Botanická zahrada zakázaným perimetrem. Radiožurnál otestoval elektronický náramek pro vězně

Elektronické monitorovací náramky pro vězně fungují přes měsíc a půl. V současnosti je nosí 73 lidí, které na dálku hlídají přímo úředníci z ministerstva spravedlnosti. Radiožurnál jeden z náramků otestoval. Jak funguje omezení pohybu se dočtete v reportáži.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sada elektronického náramku | Foto: Václav Štefan | Zdroj: Český rozhlas

Ozve se cvaknutí a černá krabička obepíná nohu nad kotníkem. Následně náramek zapípá. „To je ještě inicializace náramku, že jsme zahájili monitoring. Od této chvíle sledujeme váš pohyb,“ říká mi ředitel Marek Netočný z ministerstva spravedlnosti, který má monitorovací systém na starosti.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak funguje systém elektronických náramků pro vězně? Poslechněte si reportáž Václava Štefana

Náramky najdou využití pro domácí vězně, kterých je asi 130, ale mohou také sloužit jako omezení pohybu. „Může se to využívat například pro ochranu obětí trestné činnosti, nebo aby vězni nedocházeli na místa, která jsou spjatá s pácháním trestné činnosti,“ dodává Netočný.

Zakázaná botanická zahrada

Úředníci ministerstva spravedlnosti pro mě označili jako zakázanou zónu botanickou zahradu. „V tuto chvíli, jakmile vstoupíme do botanické zahrady, tak narušíme perimetr a systém to s nějakým časovým odstupem zaznamená,“ upozorňuje Netočný.

Chvíli po vstupu do zahrady se ozve vyzvánění a na druhé straně je operátorka monitorovacího centra. „Chci upozornit, že jste vstoupil do zakázané zóny. Máte pro to nějaký důvod nebo vysvětlení?“ říká mi do telefonu operátorka.

„Víte, že tam máte od probačního úředníka a od soudu stanovený zákaz vstupu. Musíte neprodleně tuto zónu opustit. Já to tady sepíšu, napíšu probačnímu a s tím si to potom budete muset vyřídit,“ upozorňuje striktním tónem.

Stát konečně spustí projekt elektronických náramků. Místo 2500 jich budou jen desítky

Číst článek

V tuto chvíli by záznam o narušení zakázané zóny použila Probační a mediační služby jako podklad u soudu. „Nepochybně by tímto odsouzená osoba zavdala soudu možnost a příčinu k tomu, aby ji poslal do vězení,“ vysvětluje Netočný.

První provinění

První domácí vězně, kteří porušili pravidla trestu, už náramky odhalily. Probační a mediační služba uvedla, že jeden člověk by kvůli tomu mohl skončit ve vězení, rozhodnout o tom ale musí soud.

„Zaznamenali jsme jednu odsouzenou monitorovanou osobu, která už měla v zásadě vědomé delší porušení. Pak jsme zaznamenali i krátkodobá provinění, ale ty jsou v kategorii třeba opožděných příchodů v řádu minut. To je pak samozřejmě otázka na soudu, zda bude tak striktní, aby to považoval za důvod pro přeměnu,“ přibližuje Netočný.

Zároveň ale upozorňuje, že odsouzení povětšinou spolupracují a komunikují s operačním střediskem. „V tuto chvíli si myslím, že to plní ten účel, pro který jsme technologii pořizovali.“

Marek Netočný odmítá, že by systém mohl být nespolehlivý a falešně nahlásit pozici odsouzeného tam, kde ve skutečnosti ani není. „Technologie má určitou míru přesnosti a může někdy nastat situace, že některý bod má nižší míru přesnosti. Ale jsme schopni situaci vyhodnotit tak, abychom věděli, jak to je ve skutečnosti,“ uzavírá Netočný.

Za pořízení náramků a šestiletý provoz monitorovacího centra stát zaplatil 93 milionů korun.

Václav Štefan Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme