„Norové zaslali vyjádření k Evropskému soudu pro lidská práva ve věci stížnosti paní Michalákové,“ řekla redakci Boková. „Pokud jde o obsah, tak ten vám sdělovat nebudu,“ dodala. K tomu, co Norsko napsalo, se nechtěl vyjadřovat ani český vládní zmocněnec při soudu Vít Schorm.

Eva Michaláková se na soud ve Štrasburku obrátila v polovině roku 2017. O zhruba rok dříve ji norský soud zbavil rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechal. Děti pak úřad odebral v roce 2011.

K tomu, co napsalo Norsko, se nyní vyjádří rodina Michalákových a posléze Česko. „Zašleme to k Evropskému soudu pro lidská práva v průběhu příštího týdne. Trváme na tom, že u stěžovatelů došlo k porušení práva na rodinný život,“ přiblížila Boková.

Vládní zmocněnec pro lidská práva Vít Schorm, který v případu za Česko mluví, plánuje poslat stanovisko v příštích týdnech až měsících. „Už se nachyluje k okamžiku, kdy tu příležitost dostaneme,“ vysvětlil.

Stále se ale může stát, že se kauza před Evropský soud pro lidská práva nedostane. „Stížnost sice byla oznámena norské vládě ke stanovisku, ale i po něm může být stížnost odmítnuta, anebo označena za neopodstatněnou,“ dodal pro iROZHLAS.cz Schorm.

Dvě vítězství ve Štrasburku

Evropský soud pro lidská práva řeší ještě zhruba čtrnáct podobných případů, ve dvou z nich rozhodl v úterý.

U obou konstatoval, že norský úřad Barnevern porušil článek 8 Evropské úmluvy o lidských právech, který upravuje právo na rodinný a soukromý život a dal tak za pravdu rodičům. Rodiny dostaly odškodné 25 tisíc a 35 tisíc eur (tedy asi 642 tisíc a 900 tisíc korun).

„Tyto případy také budu registrovat a začlením je do vyjádření,“ okomentovala rozhodnutí Boková.

V prvním případě úřad odebral rodině Hernehultových tři děti, dvě umístil do pěstounských rodin a jedno „se speciálními potřebami“ do ústavní péče. Tento syn se ale nakonec do rodiny vrátil. Podle europoslance Tomáše Zdechovského je případ výjimečný tím, že „byl poprvé soudem zpochybněn i důvod odběru dětí, který byl nečekaný“.

V žalobě Pedersonových norský úřad odebral rodičům několikaměsíční miminko. Odůvodnil to tím, že jsou oba mentálně nemocní a neschopní péče. Dítě se nejdříve dostalo k pěstounům a později bylo adoptováno.

Další stížnosti včetně té od rodiny Michalákových čekají na projednání. Mezi nimi je například i ta, která se týká slovensko-norského páru Ladických, jimž norská sociální služba Barnevernet v roce 2015 odebrala dceru Maxine.

Dominika Kubištová, Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít