Češi věří mýtům o unii. Je třeba jim vysvětlit, že věci jsou úplně jinak, říká Tomáš Prouza
Jsou Češi ve vztahu k Evropské unii víc prospěcháři, bojovníci proti Bruselu, nebo tzv. eurohujeři? To zjišťoval nedávný průzkum agentury Median pro informační projekt Moje Evropa. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy průzkum ukázal, že Češi zdaleka nejsou tak euroskeptičtí, jak se o nich často říká. Zároveň ale věří tradičním mýtům o unii, které šíří někteří politici, řekl Českému rozhlasu Plus.
„Říkáme eurohujeři a euroskeptici a vzniká dojem, že jsou nějaké dvě skupiny. Když ale zohledníte všechny otázky typu, jestli ti lidé jsou pro vystoupení z unie, jestli myslí, že členství je prospěšné, jestli jsou kritičtí k fungování Evropské unie, tak zjistíte, že těch skupin je kolem sedmi,“ uvádí sociolog Daniel Prokop.
Zhruba pětina Čechů jsou tzv. profitáři: „To jsou takoví pragmatičtí a materialističtí voliči. Čerpají výhody členství. Cestují, občas využívají práci v zahraničí. Uvědomují si výhody členství, ale zároveň nejsou hodnotově proevropští,“ vysvětluje Prokop. Do jaké kategorie patříte, si můžete zjistit ZDE.
Stejně početná je i skupina lidí, kteří sice unii považují za prospěšnou, kritizují ale fungování evropského společenství. Třetí nejpočetnější skupinou jsou se 17 procenty tzv. obránci, kteří unii nevěří a prosazují czexit. Vyloženě proevropský je podle průzkumu Medianu zhruba jen každý osmý občan České republiky.
„Češi jsou velmi pragmatičtí. Vidí ty výhody, se kterými se potkávají každý den ve svém životě. Zároveň ale nechtějí přiznat, že za ty výhody by měli také něco zaplatit,“ říká prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu a také zakladatel projektu Moje Evropa Tomáš Prouza.
Průzkum podle něho ukázal, že Češi zdaleka nejsou tak euroskeptičtí, jak se o nich často říká. Zároveň ale věří tradičním mýtům o unii, které šíří někteří politici.
V záplavě lží
Podobnou zkušenost jako Prouza má i rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller: „Převažují lidé, kteří jsou spokojeni s členstvím v unii, ale máme trochu hokynářský přístup. Hodně očekáváme, ale málo chceme dát.“
Univerzita iniciovala projekt EUforka, který má za cíl nezkresleně informovat o dění v unii a „bojovat se záplavou lží a dezinformací“.
„Po skončení besedy za námi často lidé přijdou a říkají nám, že poprvé vidí problém i z druhé strany mince. Jde nám o objektivní informování. A budeme pokračovat i po volbách,“ říká.
„Když se řekne bruselský diktát, musím se smát, protože většina nařízení Evropské komise je dopředu dohodnutá na Evropské radě, kterou tvoří hlavy členských států. Je to tedy založené na konsenzu a kompromisu mezi národními státy,“ upozorňuje.
„Voliči často tápou v tom, jaké pravomoci má Evropský parlament, co je to Evropská rada nebo Komise. Je to důsledek neschopnosti státu i unie samé o sobě mnohem živěji komunikovat,“ doplňuje Miller.
