Část lékařů chce bojkotovat systém elektronických neschopenek. ‚Je drahý a pomalý,‘ stěžují si
Už týden mohou někteří lékaři testovat sytém elektronických neschopenek, který budou muset povinně používat od nového roku. A mají k tomu řadu výhrad. Systém je podle nich pomalý a práci neusnadňuje. Podle ministerstva práce a sociálních věcí ale připravený je. Část lékařů ze Zlínského kraje přitom už minulý týden ohlásila, že ho budou bojkotovat a i v novém roce psát neschopenky ručně.
„Pořád nejde vystavit fiktivní neschopenka. My víme, že to funguje a komunikuje, když tam zadáte, že chcete vystavit neschopenku, tak vám to řekne, že nemůžete před 31. 12. 2019,“ stěžuje si předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. „Když tam dáte 1. 1. 2020, tak vám to napíše, že neschopenku předem nelze vystavit,“ vysvětluje jeden z hlavních problémů, kvůli kterému si práci se systémem v podstatě není možné předem vyzkoušet. Reakční doba systému je podle Šonky v současnosti asi 30 sekund na jednu odpověď. „To je doba, za kterou šikovná sestřička tu neschopenku vypíše ručně,“ dodává.
Řada lékařů si stěžuje na nový systém elektronických neschopenek. Téma pro Janettu Roubkovou
Doktorům ale taky vadí, že jim vystavení elektronické neschopenky nikdo nezaplatí, upozorňuje praktik ze Zlínska Lubomír Nečas. „Abychom mohli vystavovat elektronicky, tak si na to musíme pořídit nový modul. V prvním roce nás to bude stát pět tisíc korun,“ vysvětluje.
Víc než 80 lékařů ze Zlínského kraje proto bude systém od nového roku bojkotovat. Následovat by je mohli i ambulantní specialisté, pokračuje předseda jejich sdružení Zorjan Jojko. „Stát tím ušetří prostředky za úředníky, kteří papíry zpracovávali. Práci přesune na lékaře a přitom se zdráhá jim tu práci zaplatit. Je pravděpodobné, že značná část lékařů to bude bojkotovat, ale uvidíme, jak se ta situace změní do poloviny prosince,“ říká. O nevýhodách systému chce proto přesvědčit ministerstvo. „Nevylučuji, že budeme sami vyzývat lékaře k cestám, které budou pacientům život s neschopenkou komplikovat, a to tím způsobem, abychom neublížili pacientům, ale vyvinuli tlak na MPSV.“
‚Záměrný bojkot‘
Podobný postup zatím nevylučuje ani Sdružení praktických lékařů. Podle něj bude záležet i na tom, jestli ministerstvo práce a sociálních věcí bude ochotné lékařům za e-neschopenky platit. „My systém elektronizací výrazně zjednodušujeme. Je komfortnější a moc nerozumíme tomu, proč bychom za něco, co zjednodušujeme a modernizujeme, měli ještě někomu platit. Pan premiér dal jednoznačné stanovisko, že obecně do zdravotnictví jde hodně peněz a řekl, že nesouhlasí s tím, aby tato nová platba byla nastavena,“ namítá náměstek Robin Povšík z ČSSD.
Ministerstvo plánuje vznik sdílených ordinací. Společně by pracovalo více praktických lékařů a sester
Číst článek
Za každou nevydanou e-neschopenku lékařům od ledna hrozí sankce až 10 tisíc korun. Ministerstvo je ale podle Povšíka připravené doktory po přechodnou dobu nepokutovat. „Ze strany České správy sociálního zabezpečení je ten systém technicky velmi dobře připravený, věnovali jsme se tomu intenzivně poslední půlrok. Chceme všem umožnit dobrý vstup a respektovat to, že se systémem může někdo mít těžkosti,“ říká. Dodává ale, že shovívavost neplatí pro úmyslné ignorování systému. „Lze očekávat vstřícnost, ale určitě ne záměrnému bojkotu.“
Kolik lékařů se nakonec ke stávce připojí, zatím není jasné. Jisté ale je, že praktici s nástupem elektronických neschopenek přestanou dokumenty vydávat místo specialistů. Teď se to stává až ve třetině případů. Důvodů je pro to hned několik. „Jde o různé situace, například při srdečním selhání, kdy si jeden pacient v rámci typu zaměstnání zaslouží pracovní neschopnost a jiný ji nepotřebuje. Pokud specialista nezná konkrétní rodinnou a pracovní situaci ani pracovní prostředí pacienta, tak těžko může neschopenku vystavit,“ vysvětluje šéf Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko.
Pokuta za práci
Od nového roku ale budou muset vydávat e-neschopenky i ambulantní specialisté. „Ve vyhlášce je řečeno, že všichni lékaři kromě pohotovosti a záchranky mají povinnost vystavit potvrzení o pracovní neschopnosti, jestliže zjistí po vyšetření, že pacient není schopen své práce. Jestli se to dělalo do dneška a nesmělo se to, o to víc to bude v době, kdy bude elektronická neschopenka. Bude totiž výrazně víc vidět, kdo neschopenku vystavil, takže praktik se vystavuje nebezpečí, že pokud toto udělá, tak ho stihne pokuta paradoxně za to, že si přibírá práci,“ tvrdí Cyril Mucha ze Společnosti všeobecného lékařství.
Loni lékaři podle dat České správy sociálního zabezpečení vydali přes milion a 700 tisíc neschopenek. Skoro v polovině případů se týkaly nemocí dýchací soustavy, nejčastěji šlo o chřipku a akutní infekce. Nemocní strávili doma v průměru 40 dní.
