Brusel šetří českou evidenci skutečných majitelů. ‚Nelze dát sankci za přísnější řešení,‘ brání se resort

Měl to být způsob, jak do legislativy promítnout úpravu evropské směrnice proti praní špinavých peněz. Od června proto v tuzemsku funguje novelizovaná verze evidence skutečných majitelů. Firmy tak musí třeba nově pod hrozbou sankcí uvádět skutečné vlastníky. Evropská komise ale teď šetří, zda je český rejstřík opravdu v souladu s unijním právem. Ministerstvo spravedlnosti věří, že nepochybilo.

Doporučujeme Praha/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Eurokomisařka Věra Jourová z hnutí ANO | Zdroj: Fotobanka Profimedia

„Je důležité odstranit nedostatky ve všech členských státech,“ řekla pro iROZHLAS.cz eurokomisařka Věra Jourová (ANO), která se o přijetí přísnějších pravidel v boji proti praní špinavých peněz v Bruselu před třemi lety výrazně zasadila.

Dvanáct států vyzvalo Evropskou unii, aby zaplatila bariéry proti migrantům. Je mezi nimi i Česko

Číst článek

Cíl unijních špiček byl přitom jediný: omezit financování terorismu a zprůhlednit vlastnickou strukturu firem. Členské státy proto měly za úkol upravenou evropskou směrnici proti praní špinavých peněz zapracovat do svých právních řádů.

Aktuální šetření Evropské komise tak nedopadlo pouze na české úřady. „Nyní ze strany komise probíhá kontrola této transpozice legislativy ve všech členských státech, tedy nejen v Česku,“ pokračovala Jourová s tím, že ale nejde o nic mimořádného.

„Mezera v jednom členském státě bude mít dopad na všechny ostatní,“ vysvětlila dále eurokomisařka. Brusel tak nyní zkoumá, jakým způsobem země směrnici rozpustily do svých právních řádů. Zaměří se například na to, zda neobsahuje chyby či účelové mezery.

Skutečný majitel

Česko danou směrnici do tuzemské legislativy promítlo po dlouhých diskusích v podobě zákona o evidenci skutečných majitelů. Ten začal platit letos v červnu. V praxi to pocítily především firmy, ty musí nově veřejně a pod hrozbou sankcí dokládat skutečné vlastníky.

A v tom by mohl být právě háček. Česká definice skutečného majitele firem totiž rozlišuje nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod. V rejstříku tak mohou být u jedné společnosti zapsáni dva různí lidé.

„Vymezení skutečného majitele podle směrnice je bohužel velmi obecné, tudíž vyžaduje nemalou míru interpretace a předpokládá předporozumění pojmu skutečného majitele a jeho smyslu. Vymezení proto také nebylo možné do české právní úpravy jednoduše opsat, ale muselo dojít skutečně k důsledné transpozici, které předcházela podrobná analýza.“

Vladimír Řepka (mluvčí ministerstva spravedlnosti)

Je to třeba případ holdingu Agrofert, u něhož figuruje jako koncový příjemce premiér Andrej Babiš (ANO). Jako osoba s koncovým vlivem je pak ale uveden správce svěřenských fondů a předseda představenstva koncernu Zbyněk Průša.

Podle některých odborníků jde však české pojetí skutečných majitelů nad rámec evropské směrnice. Například Asociace za práva občanů a podnikatelů za to, že v důsledku pak může „vycházet“ jiný vlastník firmy podle české legislativy a jiný podle unijního předpisu.

„Uvedené nesrovnalosti vedoucí k nesprávnému převzetí pojmu skutečný majitel ze směrnice EU proti praní peněz do zákona o evidenci skutečných majitelů mohou mít pro Českou republiku závažné důsledky,“ píše asociace na svém webu.

Konkrétně zmiňuje „díry“ ve společném evropském přístupu k boji proti praní peněz, zvýšenou administrativní zátěž kvůli odlišnému určování skutečných majitelů či dopad na čerpání dotací v Česku. V polovině srpna kvůli tomu asociace poslala do Bruselu podnět.

