‚Bude to likvidační.‘ Ministerstvo financí chce zrušit zálohy na sociální projekty z evropských dotací

Ministerstvo financí v čele s Alenou Schillerovou (za ANO) chce změnit pravidla pro vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu. Peníze na takzvané měkké projekty by tak měli žadatelé v příštích letech čerpat až zpětně. Šéfka státní kasy tím chce ulevit státnímu rozpočtu, peníze na tyto projekty se totiž nyní vyplácí předem na základě zálohových faktur. Záměr kritizuje neziskový sektor i resorty, které sociální podporu z Bruselu rozdělují.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Třeba brněnská charita financuje z evropských peněz pečovatelskou službu. Její pracovníci pomáhají lidem starajícím se o nemohoucí, kteří se tak mohou vrátit na pracovní trh. Z Bruselu na to tato nezisková organizace získala zatím přes milion korun. Pokud by ovšem finance na tento projekt s čtyřmilionovým rozpočtem musela brát ze svého, nemá kde.

Část krajů už má od státu peníze na sociální služby. Desítky milionů jim ale stále chybí

Číst článek

„Kdyby tyto peníze nedostali dopředu, tak by to dělat nemohli, protože nemají vlastní prostředky, aby to mohli předfinancovat,“ řekla pro iROZHLAS.cz Eva Schönherrová z České biskupské konference. Podobně na tom jsou podle ní i další charity poskytující sociální služby hrazené z evropských dotací po celém Česku. „Na tyto aktivity jim oproti investičním projektům nikdo nepůjčí, nemají čím ručit,“ dodala.

Dopad může mít změna pravidel na celý neziskový sektor, jak upozorňuje Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni. „Je to opatření, které fatálně postihne neziskové organizace. Ani my bychom to nebyli schopni utáhnout, natož většina dalších neziskovek,“ řekl pro iROZHLAS.cz s tím, že záměr resortu nahrává především velkým firmám. „Primárně vytváří zisk a nakumulované peníze mohou investovat. Bude to jejich velká konkurenční výhoda,“ doplnil.

Podíl na projektech

Není to přitom jediná novinka, kterou ministerstvo financí chystá. Jak vyplývá z jednání napříč resorty, na stole je také možnost, že by se příjemci evropských peněz ze sociálního fondu v nadcházejícím programovém období na financování projektů podíleli více než doposud. I to představuje problém především pro neziskový sektor, u něhož jsou náklady hrazeny vesměs ze 100 procent.

„V rámci těchto projektů realizujeme služby veřejného zájmu, které jsou principiálně nevýdělečné. Doučujeme děti ze sociálně slabších rodin, poskytujeme poradenství lidem v dluhové pasti, sociální služby. Nemáme finanční zdroj, který by nám umožňoval podílet se na financování. A rozhodně by na to nemohli přispívat příjemci té naší pomoci, protože na to nemají,“ popsal dále Hůle.

„Financování ex-post považujeme za likvidační. Příjemci by si museli brát půjčky, aby projekt mohli vůbec rozjet, což by veškeré aktivity prodražilo, zpomalilo a především ohrozilo kvalitní projektové záměry.“

Aneta Lednová (mluvčí ministerstva školství)

Podobně mluví také místopředseda Sdružení místních samospráv Radim Sršeň (STAN). „Neziskové organizace, které vykonávají sociální služby namísto obcí, měst a krajů, veškeré prostředky investují do lidí a materiálu. Bez těch peněz ty projekty nemohly ani nerozběhnout. Suplují přitom funkci státu,“ uvedl.

Ministerstvo financí chce změnou pravidel ulehčit zejména státnímu rozpočtu. „Největším negativním dopadem a zároveň důvodem pro omezení tohoto typu poskytování finančních prostředků je nepoměrně velký převis výdajů státního rozpočtu, které se vynakládají na předfinancování evropských prostředků, nad souvisejícími příjmy,“ vysvětlila Anna Fuksová z tiskového odboru resortu.

Systém financování takzvaných měkkých projektů funguje tak, že příjemce dotace nejdříve obdrží zálohu, kterou utratí a posléze vyúčtuje. Příslušný resort vyúčtování zkontroluje a předloží ministerstvu financí, které žádost o proplacení odesílá do Bruselu. Ten poté převede prostředky z unijního rozpočtu na účet ministerstva financí, které peníze dá zpět do státního rozpočtu.

Likvidační opatření?

Cyklus tak podle ministerstva školství, které zastřešuje vzdělávací a výzkumné projekty, trvá zhruba o rok déle než u projektů proplácených zpětně. „Důvod je ten, že školy, obce, výzkumné organizace či vysoké školy nedisponují dostatečným objemem volných a účelově nevázaných peněz,“ vysvětlila mluvčí resortu Aneta Lednová.

Z dotací se stává neproduktivní průmysl s tisíci úředníků, tvrdí šéf poslanců ODS Stanjura

Číst článek

Ministerstvo školství, které vede Robert Plaga (ANO), je pro zachování stávajícího modelu. „Financování ex-post považujeme za likvidační. Příjemci by si museli brát půjčky, aby projekt mohli vůbec rozjet, což by veškeré aktivity prodražilo, zpomalilo, a především ohrozilo kvalitní projektové záměry,“ uvedla Lednová.

Stejně tak se proti současnému záměru ministryně Schillerové staví také resort Jany Maláčové z ČSSD, který má pod sebou podporu na sociální projekty. „Provedli jsme dotazníkové šetření mezi příjemci, jehož výsledky závažnost problému potvrzují. Zrušení ex-ante financování (předem – pozn. red.) by zásadním způsobem snížilo množství předkládaných žádostí o podporu a tudíž i absorpční kapacitu budoucího programu,“ popsal Vladimír Dostálek z tiskového oddělení ministerstva práce.

Z průzkumu ministerstva práce podle Dostálka vyplývá, že 61 procent neziskových organizacích by za chystaných podmínek o dotaci na projekt vůbec nežádalo. „Obecně platí, že čím menší organizace, tím větší problém by pro ni absence ex-ante financování představovala,“ pokračoval.

Hledání kompromisu

Resort tak chce nyní s ministerstvem financí, které je gestorem nových pravidel, vést intenzivní jednání. „Je třeba zohlednit i to, že v případě projektů financovaných z Evropského sociálního fondu většina příjemců poskytuje veřejně prospěšné služby, a de facto tak vykonává činnosti, které by jinak musel zajišťovat a hradit stát,“ doplnil Dostálek.

Ministerstvo financí ale kritiku odmítá. „Financování na základě zálohových faktur by bylo nahrazeno financováním zpětně nebo kombinovanou platbou (proplácení uhrazených i neuhrazených výdajů – pozn. red.) tak, aby pro příjemce likvidační nebylo. Cílem je nastavit takové podmínky financování, které povedou k co nejmenšímu tlaku na státní rozpočet a zároveň neohrozí čerpání projektů u rizikových skupin příjemců,“ uvedla Fuksová.

O pravidlech pro vyplácení evropských dotací v příštím programovém období, tedy v letech 2021 až 2027 aktuálně diskutuje na pracovní úrovni Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy. Současný záměr tak není zatím definitivní a může se ještě změnit.

Klíčový bude postoj ministerstva financí. Šéfka resortu Alena Schillerová k rozdělování peněz z Bruselu letos v květnu řekla, že by měly v nadcházejících letech směřovat především do infrastruktury. Neznamená to ale podle ní úplné ignorování takzvaných měkkých projektů. Ty už dříve kritizoval také premiér Andrej Babiš (ANO). O finální verzi pravidel pro vyplácení dotací rozhodne kabinet zřejmě až v příštím roce.

Peníze na tzv. měkké projekty

  • Ministerstvo práce zastřešuje projekty hrazené v rámci Operačního programu Zaměstnanost, který příjemcům podle údajů tiskového odboru pokrývá vesměs 100 procent nákladů. Výjimku tvoří podnikatelé, kteří čerpají příspěvek například na vzdělávání svých zaměstnanců. Ti musí uhradit ze svého alespoň část výdajů, které by jinak doplatil stát.
  • Evropská unie totiž hradí maximálně 85 procent nákladů (v případě Prahy je to pouze maximálně 50 procent), zbytek jde ze státního rozpočtu. Celkový rozpočet daného operačního programu byl v současném sedmiletém období 68 miliard korun, přičemž Česko (plus žadatelé o dotaci) přispívalo 12 miliard. Další peníze z Evropského sociálního fondu rozděluje prostřednictvím operačních programů také Praha a ministerstvo školství.
  • Evropská unie přitom část peněz na sociální projekty posílá předem, jde o takzvané předběžné platby. Oproti stávajícímu období by se však měly snížit na 2,5 procenta z celkového rozpočtu programu. Zvýšit by se ovšem měl také podíl jednotlivých členských států na spolufinancování programů. O kolik, zatím není jasné. Mohlo by to ale být nově 30 procent domácích a 70 procent unijních peněz.
  • Spolufinancování projektů ze státního rozpočtu je nyní poskytováno příjemcům dotací například z řad škol, obcí či neziskových organizací vykonávajících veřejně prospěšnou činnost. Podle vyjádření ministerstva financí se však žadatelé na projektech finančně nepodílí pouze výjimečně. „Naprostá většina příjemců část národního kofinancování hradila již nyní, pouze ve výjimečných případech u Evropského sociálního fondu bylo možné přistoupit k 100procentnímu financování,“ uvedla Anna Fuksová z ministerstva financí.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme