Nutnost očkování nebo riziko online výuky. I přesto zájem o Erasmus po roce opět roste

„Rozhodla jsem se jet na Erasmus i kvůli covidu,“ říká studentka Kristýna Schönová, která se i během pandemie koronaviru rozhodla pro studium v zahraničí v rámci programu Erasmus. Za rozhodnutím stojí nejenom únava z online výuky, ale i ze stereotypu. Přesto univerzity stále hlásí pokles zájmu o studium v zahraničí. Oproti minulému akademickému roku, kdy vyjelo téměř o polovinu méně studentů než bývalo obvyklé, ovšem není tak výrazný.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

I letos studenti počítají, že možná stráví část semestru online (ilustrační foto) | Foto: Creative Commons | Zdroj: Pikist

Před pandemií koronaviru jezdilo na Erasmus téměř 10 tisíc lidí z vysokoškolského prostředí, z toho asi 80 procent byli studenti. Podle Radky Vavrouškové z Domu zahraniční spolupráce, který projekt Erasmus v Česku zastřešuje, vyjela v roce 2020 sotva polovina. To potvrzují i oslovené vysoké školy.

Na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem byl pokles ovšem ještě vyšší. V akademickém roce 2019/2020 vyjelo v rámci programu Erasmus+ 133 studentů, o rok později už to bylo jen 50.

Cestovatelská mapa Evropy: kde vás čeká karanténa, a kam vás naopak pustí po první dávce očkování?

Číst článek

To by se nyní mělo změnit. „Koordinátoři z vysokých škol odhadují, že v letošním roce bude realizováno 93 procent obvyklého počtu výjezdů studentů,“ sděluje serveru iROZHLAS.cz Vavroušková na základě informací z dotazníku mezi fakultami.

„Letos je situace trochu jiná, školy i studenti se s realitou pandemie trochu sžili, a tak věříme, že se čísla vyjíždějících vrátí na obvyklou hodnotu,“ podotýká.

Díky menšímu zájmu mají šanci i studenti, kteří by za normálních podmínek měli například omezený výběr destinace kvůli prospěchu. „Vzhledem k tomu, že se studentů hlásí o něco méně, je větší šance na to je v rámci míst, která máme na partnerských univerzitách v rámci programu  k dispozici, umístit,“ uvádí Ester Brožová, vedoucí Evropské kanceláře Univerzity Karlovy.

Bez očkování ani ránu

Přesto se cesta neobejde bez starostí navíc. „Při vyřizování jsem si pečlivěji vybírala pojištění – tak, aby pokrývalo i covid. Složitější to bylo i s letenkami, protože spoje jsou omezené,“ poukazuje Kristýna Schönová, která na začátku září odjela studovat na Kypr, na první možné překážky.

Studium i cestování ale usnadnilo očkování, které je na některých školách téměř vyžadováno. Alternativou jsou jedině pravidelné testy. Bez platného covid pasu totiž mnohé zahraniční vysoké školy ani neumožňují vstup do školy. „Moje vybraná univerzita požadovala po neočkovaných placené testy každých 72 hodin,“ dodává Schönová k nařízením.

Stejně jako v minulých semestrech, i letos některé školy rušily své programy pro zahraniční studenty. Jsou to ale spíše už jen výjimečné případy.

„Pro zimní semestr akademického roku 2021/22 tak učinilo několik univerzit z Finska, Nizozemska a Rakouska,“ upřesňuje Brožová z Univerzity Karlovy.

Je třeba zvýšit očkovanost i u mladých, v každé věkové kategorii by měla dosáhnout 75 procent, uvedl Dušek

Číst článek

To podle koordinátorky programu na olomoucké Univerzitě Palackého Vladimíry Žlutířové výjezdům prospívá. „Jde to dobrým směrem. Někteří hodně napínali studenty na poslední chvíli. Třeba u řecké Patras se studentky dnes (9. září) dozvěděly finální svolení hostitelské univerzity, že můžou přijet, že Erasmus bude a mají tam být za necelý měsíc,“ poukazuje na nevyzpytatelnost situace.

I za cenu lockdownu 

Studenti už před výjezdem začínají počítat s tím, že by se výuka mohla přesunout do online prostředí. „Je to vždycky loterie a člověk dopředu neví, jaká bude ve vybrané zemi situace, ale byla jsem smířená i se studiem v lockdownu. Vybírala jsem si proto země tak, aby tam bylo co dělat i v případě online výuky,“ říká Schönová

I studentka Univerzity Palackého v Olomouci Anna Malimánková počítá s možností, že se výuka může opět přesunout do online prostředí. „Samozřejmě bych byla ráda, kdyby to online nebylo, protože bych ráda alespoň chvíli chodila do školy. I kdyby se to stalo, tak s tím trochu počítám a zůstanu tam i tak.“

Na Erasmus plánovala jet už v minulých letech, nakonec podání přihlášky kvůli covidu odložila. „Tím, že bylo všechno v lockdownu, tak jsem čekala. V únoru jsem si říkala, že by to mohlo být dost dopředu a mohlo by to být na podzim lepší,“ vysvětluje, proč se nakonec pro výjezd na zimní semestr do Slovinska rozhodla.

Mezery ve znalostech a nerovnosti ve vzdělání. Česká školní inspekce zveřejnila dopady distanční výuky

Číst článek

Obě ale vidí, že covid a s ním spojené starosti navíc mohly některé odradit. „Myslím si, že na spoustu lidí to má vliv. Když jsem se koukala do systému, tak tam těch lidí bylo opravdu jenom pár. Až tolik lidí to neláká,“ popisuje Malimánková situaci na Filosofické fakultě v Olomouci. 

Zahraniční studenti v Česku

Co pandemie příliš neovlivnila, je zájem o studium v Česku. „Počty přijíždějících zahraničních studentů v minulém roce nepoklesly tak výrazně jako výjezdy. V letošním roce předpokládáme návrat na běžné hodnoty,“ nastiňuje aktuální situaci Radka Vavroušková.

To potvrzují i samotné univerzity. „Příjezdy nám téměř neklesly, což souvisí s velkým zájmem o naši univerzitu z tradičních zemí jako je například Francie, Španělsko, Řecko, Portugalsko,“ uvádí tiskový mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.

Naopak zahraniční studenti v Česku zůstali i déle. „Studenti z těchto i jiných zemí si pobyty v ČR na podzim 2020 prodlužovali, mimo jiné proto, že podmínky pro pobyt zde byly volnější než v jejich mateřských zemích (např. Řecko),“ podotýká Vrána.

Zuzana Jarolímková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme