Kontroloři: Místo malých firem braly dotace velké koncerny. ‚Účelové,‘ hájí se resort zemědělství

Měla to být priorita, přesto jejich podpora vázla. Řeč je o malých a středních podnicích, místo kterých evropské peníze v Česku často inkasovaly spíše velké koncerny. Vyplývá to z aktuálního reportu Nejvyššího kontrolního úřadu ohledně čerpání unijních dotací. V dokumentu pro Evropskou unii, který má iROZHLAS.cz k dispozici, to tuzemští kontroloři označují za rizikovou oblast. Důvodem jsou špatně nastavené podmínky či nedostatečná kontrola.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Mezi příjemce peněz patřily společnosti jako Madeta, Zeman – maso a uzeniny či podniky Olma, Kostelecké uzeniny a Vodňanská drůbež spadající do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). | Zdroj: Koláž iROZHLAS

Když se před dvěma lety sadař Robert Vyšata rozhodl investovat do výroby jablečných lupínků, požádal o pomoc i stát. Přihlásil se o evropskou dotaci a na stamilionový projekt získal z unijní kasy necelých deset milionů korun. „Snažíme se obecně na ty projekty hlásit, investiční podpora v zemědělství je strašně podstatná,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz.

Pokračování vyšetřování střetu zájmu. Podle Senátu Babiš stále ovládá své bývalé firmy

Číst článek

Ministerstvo zemědělství tehdy v rámci Programu rozvoje venkova vyčlenilo na inovace při zpracování zemědělských produktů celkem 2,8 miliardy korun. Cíl dotačního opatření byl jasný: podpořit investice malých a středních podniků v oblasti vědy a výzkumu, a to ve spolupráci s výzkumnými organizacemi.

Pro firmy typu Sady Tuchoraz tak mělo být opatření šité na míru. Ačkoli jde o jeden z největších sadů v Česku, stále spadá do kategorie malých podniků. Přesto to byl jeden z mála, kdo na balík vyčleněných peněz dosáhl. Většinu – konkrétně zhruba 70 procent – totiž inkasovaly velké koncerny.

„Dotace, které měly pomoci malým a středním podnikům posílit výzkum, technologický rozvoj a inovace v zemědělství, tak pobíraly velké podniky, které navíc vykazovaly zisky v řádech stovek či desítek milionů korun a patřily k hlavním potravinářským a zemědělským soukromým společnostem v České republice,“ kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Podpora gigantů

Mezi příjemce peněz patřily společnosti jako Madeta z mlékárenského impéria miliardáře Milana Teplého, Zeman – maso a uzeniny plzeňského velkořezníka Roberta Schneidera či podniky Olma, Kostelecké uzeniny a Vodňanská drůbež spadající do holdingu Agrofert ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO).

Unijní peníze přitom získaly opakovaně, jen tyto podniky tak z dotačního programu odčerpaly v celkovém součtu přes miliardu korun. Chyba se podle kontrolorů stala na straně ministerstva zemědělství.

„Nastavilo pravidla pro poskytování dotací tak, že největšími příjemci dotací jsou velké podniky, které navíc vynakládaly prostředky na pořízení strojů a technologií namísto na vědu a výzkum,“ upozorňují kontroloři.

Podle Nejvyššího kontrolního úřady čerpaly evropské dotace na úkor malých a středních podniků velké koncerny | Zdroj: NKÚ

Ministerstvo zemědělství se však brání tím, že šlo o výjimku. Drtivá většina peněz z Programu rozvoje venkova podle něj putuje malým a středním podnikům. Závěry NKÚ tak označuje za zavádějící a účelové.

„Sedmdesátiprocentní zastoupení velkých podniků se týká pouze jediné operace z Programu rozvoje venkova,“ upozornil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Klíčovým cílem podle něj byla hlavně inovace.

Bílý tak odmítl, že ministerstvo zvýhodňovalo určitou část žadatelů o dotaci. „S ohledem na charakter a náročnost projektů nejsou preferovány žádné velikostní kategorie podniků, ale míra inovativnosti a potřebnosti,“ pokračoval. Peněz navíc podle něj bylo vždy dost pro všechny zájemce. „Proto nebyla preference menších podniků zavedena,“ doplnil.

Riziková oblast

Prověrka zemědělských investičních dotací z roku 2018 je však pouze jeden příklad. Kontroloři tím v aktuálním reportu pro Evropskou unii ohledně čerpání unijních dotací v posledních sedmi letech ilustrují, proč je podle nich podpora malých a středních podniků riziková oblast. Podobný problém byl podle nich i u dalších dotačních titulů.

„Na rozdíl od řady evropských zemí u nás peníze určené pro malé a střední podniky nekončí tam, kde by měly. Přitom je na ně deklarovaná podpora v řadě odvětví. Ať už jde o inovace v zemědělství, živočišnou výrobu, podnikatelskou infrastrukturu, nebo ICT projekty,“ popsal pro iROZHLAS.cz šéf NKÚ Miloslav Kala.

Prezident NKÚ Miloslav Kala | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: Český rozhlas

Hlavní potíž, proč podpora malých a středních firem – které tvoří drtivou většinu podniků v Česku – vázne, vidí úřad především ve špatném cílení dotačních peněz, přebujelé byrokracii i v průtazích při rozdělování dotací.

„Tyto podniky nemají kapacity na to, aby zpracovávaly ohromné studie a dokládaly šanony dokumentů. Často si pak vyhodnotí, že podpora státu vlastně nesměřuje k nim, ale k těm, kdo jim žádosti zpracovávají,“ doplnil Kala.

Vlastnické peripetie

Problém je ale i nedostatečná kontrola vlastnických struktur jednotlivých žadatelů. To byl podle reportu třeba případ programu Podnikání a inovace, který běžel v letech 2007 až 2013 a který spoléhal pouze na čestná prohlášení firem žádajících o evropské peníze. Kontroloři však kritizují i aktuální verzi dotačního programu, tedy Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost.

‚Nelžu, nekradu, nemám milenku.‘ Babiš se považuje za morálního člověka, chce zlepšit obraz EU v Česku

Číst článek

Přestože se podle nich měl akcentovat rozvoj výzkumných aktivit podniků, na takové projekty šla v době prověrky před dvěma lety jen necelá čtvrtina přiznaných peněz. „Naopak na projekty zaměřené na zvýšení inovační výkonnosti podniků poskytlo ministerstvo průmyslu a obchodu (coby řídící orgán dotačního titulu – pozn. red.) částku ve výši 55 procent,“ uvádí NKÚ.

Ze strany malých a středních podniků navíc nebyl podle reportu o daný dotační program valný zájem, ovlivnit to mohl dlouhý proces hodnocení a schvalování projektových žádostí. „V některých případech trval téměř jeden rok,“ doplňují k tomu kontroloři, podle kterých se tak hlavní cíle programu nepodařilo zatím naplnit.

Redakci poskytla vyjádření mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Štěpánka Filipová: „82 % prostředků z dosud zazávazkovaných evropských investičních dotací bylo přiděleno malým a středním podnikům, u velkých podniků se jednalo o 18 %. Podporu přitom malé a střední podniky dostávají z národních zdrojů, což by nejen v době koronaviru mělo pokračovat. A především na podporu malých a středních podníků se zaměří i podpora z připravovaného Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost, který je určen na období  2021–2027,“ napsala.

Mimochodem: z daného programu čerpala evropskou dotaci také Pekárna Zelená louka z koncernu Agrofert. 100 milionů z unijní kasy použila na stavbu linky na výrobu toastového chleba značky Penam. Podle auditorů Evropské komise však koncern neměl na dotaci nárok – podle nich nešlo o inovaci.

Továrna Penam ve Strančicích | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Auditní šetření kvůli možnému střetu zájmů premiéra Babiše, které se zaměřilo na podporu přiklepnutou holdingu Agrofert, však nasvítilo i další chyby v udělování evropských dotací v Česku. Unijní kontroloři proto vyzvali tuzemské úřady, aby prověřily všechny dotace udělené po únoru 2017, kdy začal platit český zákon o střetu zájmů. Jen u programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost totiž podle nich byla chybovost 96,7 procenta.

A střetem zájmů se zabývá i aktuální report NKÚ – věnuje mu část kapitoly o auditech v roce 2019, kde shrnuje průběh šetření. Babiš však dlouhodobě nesouhlasí s tím, že by byl ve střetu zájmů, a vše označuje za politickou kampaň.

