Nejdůležitější téma eurovoleb je pro Čechy terorismus. Čtyři z pěti voličů zajímá ochrana přírody
Pro čtyři z pěti potenciálních českých voličů je před volbami do Evropského parlamentu důležité, zda má politický subjekt jako priority ochranu životního prostředí, zvířat a přírody, udržitelné zemědělství či snižování znečištění ovzduší. Vyplývá to z průzkumu společnosti Ipsos MORI, do kterého se zapojilo 11 členských zemí Evropské unie. Výsledky představila na úterní tiskové konferenci Kateřina Davidová z Centra pro dopravu a energetiku.
Boj proti klimatickým změnám považuje za hlavní prioritu pro evropské volby 69 procent českých potenciálních voličů. Ve zbývajících deseti zemích je toto téma prioritou v průměru pro 77 procent respondentů. Nejvíce zajímá voliče v Itálii, a to z 84 procent.
Sedm skupin voličů podle postojů k EU: jste profitář, reformista, nebo snad městský liberál? Otestujte se
Číst článek
Zato udržitelnost zemědělství je důležitá pro české respondenty více (83 procent), než činí průměr zapojených zemí (80 procent). Jde o nejdůležitější téma pro tuzemské voliče z těch, která se týkají životního prostředí.
Ochrana proti extrémnímu počasí (suchu, vedru, povodním) je důležitá pro sedm z deseti českých potenciálních voličů.
Omezení emisí
Podle ředitele Ústavu empirických výzkumů STEM Martina Buchtíka je jedním z obecně důležitých témat týkajících se životního prostředí omezení emisí v osobní dopravě. „V naší průmyslově orientované zemi skoro neprosaditelná věc, protože se tam kloubí různé jiné zájmy. Česká veřejnost je hodně nastavená tak, že největší znečišťovatelé jsou v Asii, takže Evropská unie by měla omezovat asijské trhy,“ popsal.
„Naopak máme velkou tradici v chráněných krajinných oblastech a národních parcích, tam je to téma silné. Tam se lidé shodují, že chráněná krajinná oblast musí mít zvláštní režim a je potřeba s ní pracovat,“ doplnil Buchtík.
Za nejdůležitější téma eurovoleb považují Češi ochranu před teroristickými útoky (86 procent). Kromě ekologických záležitostí je pro voliče zásadní snaha o ukončení daňových rájů a obrana hodnot, jako jsou lidská práva a demokracie.
Průzkum se uskutečnil mezi 4. a 16. lednem a zúčastnilo se jej dva tisíce potenciálních českých voličů mezi 18 a 65 lety. Agentura IPSOS jej provedla také například v Dánsku, Itálii, Polsku ve Francii nebo na Slovensku. Průzkumu se neúčastnili lidé, kteří byli rozhodnuti, že nepůjdou k volbám.
Nezájem o unii
Podle Martina Buchtíka je ale téma Evropské unie pro českou populaci nezajímavé a vzdálené.
Češi věří mýtům o unii. Je třeba jim vysvětlit, že věci jsou úplně jinak, říká Tomáš Prouza
Číst článek
O informace o Evropské unii se lidé moc nezajímají. Když už na nějaké narazí, tak jsou pro ně složité, nezáživné, plné mystifikací,“ uvedl Buchtík. Zlomek občanů se o unii aktivně zajímá, zhruba třetina pak podle něj na nějakou informaci občas narazí v médiích nebo zprostředkovaně.
„Většina populace si o Evropské unii jako o tématu vůbec nepovídá,“ doplnil. Podle ředitele ústavu na českou veřejnost fungují jednoduché slogany typu, že je EU byrokratická, nepřehledná či složitá.
Rovnováha sil
V Česku je podle Buchtíka asi 15 procent vyloženě prounijních lidí. Ti jsou také aktivnější. „Čtvrtina z těch, kteří skutečně půjdou volit, jsou prounijní, což nahrává liberálním proevropským stranám,“ řekl. Naopak vysloveně negativních vůči EU je zhruba 18 procent občanů.
K velkým tématům voleb podle něj patří životní prostředí nebo bezpečnost, zejména globální. Veřejnost doufá v řešení terorismu, migrace, mezi zásadní problematiku ale patří také společná armáda nebo společný vývoj zbraní. Pro voliče je důležitá i kvalita potravin či léků.
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční 24. a 25. května. Češi rozhodují o 21 europoslancích, kandidátky jsou jednotné pro celou republiku. Před pěti lety získaly ANO, ČSSD a TOP 09 se STAN po čtyřech europoslancích, KDU-ČSL a KSČM po třech europoslancích, ODS dva a Svobodní jednoho.
