Když nebude celoevropské řešení cen energií, přijde vláda s vlastním, tvrdí Jurečka. Ve hře je i kurzarbeit
Nenajde-li Evropská unie společné řešení ohledně rostoucích cen energií, je česká vláda připravena přijít s vlastním řešením. Může se týkat i zastropování cen energií. Takový krok by ale stál desítky miliard korun, které by nepokryla ani chystaná daň z mimořádných zisků ani dividenda od společnosti ČEZ. V pořadu Partie na CNN Prima News to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO) byl v pořadu k řešení na úrovni Evropské unie skeptický. Poukázal na to, že mnohé země už ceny zastropovaly samy a společné řešení jim nemusí vyhovovat i kvůli rozdílným energetickým zdrojům.
Zopakoval kritiku vlády, že se měla opatřením proti cenám energií věnovat dřív a intenzivněji. Jedním z řešení by podle něj mohlo být i vyhlášení nouzového stavu.
Po dohodě s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou svolá české předsednictví urychleně jednání rady ministrů pro energetiku k mimořádným opatřením k řešení energetické situace.
Je potřeba zastropovat ceny energií, a to na úrovni Evropské unie, míní Fiala a svolává unijní ministry
Číst článek
Podle vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba směřovat k zastropování cen energií. Vládu k přijetí rychlých opatření na národní úrovni i úrovni EU kvůli razantnímu růstu cen vyzvali v pátek hejtmani.
Předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS) označil situaci v energetice za kolaps trhu. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v souvislosti s debatou o cenách energií v pátek ve Sněmovně uvedl, že nevyřeší-li se nynější energetická krize, mohl by být ohrožen politický systém země.
„Společné řešení se musí najít. Pokud by se ale nenašlo, jsem připraven spustit kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce,“ uvedl Jurečka. Už v dubnu informoval, že ministerstvo práce začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu na základě požadavků firem kvůli dopadům války na Ukrajine.
„Kurzarbeit není řešení. Dnes je to o tom, že firmy jsou nekonkurenceschopné, protože platí za energie více než v Evropě. Průmysl to neustojí,“ uvedl Havlíček.
Podle něj je jednou z možností, jak řešit současnou situaci, je vyhlášení nouzového stavu. „My jsme nouzové stavy vyhlašovali, i vy. Je zajímavé, že když se jedná o energie, tak to nejsme schopni udělat a natvrdo někomu něco nadiktovat,“ uvedl.
Podpora v krizích
Česká republika má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle něj by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku.
Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.
Stát nedokáže propojit vlastní databáze a pomoc potřebným. Nešokuje mě to, říká ekonom Münich
Číst článek
Jurečka upozornil, že nálada v Evropské unii a ochota regulovat trh se změnila v posledních třech týdnech, kdy začaly ceny elektřiny skokově růst. „Zástupci německé vlády před 14 dny říkali, že to musíme nechat na trhu, teď již i oni říkají, že se to musí řešit, protože situace se změnila,“ uvedl ministr.
Zároveň v neděli v dopise vyzval lídry členských stran Evropské lidové strany a Evropské komise k přijetí okamžitého řešení vysokých cen energií. Společné řešení je podle Jurečky nutné nalézt před nadcházející topnou sezonou.
„Musíme směřovat k zastropování cen energií na evropské úrovni,“ uvedl Jurečka a vybídl ke společnému postoji v celé Evropské lidové straně.
Cena elektřiny pro francouzský trh na energetické burze EEX tento týden poprvé přesáhla 1000 eur za megawatthodinu. Na rekordu je i cena elektřiny pro Německo. Ceny plynu a elektřiny za půl roku od začátku ruské invaze na Ukrajinu stouply o stovky procent.