Evropská unie a Čína se sešly v Praze

Světová hospodářská krize, ekonomické vztahy, spolupráce ve vědě a technice a také ekologie - to jsou témata summitu Evropská unie-Čína, který začal odpoledne v Praze. Sedmadvacítku zastupuje na jednání český prezident Václav Klaus a šéf Evropské komise José Barroso, za Čínu jedná premiér Wen Ťia-pao. Summit doprovodí protestní akce aktivistů, kritizujících nedodržování lidských práv v Číně.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Předseda vlády Číny Wen Ťia-pao na summitu EU-Čína | Zdroj: ČTK

Peking usiluje o zrušení evropských restrikcí na dovoz vyspělých technologií a chce také, aby Evropa přiznala čínské ekonomice statut tržního hospodářství. Čína je po Spojených státech amerických druhým největším obchodním partnerem Evropské unie.

V loňském roce tato asijská země dovezla do Unie zboží za 248 miliard eur. EU naopak vyvezla do Číny zboží zhruba za 78,5 miliardy. Nejčastěji se do Evropy dováží oblečení, elektronika, průmyslové zboží, ale taky chemické látky nebo potraviny.

Někteří evropští výrobci ale upozorňují na to, že čínské firmy prodávají pod výrobními náklady. Proti levnému dovozu se Unie brání antidumpingovými cly.

Největším problémem v obchodních vztazích obou ekonomik jsou práva duševního vlastnictví. Čínské firmy totiž přebírají technologické a inovační postupy a do Evropy často vypravují padělané zboží.

Dalším tématem summitu je ekologie. Někteří představitelé Unie se v této souvislosti obávají skutečnosti, že summit povede prezident Václav Klaus. Vzhledem k jeho názorům na životní prostředí se už Brusel nechal slyšet, že by Klaus mohl zkomplikovat diskusi o zelené energii. Čína je největším znečišťovatelem ovzduší a Unie ji tlačí do snižování emisí.

Organizace na ochranu lidských práv už v pondělí vyzvaly politiky, aby se předmětem jednání stalo i dodržování lidských práv v Číně. Český premiér Jan Fischer se v rámci summitu setká se svým čínským protějškem Wen Ťia-paem a čínskými politiky vpodvečer. Amnesty International mu předala petici, ve které požaduje, aby se dodržování lidských práv dnes projednalo.

Jakým způsobem by se měl summit lidských práv dotknout, řekla ředitelka české pobočky Amnesty International Dáša Van der Horstová: "Mělo by to tak být a ono to tak i zpravidla bývá. Ovšem dost často to bývá jen taková alibistická zástěrka, že se to téma v závěrečné deklaraci objeví, ale ve skutečnosti jsou to pouze fráze. Takže požadujeme nejenom to, aby se to v závěrečné deklaraci objevilo, ale aby se jednalo o co nejkonkrétnější formulace a co nejkonkrétnější závazky."

Jestli se téma lidských práv objeví přímo na jednání politiků, ovšem není jasné. "O způsobu uplatnění výstupu z té přijaté petice ještě uvažuji," uvedl premiér Jan Fischer.

O evropsko-čínském summitu jsme mluvili v podvečerním Radiofóru. Záznam pořadu najdete v RÁDIU NA PŘÁNÍ.

Čína ve 20. století

Čína má bohatou historii, která sahá několik tisíc let zpátky. Nejvíce kontroverzí přináší zřejmě ta novodobá. Na začátku 20. století byl sesazen poslední císař, v roce 1912 vznikla republika. Krátce poté je známý jeden neúspěšný pokus o navrácení císařství, který narazil na odpor lidí.

Před druhou světovou válkou byla Čína politicky rozdělená, zemí zmítala občanská válka, která pokračovala i po válce. Z ní nakonec úspěšně vyšli komunisté. Z finančně vyčerpané země se stala Čínská lidová republika. Vláda původní republiky se stáhla na Tchaj-wan, dosud obě strany vedou spory.

Největší otřesy a změny nastaly za vlády Mao Ce-tunga. Ten v šedesátých letech inicioval Velkou proletářskou kulturní revoluci, která měla za cíl vymýtit kapitalismus uvnitř komunistické strany. Kampaň byla zaměřená proti čtyřem údajným přežitkům starému myšlení, kultuře, obyčejům a návykům. Země přišla o velké kulturní dědictví kvůli pálení knih a rabování muzeí.

Po smrti Mao Ce-tunga se moci ujaly proreformní síly. Čína se přiblížila západním mocnostem. V této době vznikly například takzvané zvláštní ekonomické zóny, kde mohly podnikat západní firmy. Stále ale vládla jedna strana. Hospodářské reformy pokračovaly a z Číny se stala velmi rychle rostoucí ekonomika, která postupně předčila Británii i Německo.

Čína a lidská práva

Už při vzniku Čínské lidové republiky se tamní komunisté dopustili kroků, které si vysloužily ostré reakce. Ve snaze sjednotit území si mimo jiné podrobili v roce 1950 Tibet. Vláda v roce 1956 vyhlásila Kampaň Sta květů, ve které měli intelektuálové dát kritické podněty ke zlepšení země.

Kvůli přílišné kritice ale následovala kampaň proti pravičákům, která odsoudila statisíce lidí k smrti nebo k převýchově. Důležité je ještě připomenut jednu tragickou událost - krvavé potlačení protivládních protestů studentů na náměstí Nebeského klidu v Pekingu v roce 1989.

Tyto a další události Čínu do velké míry izolovaly.

Václava Marešová, Katarína Brezovská, Nikola Bojčev Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme