‚Opatření se jeví jako nesprávné.‘ Brusel rozjel s Českem spor o definici skutečných majitelů firem

Evropská komise zahájila s Českem řízení kvůli směrnici proti praní špinavých peněz. Nesouhlasí se způsobem, jakým ji tuzemské úřady zapracovaly do české legislativy. V ní se úprava promítla především v podobě novelizace rejstříku skutečných majitelů. „Vnitrostátní opatření se jeví jako nesprávné,“ napsal Brusel v dopise, který nyní server iROZHLAS.cz získal. Dotčená ministerstva mají dva měsíce na odpověď, spor může skončit i u soudního dvora.

Původní zpráva Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Evropská komise zastává názor, že Česká republika nesplnila povinnosti, píše se v dopisu z Bruselu

Evropská komise zastává názor, že Česká republika nesplnila povinnosti, píše se v dopisu z Bruselu. Ilustrační foto | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Vnímané nedostatky se dotýkají klíčového prvku fungování právního rámce EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu, konkrétně transparentnosti informací o skutečném vlastnictví a jejich začlenění do vnitrostátních centrálních registrů,“ napsala eurokomisařka pro finanční služby Mairead McGuinnessová v dopisu adresovaném na ministerstvo zahraničí.

Firma kandidáta na ministra spravedlnosti Blažka nezveřejňuje účetnictví. Porušuje tak zákon

Číst článek

Evropská komise dokument, který server iROZHLAS.cz nyní získal, zaslala do Česka 12. listopadu. Zahájení řízení o nesplnění povinnosti kvůli nedostatečné transpozici páté úpravy směrnice proti praní špinavých peněz tehdy formálně oznámila také skrze tiskovou zprávu, na kterou upozornil Deník N. Příliš do detailu ale Brusel nešel.

Česko danou směrnici do tuzemské legislativy promítlo po dlouhých diskusích v podobě zákona o evidenci skutečných majitelů. Ten začal platit letos v červnu. V praxi to pocítily především firmy, ty musí nově veřejně a pod hrozbou sankcí dokládat skutečné vlastníky.

McGuinnessová ale v sedmistránkovém psaní upozorňuje, že Česko unijní definici pojmu skutečný majitel do tuzemského práva nepřeneslo správně. „Definice stanovená v zákoně o evidenci skutečných majitelů se odchyluje. (...) Zavádí zejména kritérium finančního prospěchu, které směrnice nestanoví,“ uvedla eurokomisařka.

Česká verze pojmu skutečný majitel totiž rozlišuje nejen osobu s koncovým vlivem, ale také koncového příjemce výhod. V rejstříku tak mohou být u jedné společnosti zapsáni dva různí lidé.

Je to třeba případ holdingu Agrofert, u něhož figuruje jako koncový příjemce premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Jako osoba s koncovým vlivem je ale uveden správce svěřenských fondů a předseda představenstva koncernu Zbyněk Průša.

Nepovolené výjimky

Členské státy měly také zajistit, aby „společnosti a jiné právnické osoby zapsané v rejstříku na jejich území měly povinnost získat a mít adekvátní, přesné a aktuální informace o svém skutečném majiteli, včetně podrobností o účasti skutečného majitele“. To se ale Česku nepodařilo.

„Ustanovení §7 zákona o evidenci skutečných majitelů naproti tomu stanoví nevyvratitelnou domněnku týkající se určitých subjektů,“ pokračuje eurokomisařka.

Evropská definice

Podle evropské směrnice proti praní špinavých peněz je „skutečným majitelem fyzická osoba nebo osoby, které v konečném důsledku vlastní nebo kontrolují klienta, nebo fyzická osoba nebo osoby, jejichž jménem se transakce nebo činnost provádí“. 

Odkazuje tak na pasáž českého zákona, podle něhož „platí, že skutečného majitele nemají“ například veřejné výzkumné instituce, státní podniky, politické strany, školská zařízení, honební společenstva, církevní společnosti nebo společnosti s podílem státu.

Podle Bruselu ale „povinnost znát skutečné majitele a jejich skutečný podíl na vlastnictví“ dopadá na všechny právnické osoby, tedy včetně těch, kterým dali čeští zákonodárci výjimku. Podle McGuinnessové to totiž jinak povede k tomu, že u totožných podnikových struktur budou identifikováni různí skuteční majitelé.

Český zákon tak podle názoru Evropské komise porušuje unijní definici skutečného majitele i ustanovení týkající se povinností skutečných majitelů. „Rovněž brání tomu, aby registry skutečných majitelů shromažďovaly správné a přiměřené údaje o skutečných majitelích,“ shrnuje Brusel.

Přísnější režim nad rámec zmíněné směrnice naopak Česko podle Bruselu zavedlo pro „společnosti kotované na regulovaném trhu, na které se vztahují požadavky na zveřejnění informací“. V jejich případě není potřeba skutečného majitele určit, český zákon to ale nařizuje. „Zdá se, že bylo zahrnutí této výjimky záměrně opominuto,“ píše k tomu eurokomisařka a žádá vysvětlení.

Lhůta pro odpověď

České úřady teď mají dva měsíce na to, aby na připomínky Bruselu reagovaly. „Evropská komise zastává názor, že Česká republika nesplnila povinnosti (…). Vyzývá Vaši vládu, aby jí podala vyjádření,“ stojí v závěru dopisu, který McGuinnessová zaslala do rukou ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD).

Vedle jeho resortu se na odpovědi bude podílet také ministerstvo financí coby gestor případu a ministerstvo spravedlnosti, které evidenci skutečných majitelů spravuje. „Obsah běžícího řízení nebudeme nyní komentovat. Záležitost je aktuálně podrobně analyzována,“ reagoval na dotazy redakce jeho mluvčí Vladimír Řepka.

Výtky Evropské komise ohledně evidence skutečných majitelů firem | Zdroj: iROZHLAS.cz

Na šetření Evropské komise ohledně nesouladu českého rejstříku s unijním právem server iROZHLAS.cz upozornil už v polovině října. Řepka tehdy za ministerstvo spravedlnosti uvedl, že resort nepochybil: „České vymezení není s ohledem na jeho aplikovatelnost a srozumitelnost opisem textu směrnice, ale materiálně mu odpovídá. To je z odborného hlediska správně.“

Když argumenty české strany Brusel nepřesvědčí, může trvat na odstranění nedostatků v zákoně. „Pokud by komise nebyla s odpovědí zaslanou ve stanovené lhůtě spokojena, může vydat odůvodněné stanovisko, případně následně činit další kroky v řízení pro porušení unijního práva,“ připustil nyní Řepka.

Soudní spor

Případ tak by tak mohl v krajním případě skončit i u Soudního dvora Evropské unie. „Pokud vznikl nesoulad, Evropská komise je jako strážce právnosti povinna podat na Česko žalobu pro porušení povinnosti,“ vysvětlil vedoucí Katedry evropského práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Michal Tomášek.

„Každé řízení před soudním dvorem je závažné, na druhou stranu je to celkem běžné, protože řada členských zemí má problém s transpozicí evropských směrnic. A soud má rozhodnout, zda jsou námitky odůvodnitelné,“ pokračoval expert na unijní právo. Ve většině případů Evropská komise totiž podle něj členský stát nakonec žaluje.

Výzva pro českou vládu, aby vysvětlila nesoulad s unijním právem | Zdroj: iROZHLAS.cz

Ani to ale nemusí být konec sporu. Na verdikt, který by opravu zákona nařídil soudní cestou, totiž Česko nemusí nakonec přistoupit. „Když to členský stát přesto neudělá, může nastat další řízení, které může vést až k uložení peněžité sankce,“ doplnil Tomášek. Nemusí jít přitom o malé peníze. Například ve sporu o důl Turów unijní tribunál vyměřil kvůli porušení zákazu letos v září Polsku pokutu ve výši půl milionů eur za každý den těžby.

Práce Jourové

O přijetí přísnějších pravidel v boji proti praní špinavých peněz se v Bruselu před třemi lety výrazně zasadila eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Cíl unijních špiček byl přitom jediný: omezit financování terorismu a zprůhlednit vlastnickou strukturu firem.

Členské státy proto měly za úkol upravenou evropskou směrnici proti praní špinavých peněz zapracovat do svých právních řádů.

Spojení právního státu a peněz? Advokát Soudního dvora EU radí zamítnout žalobu Polska a Maďarska

Číst článek

Termín? 10. ledna 2020. Česko tehdy ale podle Jourové deklarovalo pouze částečnou transpozici nových pravidel.

„Komise posoudila oznámená národní opatření a dospěla k závěru, že existuje několik případů nesprávného provedení směrnice do národního práva, které ovlivňují mimo jiné některé základní aspekty, jako je definice koncového vlastníka a řádné fungování rejstříku koncových vlastníků,“ popsala eurokomisařka pro iROZHLAS.cz.

Šetření Evropské komise ohledně transpozice směrnice proti praní špinavých peněz ale nedopadlo jen na Česko, týká se podle Jourové i dalších členských států. „Komise zahájila 18 řízení o nesplnění povinnosti ohledně provedení AMLD5 (zkratka pro danou směrnici – pozn. red.) proti 16 členským státům,“ uvedla dále Jourová.

Nedostatky tak Brusel našel také třeba v případě Kypru, Maďarska, Estonska, Rakouska nebo Polska. Podle Jourové se však „95 procent případů je vyřešena předtím, než je věc soudnímu dvoru postoupena“.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme