Energetici: Změna času úspory energie nepřináší
V noci na neděli se mění čas z letního na původní středoevropský. Ve tři hodiny ráno se vrátíme o hodinu zpět. Noc tedy bude delší a my si budeme moci plných 60 minut přispat. V českých zemích poprvé přišla změna času za první světové války, přesně v roce 1915. Některé důvody, které vedly k zavedení letního času, už ale podle odborníků pominuly.
Letní čas se každoročně zavádí poslední březnovou neděli a ruší se poslední neděli v říjnu. "Letní čas používá většina evropských zemí, kromě Islandu, Běloruska, Grónska a nějakých ostrovů v Norsku. A vznikl z důvodu úspory energie," přiblížil astronom Štefánikovy hvězdárny Stanislav Podaný.
Úspory energií, které v minulosti vedly k zavedení letního času, už v současnosti tento krok nepřináší. Daleko větší vliv na spotřebu energií má počasí, shodují se odborníci.
"Po roce 1990 se začal charakter spotřeby během roku měnit - měnila se křivka spotřeby. Rozdíl mezi vysokými spotřebami v zimě a nižšími v létě se postupně snižoval. A toto snížení těchto rozdílů vede k tomu, že nelze pozorovat žádnou úsporu," uvedl mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž. Rozdíly ve spotřebě v létě a zimě jsou minimální zejména proto, že v létě oproti minulosti náklady na elektřinu rostou i kvůli stále rozšířenějšímu používání klimatizace.
Přechod na zimní čas má dopad i na jízdní řády, hlavně vlakové. Mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský upozornil, že změna se dotkne 15 hlavně mezinárodních spojů.
"V tomto případě problémy s návaznosti spojů nejsou, protože vlastně tuto noc nám přebývá jedna hodina, takže vlaky navíc tuto jednu hodinu čekají. Cestující by měli počítat, že i když vlak ráno jede podle místního řádu, tak na cestě budou o hodinu déle," upozornil mluvčí.
Vyhovuje vám změna času? Hlasujte v naší anketě!