Ministerstvo nesouhlasí

Pokud by Evropská komise došla k závěru, že došlo na české straně k pochybení, může zahájit formální řízení o nesplnění povinnosti. „Jako první krok zašle komise formální výzvu s žádostí o další informace dotčené zemi, která musí ve stanovené lhůtě, obvykle do dvou měsíců, zaslat podrobnou odpověď. Toto je postup, který platí pro všechny členské státy stejně, pro všechny směrnice Evropské unie,“ přiblížila eurokomisařka Jourová.

Evropská komise: Kontrola střetu zájmů v Česku se hmatatelně zlepšila, stoprocentní záruka zatím není

Číst článek

Ministerstvo spravedlnosti se ovšem toho, že by směrnici do českých zákonů nedostatečně zapracovalo, neobává. „České vymezení není s ohledem na jeho aplikovatelnost a srozumitelnost opisem textu směrnice, ale materiálně mu odpovídá. To je z odborného hlediska správně,“ uvedl mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Evropská směrnice navíc podle Řepky umožňuje členským státům přijmout i přísnější úpravu, za kterou by resort neměl být trestán. „Nelze sankcionovat členský stát za to, že v oblasti regulované směrnicí zvolí přísnější a komplexněji řešení, které současně subsumuje požadavky směrnice,“ pokračoval mluvčí.

Brusel českou stranu podle Řepky kvůli tomu zatím nekontaktoval. „Evropská komise pouze v rámci schváleného Národního plánu obnovy vyjádřila obecný požadavek na analýzu vymezení skutečného majitele a jeho aplikaci. Lze to považovat za běžný postup,“ dodal.

Kdy by mohla být prověrka dokončena, ale není zatím jasné. „Naším cílem je dokončit toto posouzení velmi brzy,“ uvedla mluvčí Evropské komise pro oblast finanční stability Aikaterini Apostolová. Stejně tak neupřesnila termín, kdy Brusel s prověrkami začal. „Vzhledem k probíhajícímu hodnocení je to vše, co můžeme v této fázi říct,“ doplnila pouze.

Střet zájmů

Kritický je však vůči tuzemské definici skutečných majitelů také pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. „Jsem přesvědčen, že to není v souladu s evropskou směrnicí proti praní špinavých peněz,“ uvedl s tím, že to konzultoval i se zahraničními právníky. „Legislativa se zde ve skutečnosti přizpůsobovala potřebám Babiše,“ pokračoval.

„Koncern Agrofert totiž riskuje při uvádění nepravdivých informací o svém skutečném majiteli při získávání zakázek a dotací. Členské státy si ovšem nemohou tyto mezinárodní termíny takto přizpůsobovat,“ nastínil dále Peksa. Europoslanec tak narážel na to, že všechny žádosti o evropské dotace musí být opatřeny informací, kdo firmu vlastní.

Piráti i další opoziční strany, stejně tak protikorupční organizace, už dříve upozorňovali na to, že by daný zákon mohl nahrávat Babišovi v jeho sporu o střet zájmů. Původně v něm byla klička, díky níž by byl totiž považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoliv za vlastníka samotného koncernu. Nakonec to ale neprošlo.

Babiš jako uživatel výhod

  • Holding Agrofert nechal Babiše zapsat mezi svoje skutečné vlastníky letos v červnu, kdy začala nová verze evidence skutečných majitelů v Česku platit. Uvedl ho jako koncového příjemce výhod. Střet zájmů ovšem koncern vyloučil.
  • Mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka tehdy řekl, že se fakticky nic nemění, protože Babiš koncern neřídí, neovládá a nemá na něj vliv. „K žádnému střetu zájmů nedochází. Údajný střet zájmů je jednoznačně vyloučen,“ uvedl.
  • V dubnu upozornila protikorupční organizace Transparency International na to, že německý registr skutečných vlastníků firem eviduje Babiše jako akcionáře a obmyšleného u společnosti SKW Stickstoffwerke Piesteritz, která je součástí koncernu Agrofert.
  • Podobně evidovala Babiše jako osobu s rozhodujícím vlivem Velká Británie. Transparency International už dříve upozornila na to, že rovněž na Slovensku je Babiš veden jako konečný uživatel výhod plynoucích z Agrofertu.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme