Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO), ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) a premiér Andrej Babiš (ANO) | ČTK

eRouška, kočkoPES nebo tajná čísla o epidemii.
12 slibů, které měla vláda problém splnit

Česko | Martin Štorkán a Dominika Kubištová |

Čtěte celý článek

Ještě před deseti měsíci nikdo nevěděl, co je eRouška, Chytrá karanténa nebo antigenní testování. Vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ale slibovala, že právě takové technologie Čechům pomohou dostat se ze zdánlivě nekonečného kruhu epidemie koronaviru. Mnohdy však zůstalo jen u politických slibů a velkých řečí. Některých se lidé nedočkali, jiné fungovaly jen na půl. Server iROZHLAS.cz shrnul dvanáct nejproblémovějších slibů, které představitelé země v souvislosti s pandemií v letošním roce dali. Jaká byla cesta od „best in covid” k zemi, která ve statistikách patří k nejhorším?

Praha

Chytrá karanténa, která nestíhala

„Je vysoce pravděpodobné, že nějaká druhá vlna bude. Když vidím situace v jednotlivých zemích, tak ten virus nemizí,“ varoval už v červnu tehdejší vládní zmocněnec pro výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Přesto se přes léto nepodařilo dostatečně posílit systém Chytré karantény, který měl na starost trasování nakažených a jejich kontaktů. Už v půlce září, kdy počet potvrzených případů nákazy covidem začal růst, přišly první velké problémy.

Hygienické stanice vše stíhají, tvrdil však ještě 11. září premiér Andrej Babiš (ANO). Jenže už o tři dny později se ukázala realita: jihomoravská hygienická stanice oznámila, že trasování nestíhá. A přidaly se další.

„Právě jsme dokončili školení, do kterého se zapojili téměř všichni naši odborní pracovníci včetně mě a paní sekretářky. Zítra si budeme navzájem telefonovat v testovací verzi a od pozítří už budeme trasovat úplně všichni,“ řekla serveru iROZHLAS.cz šéfka ústecké hygienické stanice Lenka Šimůnková tři dny po Babišově výroku.

Skluz pokračoval a nedořešených případů přibývalo. „Vůbec neříkám, že stíháme. Při takových počtech nově nakažených je to těžké. Budeme však muset oslovit i ty, které jsme nestihli obvolat včas,“ řekl na začátku října serveru iROZHLAS.cz šéf Chytré karantény Petr Šnajdárek.

Hygienickým stanicím ale nakonec pomohly sebereportovací formuláře a externí call centra. Do trasování se zapojili i policisté. Kromě skluzu měla Chytrá karanténa řadu dalších problémů. Například se zapojením plzeňské a liberecké hygienické stanice, které pracovaly s vlastním systémem a do celostátní Daktely se připojily později.

Splní eRouška čtyřmilionový cíl?

Do trasování měla významně promluvit i nová aplikace. „Výrazně ulehčí a extrémně zrychlí hygienikům vyhledávání osob potenciálně nakažených koronavirem s naprosto minimálním dopadem na soukromí uživatele,“ uvedl při spuštění první verze eRoušky Vojtěch Komenda, jeden z dobrovolníků týmu COVID19CZ. Za první týden si ji do telefonu stáhlo 100 tisíc lidí a zbývalo tak vyřešit jen jeden problém: že nefungovala.

Jak vypadá aplikace eRouška?
Jak vypadá aplikace eRouška? | Zdroj: Český rozhlas

To o pět měsíců později v rozhovoru pro iDnes přiznal i vládní zmocněnec pro informační technologie Vladimír Dzurilla, když se řešila druhá verze aplikace. V čem měla být lepší? „Bude fungovat,“ prohlásil. A podle dalších vyjádření se měla stát jedním ze zlomových prvků v boji proti nemoci covid-19.

Jenže hygienické stanice s ní zpočátku neuměly pracovat, proto počet aktivních uživatelů rostl pomalu. Zlom mělo přinést automatické rozesílání aktivačních kódů, ale ani to aplikaci výrazně neposunulo.

Jaký byl vládní cíl? Roman Prymula, šéf týmu Covid19, který měl na starosti i Chytrou karanténu, mluvil ještě v červnu o tom, že by aplikace měla mít alespoň šest milionů uživatelů, aby byla funkční. Vládní zmocněnec Dzurilla ale na konci října hovořil o čtyřech milionech.

Ani to se ale dosud nepodařilo splnit. V současnosti eRoušku používá 1,471 milionu uživatelů, kolem 20. října počítadlo ukazovalo 1,23 milionu uživatelů. Denní přírůstek aktivovaných zařízení se tedy výrazně zpomalil, v posledních dnech se pohybuje mezi dvěma až čtyřmi tisíci. Každý den aplikace pošle okolo 600 varování na základě dat z předchozího dne.

Nedostatek kapacit na testování

Těsně po příchodu pandemie se do testování nemohly zapojit soukromé laboratoře, a tak se na něm začátkem března podílelo jen pět laboratoří. A to přesto, že například firma Tilia odhalila jedny z prvních nakažených v Česku. Tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) to později na twitteru vysvětloval tak, že lékařka Soňa Peková odebírala vzorky „nestandardně”. Později se ale za výrok omluvil s tím, že dostal „ od kolegů špatnou informaci”.

Byť vláda postupně dovolila i soukromým klinikám, aby se na testování podílely, potíže pokračovaly i v létě. „To, že někdo čeká na výsledky testů několik dní, je samozřejmě špatně. Na druhou stranu, když jsem to prověřoval nějak systémově, tak toto skutečně nebylo pravidlem. To byly nějaké mediální případy, ty třešničky, které se takto vyjmou a ukážou v novinách, ale jinak skutečně toto pravidlem není. Takže v tomto směru skutečně ten systém funguje, určitě ne zcela ideálně, určitě je na čem ještě pracovat, bezesporu,“ vysvětloval ministr Vojtěch začátkem července.

Kritiku odmítal i skoro o měsíc později a sliboval, že se počet testovaných bude dále zvyšovat. „Už se nesmí stát, že ve chvíli, kdy krajská hygienická stanice vytrasuje velký počet kontaktů, kteří jsou indikovaní k testu, nebudou připraveny odběrové kapacity,“ sliboval tehdy.

Přestože se Česko nacházelo mezi dvěma vlnami pandemie, hygieny dál nestíhaly. V srpnu se vedoucí jedné ze stanic v Praze Alena Olexová svěřila serveru Novinky.cz, že už nechtějí dělat přesčasy, protože „nemůžou”.

Česko se nicméně přehouplo do druhé vlny a kromě hygienických stanic přestaly stíhat i nemocnice, ve kterých se - úměrně s počtem nakažených - zvedal počet hospitalizovaných. Pomoct mělo mimo jiné i plošné testování. O něm informoval nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) na twitteru v polovině října a označil ho za nutné. Začít se mělo o čtrnáct dní později v Uherském Hradišti.

Projekt na několik týdnů zmizel z očí médií i veřejnosti a objevil se až na konci listopadu. Tentokrát se jmenoval antigenní testování a začít neměl na východě Moravy, ale mezi učiteli.„Už jsem mluvil o testování učitelů jako prioritně rizikové skupiny, protože se do kontaktu s ostatními dostali nejdřív. Uvažuji o tom, že toto testování by mělo proběhnout mezi 4. a 18. prosincem,“ řekl ministr serveru Seznam Zprávy. Velký zájem o ně ale mezi pedagogy nebyl. Podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a ředitelky pražského gymnázia Nad Štolou Renaty Schejbalové i proto, že se informace k učitelům dostaly pozdě.

„Nedovedu si představit, že se dneska nějaký učitel půjde testovat, když se včera dozvěděl, kdy a kde a za jakých podmínek se bude testovat,“ řekla.

Naopak zájemci o testování před Vánoci už nemohli v rezervacích na předvánoční termíny najít místo týden dopředu. Kapacity byly například v pražských nemocnicích vybrané během několika hodin a vláda se tak rozhodla, že začne o dva dřív než bylo původně v plánu. Na překotné změny nebyly nemocniční systémy připraveny, podle šéfa Chytré karantény Petra Šnajdárka se proto potýkaly s výpadky.

Přetahovaná o krizový štáb

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) jeho aktivaci doporučoval, premiér Babiš se do toho ale moc nehrnul. Přesto nakonec v polovině března začal fungovat Ústřední krizový štáb. Do jeho čela se postavil tehdejší náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula, po dvou týdnech ho ovšem vystřídal právě Hamáček. A jeho popularita i díky červené mikině rostla.

Oficiálně štáb skončil 11. června, o měsíc později ale vznikl nový orgán. „Stát musí budovat vlastní kapacity,“ řekl při jeho uvedení premiér Babiš.

O co šlo? Vláda se v červenci dohodla na vzniku nové Rady pro zdravotní rizika, která dostala na starost například dohled nad Chytrou karanténou. Do čela se postavil sám Babiš a záda mu kryli místopředsedové: ministr vnitra Hamáček (ČSSD) a tehdejší ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD)
Premiér Andrej Babiš a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) | Zdroj: Michaela Danelová/iROZHLAS.cz

Naposledy rada zasedla 4. prosince. Od té doby se v Česku v souvislosti s covidem objevila řada nových témat, například očkování. Tím se ale bude rada bude zabývat až na středeční schůzce.

Právě zmíněný orgán byl hlavním premiérovým argumentem, proč při druhé vlně znova neaktivovat „Hamáčkův“ krizový štáb.

„Prosím vás, debata o krizovém štábu nebyla a není ani důvodná. Krizový štáb byl rozpuštěn a není důvod, aby byl aktivován. My máme Radu pro zdravotní hrozby, tam je jak pan Hamáček, tak pan Vojtěch i pan (ministr obrany za ANO Lubomír Metnar. Takže tam není důvod a ani to nebylo na stole,‟ vysvětloval předseda vlády, proč ještě v půlce září, kdy čísla raketově rostla, krizový štáb nefungoval.

O týden později už ho ale vláda aktivovala. Jeho úkolem mělo být ale zejména zprostředkování komunikace mezi kabinetem a kraji, i proto má oproti jaru citelně osekané kompetence.

„Statut doznal změn. Parametry rozsahu kompetencí Ústředního krizového štábu jsou oproti jaru podstatně zúženy, soustředí se především na koordinaci krajů,“ řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Tajná čísla o epidemii

„Všechna dostupná a zveřejnitelná data, která vzniknou za peníze daňových poplatníků, musí být neprodleně bezplatně zveřejňována jako otevřená data,“ stojí v programovém prohlášení vlády Andreje Babiše z 27. června 2018.

Přesto de facto od začátku roku ministerstvo zdravotnictví v tandemu se svým Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) tajilo informace o probíhající epidemii. Některé z nich - jako třeba detaily o struktuře testů - nezveřejnilo dodnes a server iROZHLAS o ně vede soudní spor.

Epidemie tak nasvítila diskutabilní praxi ministerstva a zdravotnických statistiků, kdy má veřejnost jen velmi omezený přístup k číslům, které popisují české zdravotnictví. Letos tak musel zasáhnout i Úřad pro ochranu osobních údajů v případě, kdy zdravotničtí statistici odmítali poskytovat lidem informace, které o nich sbírají.

Ministerstvo zdravotnictví pod vedením Adama Vojtěcha (za ANO) se také snažilo utajit detailní informace o šíření covid-19 v obcích. Když si tato čísla po pohrůžkou soudního sporu vymohli alespoň starostové, snažil se resort přístup i nadále maximálně omezovat, a před veřejností čísla tajil úplně s tvrzením, že by jejich zveřejnění vyvolalo paniku.

Stejně ÚZIS tajil informace o obsazenosti nemocničních lůžek, a teprve po výměně ministra zdravotnictví se přístup úřadů změnil. A díky zveřejnění se následně podařilo odhalit a opravit chyby, které statistika nakažených obsahovala.

Navzdory tomu se ale vláda k větší otevřenosti nemá. Sociálnědemokratický vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček se snaží informování veřejnosti omezit krizovým zákonem, šéf zdravotnických statistiků Ladislav Dušek zase před časem na zdravotnickém výboru Poslanecké sněmovny prohlásil, že by omezil zveřejňování počtů zemřelých.

Semafor, který nevaroval

Na začátku srpna, tedy mezi dvěma vlnami pandemie, vláda představila semafor. Ten zemi rozdělil podle toho, kolik nakažených koronavirem se objevilo v jednotlivých okresech Česka. Měl varovat před rostoucím počtem nemocných a pomoci vládě situaci zvládat.

„Není to jen o číslech nakažených, ale je nutné se dívat i mnohem více do hloubky. Informace jsou takové, že jsme schopni situaci analyzovat detailněji,“ řekl tehdejší ministr zdravotnictví Vojtěch.

První semafor Česka vycházející z dat k 31. týdnu
První semafor Česka vycházející z dat k 31. týdnu | Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

Co se původně jevilo jako užitečný nástroj, se posléze změnilo v nicneříkající obrázek. Během dvou měsíců se celá země dostala od bílé, přes zelenou a oranžovou až k červené a semafor přestal dávat smysl. „Problém se semaforem byl v tom, že ukazoval aktuální situaci na základě dat z předchozího týdne. Ale ne to, jaká situace nastane,“ poznamenal v říjnu už exministr Vojtěch, kterému ale zůstal post poslance.

Vojtěchův nástupce ve funkci Roman Prymula (za ANO) dokonce v říjnu nazval koronavirový semafor „kočkopsem”. „Neříkám, že byl úplně šťastně zvolen. Byly tady politické tlaky, aby tady byl,” řekl. „Buď máme semafor a opatření jsou navázána na něj, nebo nemáme semafor a opatření děláme plošná.”

Vláda ještě před tím, než se barva semaforu sjednotila, začala zavádět plošná opatření pro celé Česko, například zavřela obchody a omezila volný pohyb. Poté celý projekt vyšuměl do ztracena.

V říjnu se koronavirus šířil komunitně celým Českem
V říjnu se koronavirus šířil komunitně celým Českem | Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví

My máme „kočkoPSA“

„Když víme, že od středy tohoto týdne se pohybujeme na stupni číslo čtyři, pak pokud to vydrží do středy příštího týdne, tak bychom od dalšího pondělí mohli rozhodovat o rozvolnění,“ vysvětloval na tiskové konferenci ke vzniku Protiepidemického systému (PES) Jan Blatný (za ANO), od jara už třetí ministr zdravotnictví. Byl pátek 13. listopadu.

A jak nový ministr řekl, tak se i stalo: brzy došlo k přechodu ze 4. na třetí stupeň. Problém ale nastal, když se situace začala opět zhoršovat. Vláda se totiž 8. prosince rozhodla zavést jakési „mezipatro“ mezi 3. a 4. stupněm indexu, když omezila například otevírací dobu restaurací, přestože měly mít podle pravidel třetího stupně otevřeno do 22.00.

„Hospodští to mají asi jako trest, že nedokázali uhlídat hosty,” kritizoval vládu například místopředseda sněmovního zdravotního výboru Vlastimil Válek (TOP 09) s tím, že se z PSA stal „kočkoPES“.

V úterý bylo skóre PES už pátým den na nejhorším stupni. O případném zpřísnění opatření, jež může zahrnovat třeba omezení provozu obchodních center, bude vláda jednat ve středu.

S čím jsme vstupovali do první vlny?

I když mělo Česko připravený pandemický krizový plán, během první vlny zemi trápil akutní nedostatek zdravotnických pomůcek. Roušky a respirátory se nedostávaly ani zdravotníkům, kterým je doma na koleni šili dobrovolníci.

Signál o tom, že země není připravená, přitom vláda dostala už na podzim minulého roku. Tehdy Česko v žebříčku Global Health Security Index, který hodnotí připravenost jednotlivých zemí světa na případnou pandemii, skončilo na 42. pozici. Lépe na tom podle hodnocení amerických odborníků byly i Turecko, Argentina či Jihoafrická republika.

Jak jsou státy připravené na náhlé zdravotní krize?
Jak jsou státy připravené na náhlé zdravotní krize? | Zdroj: iROZHLAS.cz/Global Health Security Index

Letos v lednu před nebezpečím nákazy zákonodárce varoval také lékař a poslanec ODS Bohuslav Svoboda. Požadoval, aby sněmovna zařadila na program jednání bod informace vlády o chystaných opatřeních.

„Jaké jsou lůžkové kapacity Česka? Máme dostatečný počet zdravotních pomůcek, ochranných oděvů, dezinfekce a masek? Máme dostatek personálu, který je připraven na možné nenadálé situace?“ ptal se Svoboda 28. ledna na plénu.

Přesto bylo na začátku března ve skladech Správy státních hmotných rezerv jen 10 000 ochranných brýlí a 10 000 respirátorů. Roušky nebo dezinfekce nebyly ve skladech vůbec. „Nakupujeme podle požadavků jednotlivých ministerstev. A na ně požadavky nebyly,” pravil v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz šéf organizace Pavel Švagr.

Modelování vývoje

„V březnu někdo přišel s tím matematickým modelem a v srpnu nikdo, sice byl ten stejný člověk, ale už přišel v nějakém čase, a ti, kteří měli přijít, nepřišli,“ prohlásil v minulosti premiér Andrej Babiš (ANO). Hovořil o předsedovi představenstva pojišťovny Direct Pavlu Řehákovi.

Právě on sestavil v Excelu jednoduchý matematický model, který na začátku března poskytl vládě. Původně měl přitom sloužit jen pro jeho firmu.

Předseda představenstva pojišťovny Direct Pavel Řehák
Předseda představenstva pojišťovny Direct Pavel Řehák | Zdroj: Reuters

Díky jeho prezidkcím mohl kabinet včas zareagovat a například zavřít hranice a omezit volný pohyb osob. Jak ale předseda vlády zmínil, podruhé už se taková situace nezopakovala. Ústav zdravotnických informací a statistiky před druhou vlnou nevaroval. I šéf statistiků Ladislav Dušek na konci srpna tvrdil, že situace kolem koronaviru je „dobrá” a „relativně klidná”. Serveru Aktuálně.cz dokonce řekl, že virus slábne.

Ve stejnou dobu přitom Řehák s dalšími dobrovolníky vládu varoval znovu. Ještě před prázdninami jim navíc zaslal materiál, v němž ve 32 bodech doporučil, jak by se Česko mělo na druhou vlnu přepravit. Velkou část z nich vláda nezrealizovala v dostatečném rozsahu, jelikož se rozhodla věřit vlastním analýzám.

„S velkou úctou k panu Řehákovi a poděkováním za jeho analýzu je nutné zdůraznit, že sám stát má vlastní analýzy a materiály od svých odborníků na denní bázi a při svých rozhodnutích vychází z odborných podkladů,“ napsal Deníku N již bývalý ministr zdravotnictví a poslanec Adam Vojtěch (za ANO).

Ignorování nástupu druhé vlny

„Neměli bychom se strašit druhou vlnou, jsme na ni připraveni. Vůbec nechápu, jaký plán po nás opozice chce. Když budeme mít pocit, že je nějaký zvýšený výskyt, tak samozřejmě budeme reagovat velice rychle, ale už to nikdy nebude plošné opatření,” uklidňoval premiér Andrej Babiš na začátku června.

V září vláda zavedla roušky v prostředcích hromadné dopravy a premiér vybídl v Poslanecké sněmovně opozici, aby místo koronaviru řešila zahrádkářský zákon. Zároveň kabinet odmítl zavádět přísnější opatření.

Druhá vlna nakonec přišla a s ní i celostátní opatření v podobě zavření sportovišť a kulturních institucí, případně omezení otevírací doby restaurací. Situace se obrátila poté, co se v říjnu ve volbách rozhodlo o vedení krajů a složení třetiny Senátu. „Musíme přijmout opatření na dva týdny a pokusit se srazit vysoká čísla nakažených co nejníž. Poté by se přijala už pouze podstatně mírnější, udržovací opatření,“ řekl tehdejší ministr zdravotnictví Prymula.

Nebylo tomu tak. V dalších týdnech Itálie zařadila Česko mezi rizikové země a začali se ozývat zdravotníci, kteří upozorňovali, že počty hospitalizovaných se zvyšují a nemocnice přestávají situaci zvládat. V krajích přestávaly hygienické stanice stíhat trasovat, semafor kompletně zrudnul a začaly docházet plicní ventilátory.

Vláda tak začala přitvrzovat - zavřela školy i restaurace a zavřela vysokoškolské koleje. „Jsme nuceni přijmout taková opatření, která by během dvou, maximálně tří týdnů obrátila ten trend. Jinak by logicky došlo k přetečení kapacity nemocnic,“ oznámil Prymula. Babiš ještě v říjnu označil situaci za „katastrofální”.

Koronavirová krize v Česku
Koronavirová krize v Česku | Zdroj: Michaela Danelová/iROZHLAS.cz

Komunikace jen přes tiskové

„Komunikace není ideální, je potřeba komunikovat jasně a zřetelně. Já to dělám, já nejsem ministr zdravotnictví,” vyjadřoval se premiér Babiš v srpnu ke zmatkům ohledně zavádění roušek. Kritika mířila hlavně na tehdejšího ministra zdravotnictví Vojtěcha.

Se špatnou komunikací ale kabinet bojuje už od jara. Že si premiér problém uvědomoval, dokazují i dokumenty z jednání vlády, které server iROZHLAS.cz prostudoval. „Předseda rady přivítal členy rady a apeloval opětovně na jednotnou komunikaci vlády navenek,“ stojí v zápisu o zářijové schůzce Rady pro zdravotní rizika.

Resort zdravotnictví v té době po Vojtěchovi převzal epidemiolog Prymula, který chtěl „komunikaci dramaticky zlepšit“. A zpočátku komunikoval až moc. Podle domluvených pravidel pak mohl mluvit veřejně o koronaviru pouze dvakrát týdně, což se mu ale - ani přes premiérův apel - nedařilo, jak už dříve zmapoval server iROZHLAS.cz. Komunikace kabinetu tak byla podle některých expertů na marketing matoucí.

Jenže problém má i současný ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Jeho resort vydal například novinový inzerát, který lidi vyzýval, ať se nechají naočkovat. A sklidil za to vlnu kritiky. Třeba vedoucí katedry Marketingové komunikace a public relations na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy Denisa Hejlová napsala, že titulky inzerátu mohou působit tak, že vypadá jako zaměřený spíš proti očkování.

„Musí připravit nějakou kampaň. Doufejme, že bude vypadat jinak než ten inzerát, který jsem viděl, který byl úplně katastrofální,“ prohlásil na adresu Blatného premiér Babiš.

Padesátimilionový tendr na mediální kampaň ovšem ministerstvo spustilo až minulý týden, aby ho o tři dny později po kritice zrušilo a oznámilo spolupráci s marketingovými agenturami. Třeba Asociace Public Relations se ale o záměru dozvěděla až ze sociálních sítí.

Problém s komunikací měly ale například i hygienické stanice, které do letoška nebyly na takový zájem veřejnosti i novinářů zvyklé. Třeba šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová nejprve kritizovala účastníky medializované párty v klubu Techtle Mechtle s tím, že měli mít roušky. Pak se ale opravila. Na bary se povinnost nevztahovala.

Situaci chtěl ministr Vojtěch vyřešit jednoduše: pracovníci napojení na ministerstvo měli komunikovat jen přes jeho tiskové oddělení.

„Ano, mám oficiální informaci, že se všechno komunikuje přes tiskový odbor ministerstva,“ řekla serveru Seznam Zprávy pražská hlavní hygienička Zdeňka Jágrová. Tehdejší mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová ale celou věc omlouvala tím, že chce jen sjednotit komunikaci.

Zmocněnec Babiš a koordinátor Blahuta

„Protože já mám svoje zkušenosti s ministerstvem zdravotnictví, celoroční, takže jsem se rozhodl, že to budu já,” vysvětlil o víkendu premiér Andrej Babiš, proč by se měl stát vládním zmocněncem pro očkování proti nemoci covid-19.

Nabídku na tuto práci dostal o několik dní dříve epidemiolog Roman Prymula. Tomu ale nakonec vadilo, že by měl doplnit už fungujícího koordinátora očkování, farmaceuta Zdeňka Blahutu. „Rozhodl jsem se tak, protože není možné to řídit ze čtyř míst,“ řekl pro server iDnes.

Zatímco se v Česku řeší, kdo bude koordinátor, v sousedním Německu jsou na očkování proti viru daleko lépe připraveni. „Můžeme se podívat třeba na Bavorsko, které má v každém okrese očkovací centrum a nasmlouváno 3500 lékařů,“ řekl v nedělním vysílání Českého rozhlasu Plus matematik a ředitel Centra modelování biologický procesů René Levínský.

Exředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta
Exředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv Zdeněk Blahuta | Zdroj: Filip Jandourek/Český rozhlas

Jaké jsou podle něj zásadní úkoly pro vládu? „V první řadě by měla řešit logistiku očkování, která je náročná už kvůli tomu, že vakcína od firmy Pfizer vydrží mimo mrazáky jen 5 dní. Měla by na tom pracovat s hejtmany a v každém kraji mít dvě až tři očkovací centra,“ vysvětlil matematik.

Jenže koordinace s hejtmany zatím nefunguje, jak upozornil šéf Jihočeského kraje Martin Kuba z ODS. „Vypadá to, jako by největší problém očkovací strategie bylo rozvést zmrazenou vakcínu. Hlavní přeci je, aby každý věděl, kdy a jak se může hlásit, a vytvořit ve všech okresech personální a prostorové kapacity pro bezpečné očkování tak velkých počtů lidí. O tom ve strategii očkování není ani slovo,“ napsal hejtman na twitteru.

„Bude to jedna z nejnáročnějších logistických operací v dějinách českého zdravotnictví,“ hodnotí očkování koordinátor Blahuta.

Jak si s úkolem koaliční vláda ANO a ČSSD poradí, se dozvíme až v roce 2021.