Elektronické náramky mají brzy ulevit přeplněným věznicím. Testují je první odsouzení
Prvních 25 odsouzených v Česku si odpykává trest domácího vězení za dohledu elektronického náramku. Ministerstvo spravedlnosti technologickou novinku testuje ve čtyřměsíčním zkušebním provozu.
Doteď dodržování režimu domácího vězení kontrolovala probační služba, nově to mají být elektronické náramky. Jsou prakticky bezúdržbové a vydrží až tři roky.
Hlídací systém funguje na principu dvou zařízení. Odsouzenému je doma nainstalována bezdrátová ústředna opatřená senzorem pohybu. Spolu s elektronickým náramkem stanice komunikuje, a pokud se spojení přeruší, ústředna vyšle dispečinku alarm.
Kdo by si myslel, že technika půjde obelstít lépe než probační úředník, je podle zástupce dodavatele náramků Petr Janošek na omylu.
Jak se systém elektronických náramků zatím osvědčil, zjišťoval redaktor Martin Drtina
„Jestliže tohle zařízení umístíte jako hodinky na nejužší místo na kotníku, tak fyziologicky není možné jej sundat. Ono samozřejmě obsahuje elektronické zařízení, které v pravidelných intervalech vysílá kódovaný signál, který se spojí s domácí stanicí,“ vysvětluje Janošek.
Toto řešení alternativního trestu vyjde daleko levněji, než pokud by si vězeň odpykával trest za mřížemi.
Náklady na elektronický náramek pro jednoho vězně ministerstvo vypočítalo na 165 korun denně, přičemž sám odsouzený přispívá padesátikorunou. Jeden den strávený ve věznici vyjde zhruba na tisícovku.
Vlastní byt se mu stal vězením. Za elektronický náramek je ale domácí vězeň rád
Číst článek
Testovací provoz se zatím osvědčil, podmínky domácího vězení s náramkem se zatím nikdo nepokusil porušit.
„Ne, zatím se to nestalo. Je to dobrovolné, všichni k tomu přistoupili aktivně a zatím nemáme zaznamenány žádné negativní okolnosti,“ potvrzuje náměstek ministra spravedlnosti Daniel Volák.
Pokud celé testování dopadne dobře, koncem roku ministerstvo vypíše tendr na dodávku těchto zařízení a elektronické náramky by pak měly být zavedeny plošně všem odsouzeným k trestu domácího vězení. Aktuálně si tento druh trestu v Česku odpykává 311 odsouzených, ale brzo jich přibude.
O alternativních trestech mluvila ve Stalo se dnes Andrea Matoušková z Probační a mediační služby ČR
V Česku už několik let fungují i další alternativní tresty, tedy tresty vykonávané na svobodě. Kromě domácího vězení mezi ně patří například obecně prospěšné prace, podmíněné odsouzení s dohledem, podmíněné propuštění z věznice s dohledem nebo třeba trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní či společenské akce.
„Alternativní trest mohou dostat lidé odsouzení za přečiny, tedy méně a středně závažná trestná činnost. U těchto činů horní hranice nepodmíněného trestu není vyšší než pět let,“ vysvětluje vedoucí metodického oddělení Probační a mediační služby ČR Andrea Matoušková.
„Nejdelší zkušenost máme se zajištěním výkonu trestu obecně prospěšných prací. Nejen u něj se nám vyplácí tzv. předjednání – ještě v době před rozhodnutím soudu o uložení případného alternativního trestu komunikujeme s obviněným a zjišťujeme informace, které pak soud zvažuje, zda je ten či onen alternativní trest efektivní, zda bude úspěšně vykonáván,“ říká Matoušková.
