou? Když jsem se dívala na rozpis, tak pro Státní fond dopravní infrastruktury tam bylo asi 76 miliard korun. Ty investice by měly být na chytré projekty, jako jsou například vysokorychlostní železnice. Já si ale nejsem vědoma toho, že by existoval nějaký takový projekt.

Premiér Andrej Babiš v souvislosti se schodkem mluví o „absolutní transparentnosti“. Je novela dostatečně transparentní?
Transparentnost je podle mě nedostatečná. Neproběhla diskuse třeba o tom, jestli se náhodou nejedná o investiční akce, které v předchozím schodku byly vyškrtnuty, protože na ně nebyly prostředky. Navyšujeme-li takto bezprecedentně schodek státního rozpočtu, mělo by se primárně jednat o projekty, které by měly být v souladu se strategií hospodářské obnovy ekonomiky po koronaviru.

Zvýšené výdaje a klesající příjmy

Redakce se snažila zjistit, jak ministerstvo financí došlo k tomu, že je potřeba zvýšit deficit rozpočtu na půl bilionu korun. Na dotaz, o jakou analýzu se ministerstvo opírá, mluvčí Michal Žurovec odpověděl, že je „novela zákona o státním rozpočtu nezbytná s ohledem na podstatně zvýšené výdaje státního rozpočtu na jedné straně a klesající příjmy na straně druhé“. Zvýšení schodku je podle ministerstva konečné. „Předpokládáme, že půl miliardy korun deficit nepřesáhne,“ napsal redakci Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva.

Chápu pokles příjmů, ale na výdajové straně musí být transparence. Státní pomoc je neefektivní a neexistuje žádné zhodnocení. Jen upozorňuji, že minulý týden vyšel výhled Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, podle kterého má Česko pátý největší propad ekonomiky na světě. Za námi je Španělsko, Itálie, Francie a Británie, tedy země, které covid zasáhl podstatně více než nás.

Proč podle vás není pomoc dostatečně efektivní?
Vydali jsme se špatnou cestou. Cílem pomoci v této krizi mělo být dostat peníze k firmám co nejrychleji, tak aby mohly nějakým způsobem normálně dál fungovat. Na západ od nás k tomu přistoupili tak, že hotovost poskytli a teprve zpětně zkoumali, zda subjekt splnil podmínky. Mnohdy to bylo tak, že pokud nesplnil podmínky, byla to půjčka, když je splnil, byl to grant.

My jsme vytvořili komplex složitých administrativních programů. Dopředu jsme zkoumali, zda subjekt podmínky splňuje, a v tu chvíli nám část ekonomiky umřela. Dělali jsme to přesně opačně. A podmínky jsme nadto udělali ještě tak složité, že nakonec chyběla na straně státu i kapacita na posuzování žádostí v rámci programu COVID. Českomoravská záruční a rozvojová banka nebyla připravena na příjem tak obrovského počtu žádostí, a jejich vyřízení tak trvalo až měsíc.

Mluvila jste o pomoci ekonomice v jiných zemích. Enormní je podpora například v Německu, podle ekonomů může dokonce přinést posílení německé dominance. V čem je jejich přístup jiný?
Německo si pomoc mohlo dovolit, protože mělo rozpočtové přebytky. Druhá věc byla ta, že pomoc byla rychlejší, protože tam nebyly tak velké administrativní náklady. Když podnikatelé požádali o pomoc, tak ji v podstatě do dvou dnů měli na účtu.

Deficit rozpočtu postupně bobtná. ,Zásadní je rychlá pomoc postiženým,‘ říká ekonomka Horská

Číst článek

Velká část peněz tam šla do investic. U nás bylo také heslo, že budeme realizovat investice, ale rozepsání výdajů do kapitol je skutečně nicneříkající. Máme národní investiční plán, ale to zcela jistě není nachystaný investiční projekt. Chybí tam analýza, která by ukazovala přínosy projektů, a projekty nejsou rozdělené podle priority. Je to pouhý seznam. Vláda sice zvládla zdravotní krizi, ale tu ekonomickou zvládá špatně, což dokazuje i zmíněný výhled Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj

Změní se v období po koronaviru struktura ekonomiky?
Výrazně se změní směrem k bezkontaktní ekonomice. To je věc, kterou neumíme v daňovém systému zachytit. Rozpočet by měl být nastavený tak, aby umožnil prostor pro provedení zásadních strukturálních reforem, které už roky odkládáme a jejichž realizace s krizí bude o to bolestivější.

O těch reformách se mluví už roky. Politická vůle k jejich provádění ale chyběla i před covidem. Myslíte, že během krize bude?
Spíš to stavím do kontextu toho, že je navržen deficit 500 miliard, který je z mého pohledu nadměrný. Chápala bych ho, kdyby se současně rozběhla diskuse o potřebných reformách – tedy o reformě daňového a důchodového systému. Jinými slovy deficit by mi nepřipadal neopodstatněný, kdyby se počítalo s provedením strukturálních reforem.

Martin Štorkán Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme