V Brně se rozloučili s válečným veteránem Emilem Bočkem. Pohřbu se zúčastnila Vaňková nebo Řehka
Rodina a blízcí, armádní činitelé či váleční veteráni a další se v úterý na brněnský Ústřední hřbitov přišli rozloučit s válečným veteránem Emilem Bočkem. Pohřeb byl s vojenskými poctami, obřad začal ve 14.00 průletem letounů JAS-39 Gripen. Do obřadní síně mohli na přání rodiny jen zvaní hosté, před obřadní síní ale lidé mohli obřad vidět na velkoplošné obrazovce.
Poslední žijící český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) zemřel 25. března, měsíc poté, co oslavil 100. narozeniny. Boček byl držitelem mnoha vyznamenání, blahopřejný dopis mu ke 100. narozeninám poslal i britský král Karel III. Minutou ticha uctili Bočkovu památku při dnešním zahájení schůze Sněmovny poslanci.
V prostoru před smuteční síní se obřadu díky velkoplošné televizi účastnily desítky vojáků a dalších lidí. Zazněly salvy, česká a slovenská státní hymna, mezi proslovy pak skladby jako Montgomery či Škoda lásky.
Projevy pronesli armádní činitelé či přátelé, zazněla i slovenština. Náčelník generálního štábu Karel Řehka řekl, že jde o loučení s legendou, vynikajícím vojákem a skvělým chlapem. Uvedl, že generál Boček byl posledním pojítkem se slavnou historií československých stíhacích pilotů královského letectva za druhé světové války.
„Generál Boček byl pro nás velkým vzorem a inspirací. Budeme si ho vždy vážit jako výborného vojáka a také jako skromného člověka. Budeme si ho pamatovat nejen proto, co vykonal pro svoji vlast, ale také pro jeho elán, nadšení, energii a eleganci, s jakou bral život,“ řekl Řehka.
Přítomni byli například i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) či jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL). Za britskou stranu se účastnil velvyslanec v České republice Matthew Field. Na závěr obřadu, krátce před 15.00, nad hřbitovem přeletěla trojice vrtulníků s dýmem v barvě trikolory.
Nejraději vzpomíná na Británii
Boček pocházel z Brna-Tuřan a poslední měsíce prožil v jednom z brněnských domovů pro seniory. Ještě v únoru přijímal gratulanty ke 100. narozeninám. Tehdy řekl, že je spokojený a že z dlouhého života nejraději vzpomíná právě na Británii. „Tam bylo dobře. Ty spitfiry, to byly perfektní mašiny. Nebylo to náročný, bylo to moc dobrý,“ řekl Boček.
Z nacisty obsazeného Československa odešel Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů.
Brzy po válce odešel do civilu, pracoval jako mechanik a soustružník. Po listopadu 1989 se dočkal opakovaného povýšení a vysokých vyznamenání. V létě 2016 se ještě jednou v Británii vrátil za knipl stíhačky, se kterou se v Británii účastnil bojů proti nacistickému Německu.
Českoslovenští letci nemohli po Mnichovu a následné německé okupaci ukázat pilotní umění ani odhodlání bránit vlast. Mnozí z nich ale už na podzim 1939 odešli do zahraničí a v leteckých bojích nad Polskem a Francií předvedli své schopnosti.
Po kolapsu francouzské armády se stovky z nich dostaly do Británie, kde letci opět dostali příležitost zapojit se do boje v řadách RAF. Získali tam zásluhy, respekt a uznání, kterého se jim pak nedostávalo v Československu za komunistické totality.