Stejně tak jakékoli pochybení od začátku odmítá Agrofert. „Pokud jde o zmíněný střet zájmů, jednoznačně jej vylučujeme. Náš někdejší akcionář učinil vše, co po něm zákon o střetu zájmů požaduje, tedy vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Neexistuje nic, co by svědčilo o opaku,“ reagoval na dotazy serveru iROZHLAS.cz mluvčí Karel Hanzelka.

Nejasná definice

Podíl na chybách v kontrole velikosti i vlastnictví jednotlivých žadatelů o dotace má však podle NKÚ i nejasná definice malých a středních podniků. Tuzemské úřady se podobně jako další členské státy mají řídit příručkou Evropské komise z roku 2003, případně soudní praxí, a to nejen u nás, ale v celé Evropské unii.

Definice malých podniků

Podle definice Evropské komise z roku 2003 je malý a střední podnik (MSP) firma, která zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jejíž roční obrat nepřesahuje 50 milionů euro (asi 1,3 miliardy korun). V případě, že firma nastavené stropy překročí, dostává se do ochranné lhůty. Status MSP tak ztrácí až po dvou letech. To však neplatí v případě změny vlastnické struktury, kdy se firma spojí s větší skupinou. Pak status MSP ztrácí okamžitě ke dni transakce.

„Komplikací a nejasností spojených s výkladem definice malých a středních podniků si je vědoma i sama Evropské komise. V roce 2017 proto představila svůj záměr definici změnit a předložila předběžné posouzení dopadů možné úpravy,“ upozorňují kontroloři. Potom, co se jí ale o rok později sešlo kolem tisícovky připomínek, se zatím podle NKÚ odmlčela.

Není to přitom problém jen u evropských peněz. Potíže s kontrolou žadatelů měl také Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, který vyplácí národní dotace. V roce 2018 server iROZHLAS.cz upozornil, že na podporu určenou pro malé a střední firmy dosáhly i dceřiné společnosti některých velkých koncernů. Byl mezi nimi opět i holding Agrofert.

Mluvčí koncernu Hanzelka nechce stávající dotační pravidla příliš komentovat. Odmítl však, že by se firmám Agrofertu nadržovalo. „Máme stejné podmínky jako všichni ostatní, nejsme nijak zvýhodněni a dodržujeme veškerá pravidla. Chováme se s péčí řádného hospodáře, což nám přikazuje zákon,“ uvedl na dotazy redakce.

Zlepšení podpory

Situace se však podle dotačního experta Jiřího Kvíze z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR každým rokem lepší. „Z praxe bych řekl, že dotační podmínky jsou nastaveny spíše ve prospěch malých a středních podniků. Tato tendence rok od roku sílí. Je opravdu cítit tlak mimo jiné z Evropské komise,“ popsal.

Inovačního na lince na toastový chléb není vůbec nic, tvrdí bývalý ředitel Penamu Miksche

Číst článek

Dlouhodobě podle Kvíze také platí, že malé a střední podniky mají vždy vyšší míru podpory než podnik velký. „To znamená, že procentuální část dotace vůči vynaloženému nákladu je vždy vyšší,“ pokračoval expert. Současně však připouští, že některé menší podnikatele může míra papírování od žádosti o dotaci odradit.

Aktuální report NKÚ neboli Zpráva o finančním řízení prostředků Evropské unie v České republice popisuje, zda se v tuzemsku unijní peníze čerpaly efektivně a účelně. Dokument se nevěnuje jen letošnímu roku, ale shrnuje celé končící programové období let 2014 až 2020. Vychází především z prověrek, které kontroloři na českých úřadech udělali v posledních pěti letech.

Vedle malých a středních podniků úřad kritizuje také třeba čerpání dotací v silniční i lodní dopravě – budování dálnic podle nich vázne a podíl lodní nákladní dopravy zůstává kolem procenta. Výtky mají v reportu i vůči podpoře v oblasti přístupu k vysokorychlostnímu internetu či zmírnění dopadů sucha.

Celý dokument si můžete přečíst na webu NKÚ.

Kristýna Guryčová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme