Expertka na dezinformace: Evropská unie Číně ustupuje, v otázce šíření lží je ‚naivní a pohodlná‘
Nesouhlasem s nadřízenými, kteří chtěli vyjít vstříc Číně ve zprávě o dezinformacích kolem koronaviru, získala Čechoameričanka Monika Richter pozornost světových médií. Jako jedna z mála totiž kritizovala Evropskou unii, že čínskému tlaku ustupuje. Kvůli závěru, že země je jedním z hlavních šiřitelů lží, chtěla diplomatická služba unie vydání reportu zastavit. Mladá expertka pak následně podala výpověď.
Richter, jejíž rodiče emigrovali do Kanady a následně USA z Československa v roce 1984, byla jednou z hlavních tváří spojených se zprávou o nejrozšířenějších lžích a manipulacích kolem covidu-19. Diplomatická služba unie primárně sledovala kampaně na proruských médiích a sociálních sítích namířených proti Evropské unii a upozornila, že Rusko a Čína jsou hlavním šiřiteli dezinformací. Proti závěru Čína protestovala a hrozila odvetou.
‚Nejde o cenzuru, ale o boj s dezinformacemi.‘ Jourová se postavila za Twitter v jeho sporu s Trumpem
Číst článek
„Pak přišla instrukce od vedení zmírnit závěry, aby neukazovaly jen na Rusko a Čínu. Já jsem v reakci na to napsala e-mail asi patnácti kolegům, ve kterém jsem se proti tomu ohradila. Napsala jsem, že je nebezpečné podlehnout autocenzuře a že si uřízneme ostudu, když máme lhát. Další povel totiž byl, že máme tvrdit, že se žádná veřejná zpráva nechystala,“ řekla Richter v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
„Snažili se to objektivizovat. Tvrdili, že závěry ve zprávě byly ‚nepřesné‘, působily ‚zaujatě‘ a musely se upravit. Naše závěry ale byly přesné, náš šéf tu původní verzi schválil,“ doplňuje Richter.
Unie následně spustila vnitřní šetření o původci e-mailů, které se dostaly do světových médií, včetně amerického deníku The New York Times. Richter byla jednou z podezřelých, podpory od české diplomacie, která jí na post vyslala, se však nedostala.
I proto následovala výpověď. „Když ta situace nastala, informovala jsem ministerstvo zahraničí a poprosila o radu, jak to dál řešit. A poté jsem požádala i o právní pomoc. Nedostala jsem pořádnou odpověď. Vím, že šéf evropské diplomacie (Josep) Borrell si na mě stěžoval u českého ministra zahraničí a označil mě za problém.“
Postoj k dezinformacím
Klíčovým je podle Richter už samotné vnímání dezinformací v Bruselu a podceňování této hrozby. „Berou to jako technologický problém - nevyhnutelný jev související s tím, jak proudí informace na informační dálnici v kyberprostoru. Téměř nikdo s nimi nepracuje jako s politickým problémem a bezpečnostním rizikem pro Evropu, čímž ale jsou,“ míní Richter. Příčinu takového přístupu vidí v „politické naivitě a pohodlí“.
Zpráva vnitra: Šíření nenávisti přestalo být doménou tradičních extremistů, dominovalo SPD
Číst článek
„Kdybychom si přiznali, že dezinformace nejsou technologický problém, ale nástroj v rukou nepřátelských režimů, museli bychom změnit naše chování a stanovit cenu za jejich šíření. Tohle přiznání ale chybí,“ vysvětluje Richter. Za možný legislativní vzor pak považuje americký Magnitského zákon, který se netýká jen dezinformací samotných, ale přímo režimů potlačující lidská práva.
Největší problém ale spatřuje v odlišném přístupu k viníkům šíření lží - zatímco směrem k Rusku unie směřovala například sankce, zadání sledovat čínské dezinformace prakticky není.
Nejistá budoucnost
„To, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v červnu během videosummitu EU−Čína řekla čínskému prezidentovi do tváře, že víme o jejich dezinformační kampani i o kyberútocích na nemocnice v Evropě a nebudeme to tolerovat, byl zlom,“ zdůrazňuje Richter s tím, že k výraznější změně zatím ale nedošlo.
Tým pro sledování dezinformací je placený z rozpočtu europarlamentu a jeho budoucnost je nyní nejasná, protože má finance jen do konce roku a postrádá i širší podporu vedení. Richter věří, že přežije a to vzhledem k faktu, že dezinformace jsou stále aktuální hrozbou.
„Nejde jen o informační válku. Evropa se nachází ve stavu existenčního konfliktu mezi liberální demokracií a autoritářstvím. Nesvobodné režimy chtějí vidět Evropu oslabenou, protože demokracii považují za hrozbu - Rusko chce Evropu dostat na kolena, Čína usiluje o to, naše společnosti ‚jenom‘ změnit, abychom jí vytvořili bezpečný prostor. Obě země k tomu používají dezinformace a my v Evropě si nemůžeme vybrat, jestli do toho konfliktu vstoupit, nebo ne. My v té bitvě už jsme,“ dodala Richter.
