Ekumenická rada církví odmítá požadavky ČSSD na revizi restitucí

Jednou z klíčových programových otázek, kterou se sociální demokracii nepodařilo prosadit na koaliční úrovni, je úprava smluv o majetkovém vyrovnání s církvemi. ČSSD se k jisté revizi restitucí pokusí přimět církve na půdě zvláštní komise, ale nic nenasvědčuje tomu, že by hlavní partner státu - katolíci - byl připraven k jakýmkoliv podstatnějším ústupkům. Jednoznačně to dnes také sdělila Ekumenická rada, která sdružuje 11 nekatolických církví: na žádné úpravy smluv a zákonů nepřistoupíme.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Daniel Fajfr | Foto: Křesťan Dnes

„Je to proces, který vyústil po 21 letech jednání. Došli jsme k závěru, že je tady určitý zákon, který se podařilo kompromisně postavit, jsou tady vzájemné dohody mezi státem a jednotlivými církvemi, a došli jsme na takovou mez, pod kterou už nelze jít, takže je to hotová věc,“ vysvětlil nový předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr, zástupce Církve bratrské.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Radiožurnálu byl nový předseda Ekumenické rady církví Daniel Fajfr

Do společného jednání se sociální demokracií v rámci expertní skupiny přesto Ekumenická rada půjde, protože preferuje kooperativní model spolupráce církví a státu. Ústupků je však podle Fajfra možných jen málo.

„Můžeme vést rozhovor například o tom, jak zhodnotit peněžní prostředky, jakým způsobem investovat. Další rozhovor můžeme také vést ve věci cenných papírů. Když zastupuji v Ekumenické radě tolik církví, tak některá tomu třeba bude otevřená, pro některé to vůbec nepřipadá v úvahu,“ upozornil.

Církve by měly podle předlohy, kterou minulá vládní koalice prosadila ve sněmovně navzdory kritice opozice a vetu Senátu, dostat zpátky zhruba polovinu majetku, který jim stát zabavil po nástupu komunistů k moci v roce 1948. Jde hlavně o pole, lesy a rybníky. Za majetek, který se jim nevrátí, stát doplatí 59 miliard, peníze pak bude vyplácet po dobu 30 let. Zároveň dojde k odluce církve od státu, kdy se bude postupně snižovat částka, kterou církve dostávají třeba na platy duchovních.

Výzvu, aby se církve nějakým způsobem zaručily, že získané prostředky využijí na společensky potřebné účely, Fajfr chápe. Církev ale podle něj ani nic jiného nedělá. Jako příklad uvedl pravidelné bohoslužby či péči o děti, mládež, rodiny nebo seniory, a to jak ve společenských, tak zdravotnických i vzdělávacích programech.

„Nedostáváme dar od strany nebo státu nebo nějaké dotace, které bychom měli nějakým způsobem vykazovat. Jde o navrácení toho, co bylo ukradeno, a můžeme zaručit, že se vynasnažíme se a budeme dělat všechno pro to, aby to byly co nejlépe využité prostředky, aby se neplýtvalo penězi, ale aby to, co církve dělají, mohly dělat třeba ještě ve větším rozmachu,“ uzavřel.

Církevní restituce | Foto: ČTK

Vladimír Kroc, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme