Evropa oslavuje Den vítězství. Před 68 lety pro ni skončila druhá světová válka

Dnešní státní svátek připomíná oficiální konec druhé světové války v Evropě. Před 68 lety vstoupila v platnost kapitulace, kterou podepsali představitelé nacistického Německa v Remeši. I když výstřely 8. května ještě definitivně neumlkly, šest let válečného utrpení se nachýlilo ke konci. U příležitosti Dne vítězství se koná řada pietních shromáždění.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezident Zeman dekoruje vojenskou standartu při pietním aktu u Národního památníku na Vítkově | Zdroj: ČTK

Vzpomínková akce se konala i u hrobu Neznámého vojína na pražském Vítkově. Slavnostního aktu se zúčastnila řada reprezentantů české politické scény včetně prezidenta Miloše Zemana a premiéra Petra Nečase. Početní diváci přišli hlavně kvůli slavnostní atmosféře a možnosti vidět historické prapory a uniformy.

„Osmý květen je pro nás nejen symbolem osvobození naší vlasti od nacistické okupace, ale také symbol pádu jedné totalitní diktatury, pod kterou náš národ žil,“ řekl Petr Nečas a dodal:

Přehrát

00:00 / 00:00

Hostem Ranního interview na Radiožurnálu byl historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu v Praze

„Je také důležité si připomenout, že po celou dobu byl český národ na straně spojenecké koalice, která bojovala proti nacistickému zlu a že tomu přinesl velké oběti jak na obou frontách druhé světové války, tak i v domácím odboji.“

Zúčastnili se také váleční veteráni, třeba nadporučík Jiří Pospíšil. Jako gymnazista se zapojil do domácího odboje a později i květnového povstání. Kdyby měl jít do bojů znovu, prý by si to pořádně rozmyslel.

Přehrát

00:00 / 00:00

Sváteční atmosféru u Národního památníku na Vítkově přiblížila redaktorka Eva Rajlichová

Hrob neznámého vojína má velký symbolický význam. „Pro armádu České republiky a všechny vojáky je toto velký symbol, který navazuje právě na hrdinství našich předchůdců, všech vojáků, kteří bojovali za druhé světové války,“ říká ředitel Vojenského historického ústavu plukovník Aleš Knížek.

Na Vítkově jsou ostatky dvou neznámých vojínů. Je tam pohřben padlý neznámý hrdina od Dukly a také legionář od Zborova. Symbolizuje to kontinuitu mezi hrdinstvím vojáků, kteří bojovali za první a druhé světové války.

Letec RAF se po letech vrátil na místo sestřelu svého letounu

Číst článek

Přestože je 8. květen dnem oslav, válka ve světě pokračovala ještě několik měsíců. Ani v Evropě boje neskončily hned.

Osvobození Prahy 1945 | Foto: Creative Commons, Attribution-Share Alike 3.0 Unported

„Boje v Evropě u nás skončily v noci z 11. na 12. května, kdy vlastně německé jednotky, které ustoupily z východní fronty a které Američané nevzali do zajetí, ještě svedly posledních několik střetnutí se sovětskou armádou v Březnici, v Milíně, okolo Čimelic a podobně,“ připomíná historik Tomáš Jakl a vysvětluje:

„Osmý květen je celosvětově slaven, protože v tento den byla oznámena německá kapitulace, která vstoupila v platnost o půlnoci z osmého na devátého května.“

Člen Konfederace politických vězňů a Svazu letectva Jan Adámek vzpomíná na osvobození země spojeneckými vojsky jako na velký den. Sám byl v bojích v závěru války raněn.

Maďarsko konec války neslaví. Spojuje ho s nástupem další totality

Číst článek

„Jako skaut jsem byl na barikádě. A poslední německé letadlo, které létalo nad Prahou, na nás střílelo. Na náměstí bylo plno lidí, vítali vlasovce. A na košířském náměstí bylo na padesát mrtvých. Já spíš vzpomínám na 7., kdy se tato událost stala, protože tam na tom náměstí jsem se vlastně podruhé narodil. Ležel jsem mezi padesáti mrtvými a byl jsem sice raněn, ale přežil jsem,“ upozorňuje.

Lidé umírali dál také na následky věznění. Rodinu Hany Faltusové, rozené Dolečkové, okupanti uvěznili za odbojovou činnost.

„Můj otec už se zapojil v 39. roce, protože se nemohl smířit s okupací. A postupně do toho byla zapojena celá rodina – i můj bratr, který dělal spojku. V roce 1943 jsme potom byli prozrazeni. 11. března přišlo gestapo a celá rodina byla převezena do Pardubic, kde nastaly kruté výslechy, ale nebyl nikdo prozrazený,“ vysvětluje paní Hana.

Přehrát

00:00 / 00:00

Plukovník Jaroslav Hofrichter zavzpomínal, kdy měl za války jako letec největší obavy o život

Jejího otce Čeňka popravili, zatímco ji, její matku a mladšího bratra Oldřicha poslali do koncentračního tábora. Bratra viděla naposledy v Terezíně.

„Pak byl převezený do koncentračního tábora Moringen, který byl čistě pro děti, na kterých tam němečtí lékaři dělali pokusy. My jsme se měli jako sourozenci moc rádi. Vzpomínám na něj snad každý den, i teďka. A na to, co všechno prožil. I když se dočkal osvobození, už se nemohl vrátit domů, protože kvůli pokusům, které na něm byly dělané, oslepl, byl chromý. Podlehl 24. srpna v roce 1945,“ vzpomíná.

I památce Oldřicha Dolečka budou věnovány různé pietní akce, na kterých si dnes lidé připomínají oběti druhé světové války.

Historik Jakl zmiňuje, že i v současné době, po 68 letech, je stále možné najít v archivech nové skutečnosti o konci války. "U nás napřklad ještě není znám přesný počet obětí května 1945 na české straně," říká historik a dodává:

"Vysvětluji si to tím, že akcent na osvobození sovětskou armádou české oběti umenšoval, ty přitom sovětským vojákům vybojovaly poměrně snadný přístup do české kotliny."

Osvobození českých zemí spojeneckými vojsky | Foto: Michal Jindra

Jitka Hanžlová, Eva Rajlichová, Kristina Winklerová, kko Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme