Firmy i obce hledají alternativní zdroje energií. Chtějí se tak připravit na budoucí zdražování

Průmyslové, rekreační a další instituce trápí neustálé zdražování energií. Hledají proto způsoby, jak ceny alespoň částečně stabilizovat. Nabízí se řešení v podobě bioplynových stanic, výstavba záložních zdrojů tepla nebo rozvoj a rozšíření fotovoltaiky.

Tento článek je více než rok starý.

Chrudim/Český Krumlov/Chrastava Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Solární panely

Alternativou pro domácnosti jsou třeba solární panely (ilustrační foto) | Zdroj: Shutterstock

„Tohle je vířivka a saunová část. Sauny jsou na elektrickou energii, topení a vířivky jsou realizovány teplem z bioplynové stanice,“ popisuje uprostřed wellness resortu Svachovka na českokrumlovsku fungování služeb v areálu jednatel společnosti Václav Cvach.

Přehrát

00:00 / 00:00

Resort Svachovka používá teplo z bioplynové stanice

„Dálkovým teplovodem z bioplynové stanice se realizuje topení ve všech našich nemovitostech. To znamená hlavní dvůr, část Destilérka a část Teahouse. Dále se snažíme co nejvíc ohřevu teplé a užitkové vody realizovat také teplem z bioplynové stanice,“ uvádí Cvach.

Dodává, že se resortu tento způsob získávání energie vyplatí. „Oproti tomu uhlí se teď pohybujeme zhruba o 20 procent levněji, oproti elektřině jsou to už obrovské rozdíly.“

Bioplynová stanice pomáhá přežít i společnosti Zemos Zubčice, díky které ušetří statisíce korun ročně. „Zásobujeme si areál vlastní elektřinou za výrobní cenu, vlastním teplem za výrobní cenu. Nemusíme kupovat drahá průmyslová hnojiva, která jsou dnes třikrát až čtyřikrát dražší, než byli loni,“ vysvětluje jednatel společnosti František Moch.

Díky bioplynové stanici ušetří resort Svachovka zhruba půl milionu korun ročně, i přesto má ale do budoucna nejisté vyhlídky.

„Vidím to tak, že budeme investovat do solárů a tepelných čerpadel, popřípadě hledat jiné zdroje. Provozovat takovýto resort, kde je pivovar a destilérka, je z mého pohledu velice složité a do budoucna možná i neprovozovatelné,“ obává se Cvach.

Rozhodující bude příští rok. Resort má zafixované ceny energií do konce příštího roku.

‚Zasáhlo to všechny‘

Jedna z obyvatelek paneláku v Chrastavě na liberecku uvádí, že zdražování energií zasáhlo ve městě téměř každého obyvatele. „Zdražilo se o tak třináct nebo patnáct procent. Ovlivňuje to všechny,“ uvádí žena.

Právě kvůli tomu, že plyn skokově zdražil, město Chrastava zvažuje výstavbu záložního zdroje tepla lehkými topnými oleji.

Přehrát

00:00 / 00:00

Chrastava zvažuje výstavbu záložního zdroje tepla lehkými topnými oleji

„Přišel nám všem doporučený dopis, s tím, že nám to město oznamuje,“ říká Karolína Růžičková. „Myslím, že je to drahé. Co si budem povídat, teďka jde vše nahoru, takže i tohle to může ovlivnit,“ dodává Růžičková.

To, že se ceny na vytápění skokově zvedly, potvrzuje Petr Vedral ze společnosti VE, který má centrální vytápění na starosti.

„Ze 400 korun za megawatthodinu jsme přešli na 3700. A následně se vyskytly problémy s placením a s cenou tepla celkově. Zdražilo se to o víc jako 100 procent,“ popisuje Vedral.

Některé domácnosti si přitom takové zdražení nebudou schopné s jejich měsíčním příjmem dovolit. „Jedná se hlavně o starší spoluobčany. Tam máme avízo, že by mohl během půl roku nastat problém s placením jak záloh, tak závěrečném vyúčtování.,“ upozorňuje Vedral.

„Snažíme se zálohy nesnižovat. Když je snížíme a přijde potom velká částka, tak to pro spoustu lidí i organizací znamená neřešitelné finanční problémy,“ dodává.

Do budoucna spolehlivě

Společnost, která má na starosti centrální vytápění, bude muset zmodernizovat jeden z kotlů. Vybudovat olejové hospodářství a naplnit zásobník. I tak se to má do budoucna vyplatit.

Zdražování je výzvou pro transformaci ekonomiky i pro sociální vědy, míní profesor ekonomie Jurajda

Číst článek

„Ta situace se neustále mění. Je potřeba se orientovat koncepčně na něco, co bude v budoucnu spolehlivé. V současné době, a to jsou údaje z května, vycházejí lehké topné oleje o 20 procent lépe, než je to při dnešních cenách plynu. Ale ovlivnila to i existující kogenerační jednotka. Město letos odpustilo milion korun nájmu provozovateli, což se zase promítá do zlevnění ceny energie,“ říká tajemník Miroslav Chvála.

„Když se člověk podívá kolem sebe a vidí, jak se to na trzích hýbe a nikdo nedokáže spolehlivě říct, jak to bude za rok, tak je logické, že je třeba postupovat maximálně obezřetně,“ dodává Chvála.

Kotel na lehké topné oleje by měl být v provozu už na začátku letošní topné sezóny. Město za záložní zdroj zaplatí zhruba sedm milionů korun. Investici ještě musí schválit zastupitelé.

Fotovoltaika do okolí

Michal Slavík pracuje jako správce chrudimského atletického stadionu. Na střeše tribuny je zatím nejnovější fotovoltaická výrobna, kterou město za skoro půl milionu pořídilo.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na chrudimském atletickém stadionu funguje fotovoltaické zařízení

„Když tady dopoledne nikdo není, spotřeba je nula nula nic. Když to bliká, nádrž se zahřívá, a když je ohřáto a je přebytek, tak to jde zpátky do sítě,“ popisuje fotovoltaiku Slavík.

Sluncem tady řeší teplou vodu. Na stadionu trénují fotbalisté, dráhu využívají školy.

„Pokud svítí a je přijatelné počasí, tak jsme schopní i pokrýt teplou vodu tady v baráku na odpolední tréninkový proces,“ říká Slavík.

Panely fungují teprve od prosince. Úspory se tak dají spočítat jen velmi nahrubo, říká Michal Slavík.

„Při momentální pohyblivosti cen tam nějaké ušetření je. Zřejmě tak v řádech tisíců měsíčně,“ říká správce.

To je v porovnání s celkovou spotřebou sportovišť, která se pohybuje řádově v milionech, spíše symbolické číslo. Kapacitu je ale možné navýšit a podobná elektrárna by se měla objevit i na střeše plaveckého bazénu.

Podle starosty Chrudimi za ANO Františka Pilného by do několika let měla vzniknout celá komunitní síť. Elektřina by tak mohla putovat třeba mezi stadiony a školami.

„Tu elektřinu nemusíme spotřebovat na tom stadionu nebo v areálu sportovišť – máme své rozvody. ČEZ by nám mohl umožnit za nějaký poplatek přenos té energie do našich jiných budov,“ doufá Pilný.

Současné zákony ale takový přesun zatím neumožňují. Elektřina ze střechy tribuny tak nesmí protéct za hranici fotbalového trávníku.

Jitka Cibulová Vokatá, Eva Malá, Josef Kopecký, til Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme