Estonský ministr obrany: My víme, jak Rusové přemýšlejí. Eskalace v Sýrii nebo Mali je jejich plán

Hanno Pevkur je od poloviny července zodpovědný za obranu Estonska, země, která byla v minulosti dvakrát okupována Sovětským svazem a s dnešním putinovským Ruskem sdílí více než 300 kilometrů dlouhou hranici. Na konci srpna přijel do Prahy na neformální zasedání unijních ministrů obrany, aby probrali pokračující agresi Ruska proti Ukrajině. „Estonsko je v kyberválce každý den,“ popsal v exkluzivním rozhovoru pro iROZHLAS.cz.

Rozhovor Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur na neformálním zasedání unijních ministrů obrany v Praze

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur na neformálním zasedání unijních ministrů obrany v Praze | Foto: Tomas Tkacik / SOPA Images/Sipa USA | Zdroj: Reuters

Mluvíme spolu několik minut po konci neformálního setkání ministrů obrany zemí Evropské unie. Přineslo zasedání nějaké výsledky? Na čem jste se dohodli?
Věřím, že ten největší výsledek teprve přijde, protože jsme zahájili proces ke spuštění nové vojenské výcvikové mise pro Ukrajinu. Kromě toho jsme se jasně shodli, že musíme pokračovat v pomoci Ukrajině.

Jsem velmi rád, že jsem mezi ministry necítil žádnou únavu z války, protože to je to, o čem se nás ruská informační válka snaží přesvědčit: že Evropa už je z války unavená. To jsem necítil a je pro mě velmi důležité, že panuje jasné porozumění tomu, že musíme pomáhat Ukrajině, jak bude potřeba, a tak dlouho, dokud bude potřeba.

‚Železná lady současnosti.‘ Estonská premiérka Kallasová razí nekompromisní postoj k Rusku

Číst článek

V jaké fázi ta výcviková mise pro ukrajinské vojáky je?
Sami Estonci vlastně ukrajinské vojáky cvičí už nějakou dobu a jsme také připraveni se připojit k výcviku, které provádí Velká Británie, ta se zavázala vycvičit deset tisíc ukrajinských vojáků.

Nám je to vlastně jedno, jestli půjde o výcvik vedený Británií, Evropskou unií nebo námi bilaterálně. Pro nás je důležité to, že jsme připravení provádět výcvik také přímo v Estonsku.

Můžete alespoň přiblížit, o jaký výcvik půjde a čím konkrétně může přispět Estonsko? Ptám se proto, že je vaše země známá svými schopnostmi boje v kyberdoméně….
Nějaké spolupráce v určitých oblastech už máme, nemohu to ale komentovat. Hlavní fokus ale bude na výcvik základních vojenských dovedností, tak jak to dělá Británie nebo USA.

Za celý demokratický svět

Estonsko, přestože to není velká země, patří k největším podporovatelům Ukrajiny. Proč je to pro vás tak důležité?
Proč? Především sdílíme stejnou historii. Chápeme, k čemu to může vést, pokud nebudeme pomáhat Ukrajině. Není to jen otázka toho, aby Ukrajina byla svobodná země a Ukrajinci měli možnost se svobodně rozhodovat. Tahle válka, válka Ukrajiny proti Rusku, je válkou za celý svobodný demokratický svět.

Na sdílenou zkušenost jsem se také chtěla zeptat, nakonec obě země, Estonsko i Ukrajina, byly sovětskými republikami. Navíc jsme si minulý týden připomínali 83 let od podpisu paktu Ribbentrop-Molotov, kterým si Sovětský svaz a nacistické Německo rozdělily sféry vlivu v Evropě…
Všichni chápeme, co to znamenalo. Zrovna před dvěma dny jsme měli v Estonsku nový průzkum veřejného mínění a ten říkal, že více než 90 procent Estonců podporuje pomoc Ukrajině. To je odpověď. Nikdo nechce ztratit svou svobodu a nezávislost.

Estonský ministr obrany Hanno Pevkur během rozhovoru pro iROZHLAS.cz | Foto: Anna Slámečková

Rusko napadlo Ukrajinu před šesti měsíci, shodou okolností na 24. února připadá také estonský den nezávislosti, státní svátek, který připomíná vznik nezávislé estonské republiky v roce 1918. Vzpomenete si, co jste tehdy dělal?
V tu dobu jsem ještě nebyl ministrem obrany, ale místopředsedou estonského parlamentu, a musel jsem se tak účastnit oslav. Ráno jsme se vzbudili, zapnuli zprávy a slyšeli, že válka začala – i když začala vlastně už v roce 2014, ale v plném rozsahu začala až letos v únoru, samozřejmě absolutně nebyla nálada slavit.

Ale na druhou stranu dám to dalo příležitost využít ten okamžik, kdy jsou všichni doma a sledují televizi, aby si poslechli projevy prezidenta a premiéra, dalo nám to možnost říct velmi jasně od první chvíle, že stojíme s Ukrajinou.

Estonsko omezuje vstup Rusům, méně víz jim bude vydávat taky Finsko

Číst článek

Jak už jste naznačil, tehdy jste ještě nebyl ministrem obrany, tím jste se stal až k 18. červenci, tedy před měsícem a kousek. Jaké to je být ministrem zodpovědným za obranu země sousedící v Ruskem v téhle době, v době války?
Jako ministr jakéhokoliv resortu vždycky čelíte výzvám. Poprvé jsem byl ministrem v roce 2008, tehdy jsem řídil ministerstvo sociálních věcí. V té době byla Evropa v krizi, byla velká nezaměstnanost, nepokoje a stávky, takže ani tehdy to nebylo jednoduché. Pořád se děje něco, co vás znepokojuje, na co musíte dávat pozor. Samozřejmě teď je situace trochu jiná, ale já jsem se nikdy nebál zodpovědnosti.

Byl jsem také ministrem spravedlnosti a vnitra. Když jsem byl ministrem vnitra, Rusko uneslo jednoho našeho policistu z estonské hranice. Musel jsem vyjednávat s FSB (ruská civilní kontrarozvědka – pozn. red.), abych ho dostal zpátky.

Já a všichni Estonci víme, jak Rusové přemýšlejí a jak se chovají. Je naší zodpovědností být připraveni a naši lidé na ministerstvu i v ozbrojených silách jsou velmi, velmi dobří.

Na tohle jsme čekali

Co se pro Estonsko za těch šest měsíců změnilo? Navyšovali jste například rozpočet pro obranu tak jako Německo?
Když si vezmete jenom čísla, tak bych řekl, že jsme navýšili náš obranný rozpočet úplně nejvíce. Estonský rozpočet na obranu jsme od konce února do dnešního dne zdvojnásobili.

Co budete tedy nakupovat? Neuvažujete o vlastních stíhacích letounech? V současnosti se totiž v ochraně nebe nad Pobaltím střídají členské státy NATO v rámci air policing mission...
Ne, o stíhačkách v tuto chvíli neuvažujeme. Naše obranná strategie je jiná, zaměřuje se hlavně na pozemní doménu a na moře. Koupili jsme třeba pobřežní raketové systémy a raketomety HIMARS, budou následovat systémy protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu. Takže na tohle se soustředíme.

Česko schválilo vstup Finska a Švédska do NATO. Ratifikační listiny podepsal prezident Zeman

Číst článek

Další významná změna, ke které došlo po útoku na Ukrajinu, je rozhodnutí Švédska a Finska opustit neutrální pozice a připojit se k NATO. Co na to říkáte?
My jsme na tohle čekali mnoho let nebo spíš dekád. Konkrétně Finsko je náš velmi blízký soused a přítel, bratrská země. Bude to velká změna, protože Baltské moře teď bude vlastně moře Severoatlantické aliance, i když samozřejmě ne podle práva, pořád to budou mezinárodní vody. Jejich přistoupení alianci hodně posílí.

Jsme v kyberválce

Válka probíhá také v kyberprostoru, a to nejen v tom ukrajinském. Zaznamenali jste za posledního půl roku vyšší počty kyberútoků proti Estonsku?
Rozhodně. Od 24. února – a obzvláště v poslední době – jsme viděli obrovský nárůst kyberútoků. Naši lidé denně bojují s desítkami kyberútoků.

Počkejte, s desítkami? Denně?
Ano, denně jsou proti Estonsku vedeny desítky kyberútoků. A nemíří jen proti státním systémům, ale také například před pár dny byl veliký útok na dvě největší mediální společnosti.

Estonsko čelilo největším kybernetickým útokům od roku 2007, přihlásili se k nim ruští hackeři

Číst článek

A pozor, nemluvím o konstantní hrozbě, mluvím opravdu o neustálých útocích. Je to rozdíl, když někdo říká, že se musíme připravovat na kyberútoky. Estonsko je v kyberválce každý den.

Předpokládám, že ty kyberútoky přicházejí z Ruska. Ptám se proto, že vždy není jednoduché přisoudit útok konkrétní zemi nebo útočníkovi.
Samozřejmě, odkud jinud? Nikdo jiný na tom nemá zájem. Třeba když jsme se rozhodli přesunout sovětský památník z Narvy (město v Estonsku – pozn. red.) do muzea, od toho dne se počet kyberútoků navýšil.

Před setkáním unijních ministrů jste napsal na twitter, že Rusko se snaží rozbít jednotu Evropské unie v různých neklidných oblastech po světě, jako je Mali nebo Sýrie. Co jste tím myslel?
Po světě jsou různé neklidné oblasti neboli „hotspots“ a vidíme, že Rusko má zájem situaci v nich eskalovat. Mluvím třeba o Vagnerově armádě v Africe nebo v Sýrii. Rusko se snaží přesunout naši pozornost od Ukrajiny k těmto zemím.

Jako kdyby jehlou neustále píchalo do různých míst a snažilo se tak narušit evropskou jednotu a to nemůžeme dovolit. Musíme chápat, že prostě není náhoda, když se něco děje v některé těchto oblastí. Ať už jde o vývoz obilí, situaci v Sýrii nebo na západním Balkáně, všechno je to součástí ruského strategického plánu.

We can not loose our focus from Ukraine, as Russia wants to break EU unity in different global hotspots - Mali, Western Balkans, Syria, Libya etc.

12:05 – 30. 08. 2022

2 16

Kateřina Gruntová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme