Brusel prověřuje dotace na školicí centra. Firmy si z nich udělaly kanceláře nebo je prodaly

Měla to být školicí střediska, která firmám zajistí zkušenější zaměstnance a pracovníkům dají šanci na lepší uplatnění. Jenže kvůli mírným pravidlům stačilo, aby firmy jejich provoz udržely tři roky a pak si s nimi mohly dělat, co chtěly. Radiožurnál letos v září upozornil na desítky takových případů. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu případ předal Evropské komisi a Evropskému účetnímu dvoru, aby český dotační systém prověřily.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Firma GKR Stavby získala dotaci 13 809 037 Kč. Středisko nyní pronajímá, momentálně městu Roudnice nad Labem, které v něm pořádá besedy a kulturní akce | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

Na vybudování a vybavení výukových center ve více než 500 firmách stát vyplatil přes 3,3 miliardy korun, z toho 2,8 miliardy z evropských fondů, 500 milionů z českého rozpočtu.

Nyní dotace z evropských fondů procházejí důkladnou revizí.

Brusel prověří české dotace na školicí střediska. Firmy si z nich dělají kanceláře nebo ubytovny

Číst článek

Evropská komise a Evropský účetní dvůr je prověřují kvůli příliš mírným pravidlům, na která Radiožurnál upozornil letos v září. Ta umožňovala, aby si firmy mohly s dotovanými centry už po třech letech dělat, co chtěly. A také dělaly.

Radiožurnál letos několik měsíců mapoval celý dotační program a zjistil, že desítky firem dnes mají ze školicích středisek kanceláře, zasedačky, podnikové jídelny, ubytovny, nebo dokonce penzion a privátní zubní kliniku.

„Na základě reportáže Českého rozhlasu jsme předali všechny informace Evropské komisi a Evropskému účetnímu dvoru, které se začaly případem zabývat,“ řekl Radiožurnálu europoslanec a člen Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL.

‚Odstrašující příklad‘

Podle něj už nejspíš nehrozí, že by stát nebo firmy musely eurodotace vracet. Cílem prověrky je detailně zjistit, co se stalo s projekty, na které šly evropské peníze. A podle Zdechovského bude český dotační systém zařazen mezi odstrašující příklady.

„Výsledkem prověřování by mělo být to, aby se podobné projekty už nikdy nefinancovaly. Peníze by neměly jít soukromým firmám na přestavby jejich sídel, ale měly by být v budoucnu určeny pouze pro akreditované vzdělávací agentury a střediska a měly by mít dlouhou udržitelnost, aby nemohly být využity k jiným účelům,“ řekl.

Radiožurnál mapoval dotační systém na školicí střediska několik měsíců a ptal se všech více než 500 firem, co udělaly se svými výukovými centry po uplynutí povinné tříleté provozní doby. Desítky z nich přiznaly, že už je nemají.

Na přilepšenou

Třeba společnost První otrokovická stavební, která vybudovala školicí středisko ze staré, nevyužívané kotelny a od státu na to dostala 7,2 milionu korun. Udržela ho však jen povinných tři a půl roku, v únoru 2018 ho prodala.

Spolek Česká stomatologická akademie dostal na školicí středisko pro zubaře v Mostě dotaci 22 788 153 Kč. Velký konferenční sál přebudoval na ordinace, malý sál využívá na interní potřeby | Foto: Artur Janoušek | Zdroj: Český rozhlas

„Z důvodu špatné situace ve stavebnictví týkající se nedostatku kvalifikovaných pracovníků byla společnost nucena objekt školicího střediska prodat,“ řekl předseda představenstva firmy Stanislav Zezulka. Přitom právě školicí střediska měla firmám pomáhat kvalifikované zaměstnance získávat.

Někteří podnikatelé přímo přiznávají, že budovy školicích center opravené za veřejné peníze prodali, aby si přilepšili. „Přišla krize a my jsme si potřebovali finančně pomoct, tak jsme to střelili. Je to škoda, protože barák je opravený, pěkný, ale šlo to takhle, no,“ líčil jednatel chomutovské Vodohospodářské stavební společnosti Ladislav Červený. Na školicí centrum firma dostala dotaci 4,5 milionu korun. Za kolik peněz budovu prodal, ale sdělit nechtěl. „To si nechám pro sebe,“ řekl.

Jiní podnikatelé budovy původních školicích středisek pronajímají. Třeba GKR Stavby z Roudnice nad Labem, jimž dal stát 13,8 milionu, pronajímají budovu městu, které v ní pořádá kulturní akce, přednášky, jedná v ní i zastupitelstvo. Nebo výrobce a prodejce tapet Vavex 1990 pronajímá budovu původně určenou na vzdělávání zaměstnanců. Nájemce si v budově, na kterou stát poslal Vavexu čtyři miliony, zřídil ubytovnu pro své pracovníky.

Řada firem využívá školicí střediska dosud k původnímu účelu, k němuž získaly veřejné peníze. Desítky dalších v nich ale dnes mají podnikové jídelny, sklady, archiv, penzion, účtárnu, kanceláře nebo zubní kliniku, která vznikla z původního školicího střediska pro dentisty, na které stát poslal dotaci 22,8 milionu korun.

‚Velmi, velmi zvláštní‘

Zjištění Radiožurnálu překvapilo Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu a jeho předsedkyně Monika Hohlmeierová české dotační podmínky ostře zkritizovala.

„Zdá se mi velmi, velmi zvláštní, že po třech letech mohou být peníze daňových poplatníků využity pro soukromé účely a soukromý zisk. Považuji to za naprosto nepřijatelné,“ prohlásila.

Zneužívání dotací v mezích zákona. Proč Česko nastavilo nebývale velkorysou podporu školicích středisek?

Číst článek

A pro srovnání uvedla, že v jiných zemích, třeba v Německu nebo Rakousku, jsou podmínky mnohem přísnější, lhůty jsou tam třeba i přes dvacet let a o dotace mohu žádat jen instituce, které se vzděláváním dlouhodobě zabývají – školicí agentury nebo registrované školy. Proto se unijní výbor a po něm i Evropská komise a Evropský účetní dvůr začaly českými dotačními pravidly zabývat.

Navíc kontroly, jestli české firmy skutečně školí aspoň během povinné tříleté lhůty, nejsou úplně důsledné. Ministerstvo průmyslu a obchodu kontroluje na místě jen každou desátou, kterou vylosuje počítač, ve zbytku případů se spokojí s tím, co mu firmy o výukových kurzech samy oznámí.

Že byl tuzemský dotační systém příliš štědrý, připouští i náměstek ministra průmyslu Marian Piecha, jenž má na starosti právě evropské fondy. „Firmy spíš než na školení svých zaměstnanců myslely na to, jak zrekonstruovat objekty, které nijak nevyužívaly. Typicky jsou to chaty ROH a další rekreační střediska, které firmy měly a nevěděly, co s nimi. V momentě, kdy se tady vypíše výzva na školicí střediska, tak se firma hned přihlásí, aby je mohla opravit. Počká tři roky a pak opravené školicí středisko prodá nebo změní jeho využití,“ popisoval.

Takto dotace schvalovalo ministerstvo průmyslu podle pravidel z let 2007 až 2013. Malé a střední firmy měly povinnost školit v dotovaném středisku tři roky, velké firmy pět let. Náměstek Piecha řekl, že pro další období 2014 až 2020 podmínky zpřísnil. Třeba tak, aby se za veřejné peníze mohla opravit a vybavit jen školicí místnost, a ne celá budova.

Maximální částka je 200 tisíc eur, v praxi je průměrná dotace kolem 2,5 milionu korun. Piecha na čas prodloužil povinnou lhůtu na udržení školicího střediska i v malých firmách na pět let, pak ji ale snížil zpět na tři roky. Proč? „Zjistili jsme, že ty nové podmínky jsou už tak dokonalé, že nemusíme podnikatele trápit pět let,“ řekl Piecha. A pouze tříletá povinná lhůta provozu školicích středisek zůstává dosud.

Artur Janoušek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme